Arabská klientela

Vyprávění mladé ženy, která pracuje jako fyzioterapeutka v lázních, kam přijíždí hodně mužů z arabského světa

Motto "Bloud si v srdci říká "Bůh tu není." Všichni kazí a bezprávně kdeco zohavují, nikdo nic dobrého neudělá. Bůh na lidi pohlíží z nebe, chce vidět, má-li kdo rozum, dotazuje-li se po Boží vůli. Odpadli však všichni, zvrhli se do jednoho, nikdo nic dobrého neudělá, naprosto nikdo..." (Žalm 53, Bloud si v srdci říká "Bůh tu není.") 

Moje máma vždycky říkala, že to v našem městě odjakživa žilo. Už za komunistů. Hodně cizinců, Tuzex, lázně, prostituce tu kvetla odnepaměti. Dnes má jinou podobu, ale pořád je to výnosné řemeslo. Není šlapka jako šlapka. Ty, co stojí u silnice, jsou většinou feťačky, které někdo pase. Pak existují společnice, kterými se to v lázních také hodně hemží, a mám-li být upřímná, i mezi personálem, hlavně ženským, jsou takové, které jdou rády s Arabem. Nikdy jsem se v našem městě nepřipojila mezi ty, kteří v ulicích nesli hesla proti Arabům. Pro mě znamenají peníze, velmi dobré peníze, proč tedy požadovat, aby z našeho města vymizeli. Není důvodu. Aspoň pro takové, jako jsem já, a věřili byste, že se jich najde víc než dost?

Aby mohl člověk dělat v našich lázních práci jako fyzioterapeut, musí krom kvalifikace především dobře vypadat. Náš šéf si podle toho vybírá. Má rád ženy a líbí se mu hlavně takové, které nejsou žádné puťky. ale o nichž ví, že s nimi nebudou žádné skandály. Je mu jedno, co s některými hosty děláme, ale nic nesmí být v práci, ale po pracovní době. Do našeho soukromí se neplete. A abych nezapomněla, musíme umět aspoň základy angličtiny. V tomto směru vede Ingrid, která dva roky pracovala v nemocnici v Anglii, naučila se jazyk a před námi jen machruje. Já angličtinu jen tak lámu, moc talentu nemám, ale do kurzů chodit nechci. Nemám čas a také peníze. Možná by byla nejlepší hodina jen s lektorem, ale to bych se nedoplatila. Základní slovíčka, jako je kolik eur, zlato, hodinky, diamant, ovládáme každá. Nejvíc je ale na jazyky natvrdlá Diana, která se onehdy nemohla domluvit s jedním Arabáčem, a on se jí tedy zeptal německy "Warum" a ona mu tou svou hatmatilkou řekla, že na rum nejde, ale na džin s tonikem by to šlo. Náš šéf nás moc dobře neplatí. Počítá s tím, že si vyděláme něco navíc, říká, že jsme jeho holky šikovné, kterým každý pořádný chlap dá pěkné spropitné. On zřejmě zapomíná na sebe, pro nás pořádný chlap není, protože od něj se žádného spropitného nedočkáme.

A co to vlastně je, to něco navíc, čím si vylepšujeme rodinný rozpočet. S některými lázeňskými hosty provozujeme sexuální služby. Vybíráme si samozřejmě mezi zahraniční klientelou, a to jsou většinou Arabové, našinci jsou z velké části starci, kteří mají pochroumané klouby a jsou rádi, když se dovlečou od postele k WC a když zvládnou cvičení na rotopedu. Hrdlí se o každý pěťák a nic ženské nenabídnou. Takhle sáhnout si na pěkný zadek, to by brali, ale že se za to v normálním podniku platí, na to už oni neslyší. Že je prý trápí nedoslýchavost. Jakápak nedoslýchavost, jsou to držgrešle anebo slizouni, kterým stačí málo, aby se udělali.

Jak to všechno děláme. Hlavní osobou je Ingrid a to z prostého důvodu. S každým se domluví, otipuje ho a nám pak řekne další. Funguje jako takový předskokan a zpravidla z toho zkasíruje nejvíc. Ani člověk nemusí mít internet, tady si lázeňští hosté všechno rychle sdělí, mám samozřejmě na mysli Araby. Jde s nimi snad každá, protože dostáváme nejen eura, ale také dárky. To byste nevěřili, jak se dokážeme pohádat, když vidíme, že některá dostala něco lepšího. Jestli ale nelže. Je mezi námi neskutečná řevnivost, rivalita, kdy jdeme jedna druhé po krku. Ale je s podivem, že je mezi námi i jistá dávka pospolitosti, nikdy bychom na sebe nic nepráskly. Protože tím by vše skončilo a to my ani jedna nechceme.

Minulý týden přijel další Abi. Máme pro Araby jedno pojmenování, protože některá jejich jména jsou vyloženě na zlomení jazyka. Samozřejmě Ingrid byla první, aby zmapovala terén, co se dá od Abiho očekávat. Chlap jak hora, skoro dva metry a plný sex-appealu. Arabové by mohli sexovat stále a pořád, je to tím, že nemají co na práci, na procedury chodí i nechodí, nejraději posedávají v kavárnách a kouří si své vodnice. Také rádi jedí, v lázních je pro ně vymezený prostor, kam se Češi nedostanou. Dostávají jiná jídla, ta jejich. Ale to, co je tady vyloženě drží, je sex. Sex s českými holkami. Jsou mezi nimi i takoví, kteří jedou po malých holkách, tam my se nechytáme. Indrid vždy všechno vyslechne, zařídí, dostane i provizi, pokud jde o náctileté holky. Je to propletenec, jsem ráda, že jsem do něj namočená jen částečně. 

Abi si to chce rozdat se dvěma najednou a máme se samy rozhodnout, které na to půjdou. To nám včera Ingrid řekla, a taky nám řekla, že ve třech nejde. Že jí to zatím stačilo, že Abiho vybavení je tak trochu nad normu, navíc prý používá zvláštní vibrátory, ona měla pocit, jako by se v ní pohyboval velký krab a svými klepety ji uvnitř rozdíral. Ona si teď musí dát na pár dní leha. Ale peníze prý dobré, Abi není žádný škudlil. Teď to s holkami řešíme, které do toho půjdou. Nakonec jsem se dohodla s Broňou, já hlavně z toho důvodu, že se mi strašně líbí jedna kabelka od Guesse, chci ji mít a zrovna moc penězi neoplývám. Člověk má pořád co platit, i když má možnost si přivydělat, jako třeba my. Broňa mi jen tak mezi řečí sdělila, že chlapi ujíždějí na jejích bradavkách. Že se jí tak postaví, kdejaká ženská by jí prý mohla závidět. A k tomu mokrý orgasmus. Trochu mě svým sdělením zaskočila, ale nezaskočila natolik, abych si nechala ujít možnost koupit si tu kabelku. Je opravdu fantastická a stojí za poskytnutí našich nadstandardních služeb. Jsme přece jen ženské a ty se chtějí líbit. Jestli Čechům nebo Arabům je nám jedno, jsme mladé a chceme toho naplno využít.

Kdyby se mě někdo ptal, jestli se náhodou nestydím za to, co dělám, řeknu, že ne. A proč asi. Nejsem vdaná, žiji jako single, žádné děti a moje kolegyně jsou na tom obdobně. Tedy s výjimkou Nadi. Tu opustil manžel, ona zůstala se synem sama a jakýkoli Abi je pro její rodinný rozpočet víc než vítaný. Máma říká, že doba je hrozná, že za všechno můžou ti nahoře. Že předtím za komunistů se prý také hodně kradlo, ale nekradlo se až zas tolik. Teď si ti nahoře nakradou milióny a zůstávají bez trestu. A to ani nehovořím o tom, že naše země už není ani naše země. Samý zahraniční kapitál, kde se na morálku moc nehledí. A tak to děláme jako oni, ale stále si myslím, že oproti těm nahoře máme určitou hranici, za níž bychom nešly. A na rozdíl od nich pomáháme ekonomice, vyděláme nějaká eura a ty utratíme a ekonomika se může tak hýbat. Mladý je člověk jen jednou, co já vím, jaké to bude, až mi bude padesát. To neřeším, stejně jako to neřeší ti nahoře. "Po nás potopa", o tom jsme se učili ve škole, jen si nepamatuji, kdo to napsal. Ale hlavně že si pamatuji, že zítra to bude u Abiho ve třech...