- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Motto "Spravedlivý nenávidí jakýkoli klam, kdežto svévolník vzbuzuje nelibost a hnus." (Přísloví Šalomounova, Druhá sbírka, 13.5)
V tomto týdnu jsem vyslechla velmi zajímavou informaci v rozhlase. Zpráva vypovídala o pokusu, který se uskutečnil v mnoha zemích. Cíl tohoto experimentu bylo zjistit, jak se krade v daných zemích.
V čem experiment spočíval. V hlavním městě zkoumaného státu bylo rozmístěno dvanáct peněženek. V zahraničí bylo v těchto peněženkách padesát dolarů spolu s doklady a fotografií údajného majitele. V Praze peněženka obsahovala jeden tisíc korun, plus doklady a fotku. Jak si myslíte, naše metropole mohla dopadnout? V porovnání s absolutním vítězem, kterým se stalo Finsko, se naše stověžatá Praha ukázala v nelichotivém světle. Z dvanácti peněženek se vrátily pouhé dvě. Ještě horší než my se ukázalo Portugalsko, tam se našel pouze jeden poctivý nálezce.
Myslím si, že nemůžeme být hrdí na to, jak se u nás krade. A nejen v Praze. Přiznávám, že se v naší zemi necítím bezpečně. Když nakupuji, když cestuji metrem, večer na ulici. Když opouštím auto, vždy zkontroluji, zda je opravdu zamčené. Vše je z jednoho důvodu. Najde se u nás spoustu zlodějů a zlodějíčků, kteří se nestydí krást. A vybírají si hlavně ty nejslabší. Seniory. Můj tatínek takto přišel o batoh s nákupem v jednom supermarketu. Stačily snad dvě minuty, když se otočil, aby na to doplatil. Zmizel mu batoh s nákupem, který si zavěsil na nákupní vozík. Naštěstí v něm neměl peněženku.
Zmiňovaný pokus s dvanácti peněženkami se prováděl jen v hlavních městech. Nejsem si jistá, jak by dopadl, kdyby se měl uskutečnit v lokalitách, které se eufemisticky označují za sociálně vyloučené. Tam radno nevstupovat vůbec.
Srovnatelně jako u nás jsem se cítila v Mexiku. Tam se také krade na počkání. V obchodech, na letišti, na plážích. Musela jsem si vymyslet úkryt, když jsem byla na pláži. Protože jsem měla vždy u sebe svůj mobilní telefon, ofocené doklady a nějakou hotovost. Nechtěla jsem hlavně přijít o mobil, jenž pro mě znamenal spojení s přáteli doma. A tak jsem pokaždé v písku vyhloubila díru, do níž jsem umístila své poklady, které jsem měla zabalené v igelitovém sáčku. To vše jsem pískem zasypala a vše přikryla prostěradlem. Ale i když jsem šla do vody, nikdy se mi neplavalo dobře, stále jsem musela sledovat svůj tajný úkryt.
Mexiko je Mexiko, ale my jsme v Čechách, v centru Evropy. Zatímco v Německu či Rakousku jeden nemusí mít obavy, u nás je tomu jinak. Někteří z Čechů se nestydí krást. Dokonce v 90. letech byly v rakouských obchodech cedule "Češi, nekraďte." Nějak je v myslích některých z nás stále usídlené tvrzení z dob soudruhů "Kdo nekrade, okrádá rodinu." A s tím bychom měli něco dělat, abychom se zbavili nálepky, že se u nás krade, že tu bezpečně není...
Další články autora |
ING-FOREST s.r.o.
Praha, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Kraj Vysočina, Zlínský kraj
nabízený plat:
65 000 - 75 000 Kč