Vyprávění ženy o tom, jak zrušila svůj pracovní poměr ve zkušební době, neboť se ocitla na pracovišti, kterému velí člověk s tituly před a za jménem, ale jako manažer neschopný.
Motto "Moudrý se bojí a odvrací od zlého, kdežto hlupák se vypíná a cítí se v bezpečí." (Přísloví Šalamounova, Druhá sbírka)
Když mě v červnu zavolala zástupkyně jedné velké střední školy s prosbou, jestli bych jim tam mohla učit angličtinu, vzala jsem to. Po letech jsem si řekla, že se vrátím do školství, abych viděla, co se tam změnilo. V naivitě a hlouposti sobě vlastní jsem se domnívala, že kvalifikovaná angličtinářka bude pro školu znamenat velký přínos. Oné škole v předchozím školním roce odešli tři angličtináři, což pro mě mohlo být signálem, že je něco shnilého ve státě dánském. Ale jsem optimistka, která si nepřipouští, že by něco mohlo nefungovat.
Od prvního září jsem se ocitla na škole, která je vedena ředitelem, jenž si ze školy, můžeme říci, udělal své s r. o.. Zaměstnává tam svou novomanželku (kolikátou v pořadí? nejde o střet zájmů?), které dal práci administrativní pracovnice, nikdo neví, co dotyčná paní dělá. Snad jen to, že svému muži vozí jídlo, které mu ve škole ohřívá, do školy chodí se třemi psy, oblečenými do svetrů. Jeden pes velikosti německého ovčáka, druhý bojové plemeno, třetí rasy nedefinovatelné. Na škole se pohybují lidé z ekonomického úseku, přičemž nikdo neví, co dělají, protože tito lidé se jen znuděně poflakují, ale jsou v kamarádském vztahu s panem šéfem. Pan ředitel drží učitele na uzdě, mnozí z nich učí za základní plat, kde jinde by se braly peníze na platy kamarádů?
Formalismus. Naprostý formalismus, kdy ředitele nezajímá to, jak se učí, kdo na škole učí. Formalismus a k tomu bych přidala nástěnky. Jako bych najednou byla zpět v totalitní době, kdy se rovněž řešily nástěnky a my očekávali příjezd samotného vůdce KLDR, ještě bych k tomu přidala prvomájové třepetalky a dojem by byl úplný. Přitom by na nich spíš měly být informace o tom, jak se absolventi naší školy uplatňují na trhu práce, jak úspěšní jsou při maturitách, případně na VŠ. Stejně tak zvyšuje důvěryhodnost a transparentnost školy vyvěšená výroční zpráva či informace o hospodaření s prostředky SRPŠ. Ale nástěnky mají zřejmě zakrýt špínu interiéru, kabinetů, v nichž učitelé sedí namačkáni na špinavých židlích, vybavení připomíná éru soudruhů komunistů, teplota je kolem 16 stupňů, to platí i o třídách. Sice tam najdete viset teploměry, ale nefungují, je na nich teplota 22 stupňů, přinesete-li si svůj vlastní teploměr,dostanete se na teplotu podstatně nižší. Studenti sedí v hodinách v kabátech a bundách, v zimním období jich většina do školy nechodí. Nechtějí mrznout. K tomu můžeme přidat toalety, a když už se tam někde povaluje toaletní papír, počítejte spíše s brusnou variantou. Na toaletách visí dva mokré ručníky, což je z hlediska hygienického nepřípustné. Učitelé a zaměstnanci mají k dispozici jednu rychlovarnou konvici, je umístěna ve sborovně, zatímco pan ředitel má jednu jen pro sebe. To vše kontrastuje s moderní kanceláří ředitelny, vždy příjemně vyhřátou. K sobě pan ředitel nikoho nepouští, na rodiče žáků nemá čas, stejně tak nemá čas chodit do svých hodin včas. Na škole dostanou učitelé písemné pokyny, jež musí dodržovat. Patří sem, mimo jiné, zákaz větrání ve třídách (plynovou masku bohužel nedostanete) a pouštění žáků na WC v průběhu vyučovací hodiny. Chcete-li jít k lékaři, musíte týden předem podat písemnou žádost, zdůvodnit, proč jdete k lékaři, žádost dáte zástupkyni, která ji předá sekretářce ředitele, staré důchodkyni, ta ji předá osobě nejpovolanější. Učitelé mají zakázáno komunikovat s rodiči emailem či telefonem. Školníka na škole téměř nevidíte, mohlo by se po něm dát vyhlásit celostátní pátrání. Vchod do budovy je umožněn úzkými dveřmi, které se ztěžka otvírají a rychle se zavírají, vy jste do budovy jakoby nakopnuti a stanete před čímsi, co připomíná kadibudku, ale jedná se o recepci. Vy vidíte jen hlavu recepční.
Na škole jsem se setkala s katastrofálním stavem angličtiny. Čtvrté ročníky si vyhradil zásadně učit člověk, který nemá ani vysokou školu, a protože by vzhledem ke své ubohé znalosti angličtiny nesložil přijímací zkoušky, studuje od září matematiku - fyziku, aby se tak naplnilo rčení "Vlk se nažral a koza zůstala celá". Na zvolený obor se nedělají přijímací zkoušky. Tento pedagog se na škole pohybuje v čepici, i to hovoří o jeho znalostech společenské normy chování, může si dovolit cokoli, je chráněn panem ředitelem. Na škole mi byly dány tematické plány a pracovní schémata, abych podle nich učila. Diletantství, nic jiného mě nenapadá. I když tematické plány a pracovní schémata uváděla poslechy nahrávek, na škole chyběla poslechová CD k učebnicím, půjčila jsem si je v britské knihovně, abych mohla učit. Pan ředitel nic takového nekupuje, utrácí peníze za jiné, jemu prospěšné věci..
Neúcta, neslušnost. A k tomu formalismus a bezpáteřnost. Tak můžeme označit manažerské schopnosti ředitele této školy, které v sobě nepotlačí komunistický styl. Při sjednávání pracovního poměru se ani nenamáhal poznat mě osobně, na poradě mě kolegům nepředstavil. Stalo se, že mi vlétl do třídy, aniž by pozdravil, pak vydával nesrozumitelné zvuky a odešel. Disponuje opravdu zvláštní školou šarmu. Učitele nabádá, jak mají chodit oblečeni na společenské akce, přitom jeho styl oblékání může připomínat Mickeyho Mouse. Vedoucího pracovníka, jenž se vyžívá v tom, že své podřízené shazuje, používá sílu a zneužívá své pozice, můžeme označit za člověka s velmi nízkým sebevědomím, takový člověk může trpět psychickými problémy, které si kompenzuje výše uvedeným způsobem. Na třídních schůzkách si rodiče stěžovali na situaci ve škole, na šatní skříňky a prostory v šatnách. Stěžovat si můžete, aby byla Vaše stížnost smetena ze stolu. Protože má pan ředitel vazbu na krajský úřad, vše mu prochází.
Znechucení. A moje profesní hrdost.To mě vedlo k tomu, abych ze školy, jež je vedena tímto způsobem, odešla. Studentky za mnou o přestávce přišly, plakaly a zeptaly se mě, jestli mě mohou obejmout. Byla jsem prý pro ně nejlepší učitelkou angličtiny. Nepíšu toto z důvodu, abych se jakkoli vytahovala, píšu toto jako APEL rodičům, nadřízeným orgánům. Kvalifikovaní učitelé by ve školství učili, ale odcházejí s pocity znechucení, když vidí, že někde jsou vedeny řediteli, kteří nechávají na škole učit nekvalifikované lidi bez VŠ, a ti mají zelenou. Podepisují se tak na špatné úrovni našeho školství, cíleně diskriminují studenty a upírají jim jejich právo na kvalitní vzdělávání. Stále u nás panuje "já na bráchu, brácha na mě".
Skončí toto někdy? Může skončit, když bude takový ředitel odvolán a bude vypsáno nové výběrové řízení...
