Červené trenýrky

Motto "Spravedlivý, i když sedmkrát padne, zase povstane, svévolníci zaklopýtnou a zle končí." (Přísloví, Slova moudrých, 24.16)

Moje maminka odjakživa nesnášela červené trenýrky. Můj tatínek a můj bratr nikdy nenosili červené trenýrky, proto i já je mám spojené s něčím nedobrým.

Červené trenýrky jsou pro mě symbolem komunistů, mezi které patřil i současný prezident Miloš Zeman. Vybavím-li si jeho jméno, vybaví se mi červené trencle, k tomu alkohol a vulgarita hospody páté cenové skupiny. Ani se proto nemohu divit, že jedny takové trenýrky přistály na Pražském hradě. Lidé přece nějakým způsobem musí vyjádřit svůj odpor k tomu, co se u nás děje. I v zahraničí je všem jasné, kdo že to je v čele České republiky. (Jak závidím Slovákům).

Můj tatínek má už svůj věk. Už se blíží k šestaosmdesátce. Nikdo si neumí představit, jak nesmírně byl zklamaný, když se Miloš Zeman znovu stal naším prezidentem. Můj tatínek nemohl spát, nedokázal si v hlavě srovnat, jak může někomu imponovat člověk, jenž je hrubý, jenž je známý svým alkoholismem, člověk, jenž je schopen znesvětit vše, co posvátné jest. Jak je možné, že někdo může volit člověka, který nemluví pravdu, který je tak sebestředný, kterému nikdy nejde o blaho České republiky, ale o blaho jeho vlastní. Člověk, jenž ohýbá Ústavu, jak se mu hodí.

I když tu v čele státu máme člověka s pomyslnými červenými trenclemi, neznamená to však, že duch českého národa zemřel. Vždy tu byli, jsou a budou lidé, kteří budou posouvat mou vlast dopředu, lidé, kteří se nikdy nespokojí se stupiditou, již v současnosti představují červené trenýrky. Ty se dostaly až do samotných Himalájí až do výše 6153 metrů (Stok Kangri). Trek trval tři dny, této expedice se zúčastnili Kateřina Krejčová a Jiří Sázel. Na vrcholu hory Stok Kangri visí tedy červené trenýrky z České republiky. Zdalipak bude Jiří Ovčáček vyslán, aby je spálil? Nebo stále hledá článek Ferdinanda Peroutky?