Každý den se na něco těšit
Motto "Nepropukej v náhlé hořekování, neboť hořekování si hoví v klíně hlupáků". (Kazatel 6 - 7, Zamyšlení nad životem, Co je lepší? 7.9)
Už to v životě našem chodí tak, že přijdou okamžiky, kdy se nám nedaří, kdy máme pocit, že se nám smůla lepí na paty. Nikdo nemůže říci, že by bylo v jeho životě vše bez poskvrnky, že by mu vycházelo úplně vše. Nebyl by život životem, kdyby s sebou nepřinášel nějaké to břímě. A záleží pak, jak se se zátěží vyrovnáme. Velkou roli hraje naše genetická výbava, velkou roli hrají první tři roky života, velkou roli hraje naše rodina, jak nás naši rodiče nastavili, abychom dokázali život zvládat. Velkou roli hrají i naše životní zkušenosti, co vše nás v životě potkalo.
I v mém životě byla velmi těžká období, kdy jsem propadala pocitům beznaděje a sklíčenosti, kdy se v mém nitru usídlil smutek a já jsem mu dokázala podléhat. Mému synovi mohlo být tenkrát deset let, určitě ze mě cítil smutek a zareagoval na něj po svém. Tehdy mi řekl "Mami, musíš se na každý den těšit, že ti přinese něco nového, já to tak dělám, já se na každý nový den těším". Na jeho věk to byla velmi chytrá filozofie a musím říci, že mi velmi pomáhá. Držím se jí až dodnes.
Všichni dobře známe ten pocit, kdy se na něco těšíme. Z dětství mezi nejsilnější zážitky dozajista patří čas adventu a čas Vánoc. Tento pocit má snad každý z nás v sobě dobře uložený. Pro děti jsou Vánoce něčím velkolepým a jsou plny očekávání, plny splnění jejich přání. Toto lze označit za velká těšení, která nepřicházejí tolik často. Ani nemohou, to by nám pak náš život příliš zevšedněl.
Můžeme se těšit na každý nový den, stanovit si něco, co nás potěší. Že třeba přijdeme z práce domů a přineseme nějakou mlsku svým blízkým, svým domácím mazlíčkům. Nebo že na nás čeká hezká kniha, něco zajímavého v televizi, poslech hudby. Nemusí to být materiální potěchy, ale něco duchovního, které dokáže náš život obohatit. Malých radostí je kolem nás víc než dost, stačí se jen kolem sebe rozhlédnout a vidět, že stojí za to žít. I ve dnech, kdy je naše duše zahalena do černého sukna a my máme pocit, že se nám nic nedaří. Takové období není lehké překonat, na řadu by měl přijít rozum a silná vůle, aby zvítězily nad melancholií a splínem.
Každý den je na něco se těšit, toto přináší našemu životu jeho naplnění. Že nic na světě se neděje zbytečně, že po těžkých mracích opět vysvitne slunce, jež nám pomáhá najít v naší každodennosti malé radosti. Člověk se hlavně nesmí uzamknout světu a bolestí svou se šimrat. Použila jsem slova Františka Gellnera, jenž už kdysi o tomto ve své básni psal. Že by se jeden neměl pitvat ve svých emocích, protože to nikam nevede. Lidem, kteří raději přijímají roli bolestínů, než aby se snažili vidět drobné radosti kolem, není bohužel pomoci. Takoví lidé se zasekli v minulosti, která nikdy nehovoří o těšení. Minulost je minulost, ale těšit se na nový den, je jednou z cest, vedoucí k pocitu životní spokojenosti...
Helena Vlachová
Ředitel, jenž používá estébácké praktiky
Na základě mých posledních mou dvou blogů se mi dostalo útoků i vyhrožování ze strany ředitele střední školy. Vyhrožoval mi trestním udáním. Nestačila jsem žasnout. Že by opět povstali soudruzi? Že by byl jedním z nich?
Helena Vlachová
Měla bych počítat s vyhazovem za svůj poslední blog?
Když píšu své blogy, vždy jde o něco, co se v současnosti kolem nás děje. Můj poslední blog o neaprobovaném angličtináři na SŠ mě stál dost útoků vůči mně samé
Helena Vlachová
Máte doma středoškoláka? Bojuje s angličtinou?
Tímto dnešním blogem bych chtěla pomoci těm žákům a studentům, kteří mají smůlu, že mají na angličtinu diletanta.
Helena Vlachová
Když matka ničí své dítě
Rozpadne-li se partnerský vztah či manželství a zůstanou-li z něj děti, měl by se zájem přenést především na ně. Děti by měly rozpadem vztahu rodičů trpět co nejméně. Ale vysvětlujte to některým matkám.
Helena Vlachová
Praha je bezpochyby matkou všech měst
Dnes začnu slovy básně Kvetoucí Praha od Jaroslava Seiferta. "Stůj, stůj, ty sladký okamžiku, já chtěl bych spolu znít, hned slovy lásky a hned díků, jež nelze vyslovit."
Helena Vlachová
Muž, jenž žije s myší
Řeknu vám, že ta dnešní doba je pěkně zvrácená, někdo by mohl říct, že je naruby nebo také vzhůru nohama. Už třeba pohlaví, že prý nejsou jen ženská a mužská, prý je jich víc. Ale zvráceností může být víc...
Helena Vlachová
Proč tu ještě tolerujeme Andreje Babiše?
Je otázkou, proč v českých vodách ještě tolerujeme Andreje Babiše. Vždyť tu má platit lustrační zákon. Nebo neplatí?
Helena Vlachová
Můj syn
Vždy jsem si přála mít tři syny. Jenže člověk míní a Osud mění. Nakonec zůstalo jen při jednom synovi.
Helena Vlachová
Otřesná úroveň angličtiny na našich školách
Ředitelé škol jsou zodpovědní za veškerý chod školy. Platí to i v případě, kdo vyučuje angličtinu na jejich škole, a jaká je tam úroveň výuky tohoto jazyka. A ta je bohužel v mnoha případech katastrofální.
Helena Vlachová
Prezidenta Edvarda Beneše považuji za zrádce národa
Hned v úvodu chci předeslat, že můj dnešní blog je velmi subjektivní, je to můj pohled, jak hodnotím prezidenta Edvarda Beneše z hlediska naší národní historie.
Helena Vlachová
Po čem touží český důchodce
Nejeden český důchodce si přeje, aby se vrátil čas, aby tu byl čas našich soudruhů, kdy vše bylo všech...
Helena Vlachová
A taková to byla velká láska
Agáta Hanychová se ráda předvádí. Proč ne. Ale neměla by do toho zatahovat své děti. To je hanebné. Být dítětem matky, jejíž srdce je velké cirkusové šapitó, jednoho poznamená na celý život.
Helena Vlachová
Když se narodíte jako nechtěné dítě
Pro dítě není snad nic horšího než se narodit jako nechtěné. Jeho rodiče už mají ročního syna a neplánovaně se jim narodí další děcko, které nikdo nechtěl. Sice si je nechají, ale nikdy je nepřijmou.
Helena Vlachová
Nepoučitelnost některých lidí
Stále více zjišťuji, že jsou někteří naši lidé nepoučitelní. Že se nedokázali poučit z naší historie, jež nám přinesla velký propad.
Helena Vlachová
Byl jednou jeden neslušný dům
Když si kupujete nový byt, v podstatě můžete kupovat zajíce v pytli. Realitní makléř se dušuje, že dům, v němž si kupujete nový byt, je velmi slušný, vždyť jeho většinu tvoří lidé důchodového věku a ti jsou lidé veskrze dobří.
Helena Vlachová
Za dceru, jež má každé dítě s jiným partnerem, bych se styděla
Nová doba s sebou přinesla bulvár. Proč ne. Ale je možno mít k němu své výhrady. Bulvár nahlíží do soukromí lidí. Jsem uvyklá své soukromí skrývat. Ale nemusí tomu být vždy, zvlášť když se narodíte jako dcera známé herečky...
Helena Vlachová
Pokud jde o demokracii, je na tom naše země nejlépe z postkomunistických zemí
<p>Zatím nebyl zpracován demokratický index za rok 2023. Četla jsem výsledek demokracie za rok 2022, v němž naše země zaujala 25. pozici, z postkomunistických zemí je nejlepší. S výjimkou pobaltských zemí.</p>
Helena Vlachová
Na kuře kung pao v New Yorku nikdo nemá
I když mě New York nijak zvlášť neučaroval, ano, viděla jsem jeho highlighty, které stojí za vidění, jeho špatná hygiena vše utlumila. Nicméně se tomuto městu nedá upřít jedna věc. Je to čínská čtvrť v Queens.
Helena Vlachová
Američané v reálu
V tomto dnešním blogu bych ráda napsala něco o své osobní zkušenosti s Američany, aby se někdo necítil, že se snažím snížit jeho vlastní ego.
Helena Vlachová
Jako země bychom se neměli hrbit před nikým
Vzhledem ke skutečnosti, že cestuji po celém světě, mám možnost srovnání. Po svých toulkách se vždy ráda vracím domů, do krajiny, jež mě utvářela, jež hovoří o Vivaldových Čtvero ročních obdobích. A nejen o nich.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1261
- Celková karma 22,67
- Průměrná čtenost 1114x