Čtrnáctiletý vrah

Je obrovskou lidskou tragédií, když rodič zažívá situaci, v níž mu někdo zavraždí dítě. Je snad ještě větší tragédií, když vraždí čtrnáctiletý kluk

Motto "Kdo šetří hůl, nenávidí svého syna, kdežto kdo jej miluje, trestá ho včas." (Přísloví Šalamounova, Druhá sbírka, 13.24)

Velmi často píšu o krizi rodiny, velmi často píšu o bahně, kam spěje lidská společnost. A to, že je něco opravdu špatně, signalizuje i to, že vraždí čtrnáctiletý kluk. Nepamatuji si, že bych ve svém dětství či mládí zaznamenala vraždu, v níž by byl pachatel mladší patnácti let.

Jestliže jsou s dítětem problémy, je jen odrazem toho, jak to funguje v rodině. Něco je v rodině problematické. Domnívám se, že čtrnáctiletý vrah, který zavraždil v Teplicích dívku, zřejmě vzešel z rodiny, v níž něco chybělo. Před vraždou dívky už měl tento kluk na svědomí ublížení na zdraví kamaráda, jehož shodil do šachty výtahu. A měl snad i mučit kočku. To vše vypovídá o naprosté absenci empatie, citové prázdnotě a nebezpečnosti této osoby.

Musí být velkou tragédií pro rodiče, kterým někdo zavraždí dítě. A když vraždí čtrnáctiletý? Před nějakým časem veřejností otřásla vražda v Kmetiněvsi. Tam také vraždil pachatel, jemuž nebylo ani patnáct. Byl dán do detenčního ústavu, kde snad měl být do svých osmnácti let. Prý si změnil totožnost, aby mohl po propuštění z ústavu začít nový život. Ve zprávách uváděli, že vzhledem k věku teplického vraha nebudou uvádět jeho jméno, protože by to mělo vliv na jeho budoucí existenci. Nelíbí se mi, že se berou ohledy na těžké zločince, ale nikdo nebere ohledy na poškozenou rodinu.

Jestliže někdo vraždí tak mladý, nemyslím si, že se takový člověk může změnit. Do hry se dostává jeho rodinné prostředí a genetická výbava. A to nezmění žádná převýchova. Jednou je to takto dané a horko těžko se může něco změnit. Mladí vrazi putují do detenčních ústavů, v nichž dokončují školní docházku a snad absolvují nějakou terapii. Ale ve společnosti podobných, musím bohužel napsat společenských vyvrhelů, nelze očekávat jejich nápravu. Domnívám se, že se jim tam spíš dostane ještě dalšího tréninku ze strany těch, kteří se rovněž v ústavu ocitli díky tomu, že hrubým způsobem porušili zákon. 

Nechci házet všechny do jednoho pytle, ale vidím-li dnešní mládež, hrozím se z její prázdnoty. Přitahují ji povětšinou zvrácenosti, kterých je internet plný. Rodiny a zejména matky si neplní svou roli, nemají na své děti čas, partneři v rodinách se střídají, nic není ukotvené. Jen si představte loď, jež není ukotvená. Je riskantní na takovou loď vstoupit, protože je to o život. A já to tak vidím. Je o život žít v prostředí, jež postrádá stabilitu a vychovává jedince, kteří jsou obrazem této nestability. A když k absenci rodičovské lásky přidáme internet, kde si člověk může najít spoustu ohavností, jakými jsou třeba pokusy na mláďatech, na malých dětech, zákonitě nám z takové kombinace vyrůstá narušený člověk. Člověk, jemuž nezáleží na pocitech druhého, ale člověk, který na sebe chce upozornit něčím šokujícím. A tím je vražda.

Jak vypadá dnešní základní škola? Vládne tam agresivita, šikana, násilí, nezměrná vulgarita. A k tomu můžeme přičíst organizovanou lenost, závislost na mobilech, prázdnotu, drogy, alkohol. A z něčeho takového nikdy nemůže nic dobrého vzejít. Proto se nedivme, když vraždí čtrnáctiletý.