Soudruh prezident Zapotocky (uz je v Panu) pronesl: Dedecek a babicka ujidaji chlebicka. Tak vypadal komunizmus. Jak je to dnes?

A tak jste na základě tohoto běžného zlidovělého rčení, v tomto případě spíše citace z nějaké literatury - jak Vy říkáte "soudruhem prezidentem Zápotockým" - dospěl k názoru, že tehdejší prezident tím chtěl říct, že dědečky a babičky, je potřeba včas utopit, aby ten chlebíček neujídali? A jak se ptáte - "jak je to dnes"? Nechat je ve chřtánu exekutorů pro jejich neplacení nákladů na základní bydlení na které nemají a oni se časem utopí sami?

hmotne zabezpeceni ve stari je dulezite. ale vas pohled je velmi zjednoduseny. samozrejme by bylo idealni, kdyby kazda pracujici generace byla schopna svými odvody uživit tu, která je jiz v duchodu. dlouho tento systém mohl fungovat, nyní vsak narazi na sve hranice, jednak zásluhou kvalitnejsi lekarske pece a především kvůli snižující se porodnosti. reseni se jiste najde, nakonec i diky automatizaci bude vseho dostatek a všichni budou moci méně pracovat a vice si užívat života, soucasna produktivni trida je vsak v presu z vice stran, jednak musí odvádět prostředky do průběžného systemu, dále je nucena si prispivat na sve vlastní budouci penze ruznymi druhy pripojisteni a sporeni (nehlede na to, ze se vyskytuji i snahy primet je, aby zakladali a platili penzijni pripojisteni svým sotva narozenym detem), a co se tyka vlastního života, pada do pasti odkladani rodicovstvi, kdy na jedne strane pecuje ve strednim veku o male deti a zaroven velmi často o jiz nemohouci rodice.

bohužel zde doslo k pretrzeni kontinuity, kdy plynule prechazel majetek z generace na generaci, pote vsak nastoupilo ve velke mire najemni bydleni a nebylo moc co odkazovat (ani na to nebylo za socialismu z ceho nasetrit), takze nyní se na to postupne navazuje, jenze splátky hypotek také znacne redukuji disponibilni rodinne zdroje.

určitou neutralni cestou, jak zvýšit penze, by mohlo byt osekani ruznych sociálních davek, které dle mého mineni narostly do obludných rozmeru a kterými si establishment kupuje socialni smir,

Můj tatínek žil sám a já i když dojížděla uklízet..prát apod, tak vždy říkal, že je tak sám. Když ale byl u nás, tak stále více chtěl domů...tam domů. Dožil se požehnaného věku a zatím jsem pochopila pojem, jsem tak sám sám. Měl Alzheimera a já pochopila, že žije v bublině, ze které nemůže vyjít a já vstoupit. Myslím,že byl hrdina, který to chtěl dožít sám, ale nemoc je to hrozná...

Tak pozadavek na doziti doma je mnohdy nerealny. Clovek by mel respektovat stari sveho tela s prizpusobit se jemu a okolnostem, necekat opak. Pokud uz se clovek neni schopen postarst dam o sebe, asi tezko muze zit ve svem bydlisti, pokud tedy nekdo nezije primo s nim. Vsechno je jen docasne a clovek ma cely zivot pripravit se na to, ze i to, co povazoval za trvale, se jednou zmeni a bude muset odejit.

, děkuji Vám za článek.

Jsem stár 88 let, ale na světě stále rád. Toto období života je sice obtížnější než ta předchozí.je to asi tím, že každá složka našeho těla je již značně ojetá.Každá část života však přináší jak lepší, tak i horší chvíle.Nemyslím si, že jen osud, který má každý asi napsán v genech hraje hlavní roli.

Hlavní je asi náš stálý pohled na naše bytí a snaha vidět vše okolo s nadhledu. To znamená v souvislostech. No a z tohoto plyne, že jsme jen jeden ze všech našich bližních. Nemyslím tím jen těch pokrevních, ale i jiných se kterými jsme se ve svém životě třeba každodenně setkávali, nebo třeba jen potkali. Dokážem-li s nimi komunikovat, nebo dokonce se setkávat,a to bez falše, tak je to naše stáří i když specifická, tak také i pěkná část života.

Přeji ji takovou všem, tedy jak starým, tak i těm, kteří budou mít to štěstí, že se tohoto období cesty životem dožijí.

Pokud se děti chovají ke svým starým rodičum hnusně a vysávají z nich jen peníze,čí je to chyba?Kdo je tak vychoval?Pro slušně a dobře vychovaného člověka musí být představa prodeje bytu své maminky bez jejího vědomí naprosto nepředstavitelná...to není jen tak společnosti,tlačí na nás na všechny stejně.To ovšem neznamená,že každý se ke svým rodičum začne chovat hnusně a bezohledně...

Mnohokrát si kladu otázku, jak se budou ve stáří mít ti dnešní bezohlední a sobečtí frackové

Víte, asi úplně stejně jako tomu bylo v naší generaci. I tehdy byla mezi námi spousta podobných fracků, bezohledných ke svým rodičům. Bohužel. To není věc jedné generace, toto se táhne s lidstvem už pořádně dlouho.

Se vším beze zbytku souhlasím. Moje maminka zůstává v našem domě stará sama, ale dokud tam bude moci sama žít, tak ji nikam stěhovat nebudeme. Už by se s tím nevyrovnala.