Nezapomenu na můj "kulturní" šok při mé první návštěvě Švýcarska... Nádraží v Basileji (a pak i v Curychu) a ve stojanech desítky kol a jen minimum zamčených... a na řídítkách či v košících mnohých z nich uložené cyklistické helmy... A dovolím si přidat kuriozitku z naších končin, byť cca 10 let starou, kdy vlaková četa přistihla nějakého výše postaveného železničáře, jak na toaletách kradl toaletní papír... Nejvíce mě (a nejen mě) pobavilo, když ho paní (či slečna) průvodčí načapala, tak reagoval slovy, zda ví, kdo vlastně je... Reakce spolucestujících byla nádherná... ty peprné poznámky byly úžasné a velký pan železničář se nemohl dočkat toho, kdy už vlak zastaví a on bude moci utéct před tou ostudou... a pokud mě paměť nemýlí, tak tašku s nakradeným toaletním papírem nechal ve vlaku...

Podobný šok jsem v Luzernu měla tenkrát já také. Pršelo a lidé si odkládali deštníky hned do stojanu při vchodu do obchodů. Nevím zda by to šlo u nas i teď..

Světe div se, zapomněla jsem v Česku v obchodě jednu tašku s cenným obsahem a byla mi vrácena, že ji kdosi předal pokladní...

Byl jsem okraden v pařížském metru a když jsem se začal bránit, Arab na mne vytáhl nůž. To bylo v roce 1980. Ve stejném roce mi neznámý pachatel ukradl v ubytovně Staveb silnic a železnic v Praze na Jižním městě všechny hudební kazety, které jsem si z Francie přivezl. V devadesátých letech kamaráda okradli migranti v Londýně. Kolegu okradli migranti ve Stockholmu. Krade se všude a tudíž i v Česku. Konec konců za bývalého režimu platilo "kdo nekrade okrádá rodinu". Nicméně v Česku se v porovnání se zbytkem světa cítím zatím bezpečně a neexistuje zde místo kam bych se sám bál jít.

Francie je kapitola sama o sobě... Kolega z práce, který rád poznává svět z kola, tvrdí, že nejvíce strachu zažil, když navštívil Marseille... ale domnívám se, že o tomto článek není... domnívám se, že autorka chtěla naznačit, jak nás otravují takové ty drobné krádeže v kolektivu, kdy přijdete do práce a zjistíte, že Vaše mléko do kávy je vypité, či někdo z kolektivu si bez optání "půjčuje" Vaši kávu či čaj...

Je to smutné, ale bohužel to musím potvrdit. Když jsme předloni po mnoha letech byli na lyžovačce s cestovkou ve Francii, tak jsme se nestačili divit, co vše se při odjezdu v pokojích kontrolovalo, právě po zkušenostech s Čechy: skleničky a příbory, jsou asi samozřejmostí, žárovky - to už jsem se trochu divil, ale dokonce nejen ovladač televize, ale i baterky v něm!

Já jsem byl mnohokrát v Rakousku, Itálii či ve Francii, a ́t už v zimě nebo vlétě, NIKDY po nás nikdo nekontroloval inventář. Opakuji, NIKDY! Naposledy v Bibione, v perfektně vybaveném apartmánu, kde mají s Čechy určitě opravdu hodně zkušeností, jsem odevzdal klíče a nikdo se ani nepřijel na nic podívat. Takže co teď. Moýná jste jim připadal nějak podzřelý...