Jak Češi kradou

7. 11. 2019 17:00:41
Zatímco jsem se ve svém předchozím blogu zmiňovala o Češích, kteří dělají dobré jméno naší zemi v zahraničí, dnes musím napsat o něčem, co nám dobrou pověst nedělá.

Motto "Přímé vede bezúhonnost, kdežto věrolomné zahubí pokřivenost". (Přísloví Šalomounova, Druhá sbírka, 11.3)

Zatímco jsem se ve svém předchozím blogu zmiňovala o Češích, kteří dělají dobré jméno naší zemi v zahraničí, dnes musím napsat o něčem, co nám dobrou pověst nedělá. Bohužel se v naší populaci najdou lidé, není jich málo, kteří kradou. Nejde o nějaké stamilionové částky, nicméně svým jednáním, kdy něco odcizí, působí potíže.

Svého času jsem učila angličtinu ředitele jedné velké pojišťovny, člověk by řekl, že zaměstnanci takové firmy jsou lidé čestní, jenže ouha. Ředitel si stěžoval na to, že na toaletách mizí toaletní papír, a kdyby jen ten. Mezi jeho zaměstnanci se našli tací, kteří kradli i osvěžovače vzduchu. Dopátrat se toho, kdo toto činí, je věru nelehká věc. A na to takový český zlodějíček sází.

Nebo jsem učila v jedné velké bance, kde si zaměstnanci postěžovali nad tím, že zřejmě někdo z jejich klientů si domů odnesl jejich kávovar, jehož pořizovací cena za hubičku rozhodně nebyla.

Tento týden jsem hovořila s ředitelkou místní knihovny. Je to budova, jež byla postavena někdy v 19. století, kdysi patřila zámožné židovské rodině, jenže politický vývoj v Evropě tuto rodinu dohnal k emigraci. Jedná se o honosnou vilu, o jejíž vzhled se paní ředitelka velmi stará. Nevěřili byste, co je některý Čech schopen v knihovně ukrást. Někdo by řekl, že jsou to knihy. Je však na velkém omylu. Lidé jsou schopni ukrást žárovky, nebo povolit šrouby u kliky u dveří s tím, že až budou tuto honosnou budovu opouštět, vezmou za kliku a ona jim zůstane. Kradou květinové mísy, nebo někomu ke škodolibé radostí postačí fakt, že na WC pustí horkou vodu a odejde.

Takoví jsme my, někteří Češi. Češi, kteří kradou v obchodech, v metru, zkrátka kdekoli. I když naše země patří mezi bezpečné země, já se zde bezpečně necítím. Vím, že nemohu za tmy vyjít ven, vím, že musím být obezřetná, když jdu nakupovat, když jdu na plovárnu, protože zde není možné nechat své věci bez dohledu. Vždy se najde někdo, kdo dostane na vaše věci zálusk.

V létě jsem se synem navštívila Amsterdam. Večer jsme popíjeli v jednom z místních barů. Velmi příjemná atmosféra, velmi příjemný personál. Nicméně jsme toho vypili trochu víc, šli jsme na hotel, a když jsme se ráno probudili, syn zjistil, že v baru nechal svůj batoh, v němž byly peníze, jeho doklady, platební karty. A to nás čekal let do Dominikánské republiky. Byli jsme oba zděšeni. Syn vyrazil do baru pln obav, zda se jeho batoh najde. Světe, div se. Batoh tam byl. Nikdo jej neukradl a nikdo z něj nic neukradl. Nejsem si jistá, zda by tomu tak bylo i v České republice, kde se krade.

Na svých cestách se cítím naprosto bezpečně v muslimských zemích, v Thajsku, na Kypru, Řecku, Německu, Británii, Norsku..., ale bohužel ve své rodné zemi tomu tak není...

Autor: Helena Vlachová | čtvrtek 7.11.2019 17:00 | karma článku: 39.95 | přečteno: 9860x

Další články blogera

Helena Vlachová

Normalizační demokracie

Patřím mezi tzv. havloidy, či sluníčkáře, či pravdoláskaře, a vůbec se za to nestydím. Ctím Václava Havla a vždy jej budu ctít. Nikdy nebudu ctít bývalé estébáky či komunisty.

18.11.2019 v 9:00 | Karma článku: 18.92 | Přečteno: 468 | Diskuse

Helena Vlachová

Dnešní muže lituji

Velmi se mi nelíbí, jaké trendy panují v dnešní společnosti. Muži jsou zahnáni kamsi do kouta, kde snad nemají žádná práva.

16.11.2019 v 12:13 | Karma článku: 45.25 | Přečteno: 7253 | Diskuse

Helena Vlachová

Co mně přinesla Sametová revoluce

Sametová revoluce mi přinesla hlavně svobodu, již chápu jako vodu živou, bez níž se můj život neobejde. Tu jsem za vlády soudruhů naprosto postrádala.

9.11.2019 v 6:55 | Karma článku: 21.12 | Přečteno: 767 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Liběna Hachová

Umíte se poflakovat?

Vypustit všechny povinnosti z dohledu, na práci zapomenout, někam se svalit, vyhodit nožky nahoru a jen tak zbůhdarma koukat.

19.11.2019 v 19:36 | Karma článku: 10.83 | Přečteno: 159 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Filantropem se nestaneš, filantropem se rodíš

Přemýšlím nad všemi sbírkami, které vidím na různých webových stránkách mnoha organizací, které pomáhají především dětem nebo rodinám, jejichž finanční situace je, bohužel, nemocí dítěte naprosto zoufalá. Mnohdy tyto nechápeme.

19.11.2019 v 18:33 | Karma článku: 14.84 | Přečteno: 220 | Diskuse

Karel Ábelovský

Všechno zlé, je prý k něčemu dobré (úvaha nad sporákem a špinavým hrncem)

... a tak tu sedím kousek od kamen, kde praská hořící dříví, popíjím horký, lipový, tedy "svěže zelený" čaj, a přemítám, jak to tedy je. Co je dnes zlé a k čemu to bude dobré. Zlý je strach, pokud zcela ovládne vaši mysl, tak, že

19.11.2019 v 15:55 | Karma článku: 11.97 | Přečteno: 249 | Diskuse

Martin Faltýn

Mohou za "Letnou" Simpsonovi, South Park a Sponge Bob?

Řekneme si to rovnou: 250-300.000 lidí není maličkost. Z hlediska 10.650.000 obyvatel ČR je to sice % nepříliš vysoké číslo; dnes je rozhodující nejen počet, ale síla hlasu. Vemte si takovou jednu Gertu třeba.

19.11.2019 v 10:33 | Karma článku: 22.03 | Přečteno: 618 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Opravdu žijeme už třicet let svobodně a v demokracii?

Česko mohutně oslavovalo 30. výročí 17. listopadu 1989, po němž se do konce onoho roku zhroutil 41 let trvající totalitní režim nastolený a násilně udržovaný komunisty. Žijeme tedy už třicet let svobodně a v demokracii...

18.11.2019 v 23:57 | Karma článku: 19.48 | Přečteno: 595 | Diskuse
Počet článků 1049 Celková karma 24.63 Průměrná čtenost 1064

Jsem především žena a v ženství spatřuji smysl svého života. Mám ráda život i s jeho těžkostmi, vážím si maličkostí, neuznávám konzumní způsob života, jsem zastánkyní svobodné vůle člověka.

Najdete na iDNES.cz