Zoufalý stav školství

25. 05. 2019 6:34:09
Agresivita žáků, agresivita rodičů, organizovaná lenost, nesmyslné projekty, skleníkové prostředí, inkluze. Tak by se dal charakterizovat stav vzdělávání u nás.

Motto "Poslouchej radu, přijmi i trest, abys byl napříště moudrý." (Šalomounoa přikázání, Druhá sbírka, 19.20)

Agresivita žáků, agresivita rodičů, organizovaná lenost, nesmyslné projekty, skleníkové prostředí, inkluze. Tak by se dal charakterizovat stav vzdělávání u nás.

Když slyšíme hlasy o tom, že ve školství chybí učitelé, přitom z pedagogických fakult vychází dostatečný počet absolventů, není se co divit. Kdo by se hnal někam, kde si může přivodit spoustu zdravotních problémů. Jistou formu slušné úrovně vzdělávání stále zajišťují gymnázia či úzce výběrové střední školy, ale to je asi tak vše.

Současné školství nestojí na žádných základech, proto by nikoho nemělo vyvést z míry, že to v rezortu vypadá tak, jak to vypadá. Na školách vládne velmi často agresivita žáků i studentů, nelze být překvapen, když je vychovávají rodiče ve stejném tónu. Aby takovou mládež vyučoval člověk, jenž je mírného založení, je zahrávání si s ohněm. V našich školách to vypadá tak, že není nic neobvyklého, kdy dojde k napadení učitele žákem, případně jeho rodičem. A chtít kolikrát po vedení školy, aby se zastal napadeného pedagoga, může být jen nesplněným přáním. Kde to jsme, když školáci ubijí kočku, když šikanuji své spolužáky, když žákyně dá facku učiteli. Něco je v rezortu hodně špatně a to hodně špatně spočívá v tom, že se od žáků důsledně nevyžaduje kázeň a disciplína. .

Když jsem chodila do školy, nikdo si nic takového vůči učiteli nedovolil. Ani když začínala učit na gymnáziu, nikdy jsem se nesetkala s agresívním chováním studentů. Protože ve školách se pěstovala disciplína, kdo ji porušil, byl přísně potrestán. Nikterak nevelebím komunisty, ale musím říci, že školství v předlistopadové době stálo na pevných základech, které nám Západ záviděl. Přijížděly k nám delegace z vyspělých zemí, aby se inspirovaly v zemi J. A. Komenského. Pominu-li komunistickou propagandu, která byla každému pro smích, pak se v našich školách dalo získat velmi kvalitní vzdělání. Bylo to tím, že vládla přísnost a že si nikdo vůči učiteli nedovolil nic takového, co se děje v našich školách dnes. Když jsem kdysi četla Hunterův román Džungle před tabulí, netušila jsem, že se něco obdobného bude odehrávat i u nás. Že budou učitelé musit čelit nevychovaným frackům, z nichž někteří se předhánějí v tom, jak zničí učitele, případně psychicky slabšího spolužáka.

Do rozbouraného školství se dostávají nesmyslné projekty. Např. v současnosti probíhá jakýsi projekt Šablony, podle něhož se mají žáci vzdělávat pomocí her. Toto by se dalo brát jako zpestření hodiny, ale určitě ne takto vyučovat a myslet si bláhově, že si žáci učivo hravě osvojí. Neosvojí. Když dojde na lámání chleba, když přijdou písemné maturitní zkoušky z češtiny či angličtiny, je zapotřebí znalost slovní zásoby, pravopisu, gramatiky. A taková znalost se získá důsledným procvičováním učiva. Projekt, jenž hlásá, aby se při vyučování hrály jen hry, je další stupiditou, která vnáší ještě větší chaos do škol, navíc spíše podporuje neukázněnost. Vezmu-li jako příklad angličtinu, pak musím říci, že znalosti žáků i studentů neodpovídají tomu, jak dlouho se jazyk učí. Jejich znalosti lze hodnotit jako podprůměrné, protože je na vině nejen jejich nesmírná lenost, ale i nevhodná metodika učitelů. Žáci povětšinou něco vyplňují v pracovních sešitech, třídy nejsou mnohdy rozpůleny, v praxi se setkáváme s tím, že se cizímu jazyku učí celá třída, čítající i více než dvacet žáků. Takovou výuku lze označit za davovou přednášku, je tzv. o ničem, lze označit rčením, že se vlk nažral a koza zůstala celá.

Skleníkové prostředí na školách, zejména základních. Doslova se rozbujel business s tím, že rodiče nevychovatelných a líných žáků si obstarávají pro své dítko rozličná potvrzení od psychologů, proč se jejich potomek chová, jak se chová, případně, že trpí tou či onou poruchou učení. Takoví žáci pak mají tzv. individuální plány výuky, což nesmírně papírově zatěžuje učitele. Žáci nejsou takto vůbec připraveni do běžného života, kdy zaměstnavatele nezajímá, jakými poruchami chování či učení dotyčný trpí, zajímá jej, jak se adept na práci umí zapojit do pracovního procesu. Jenže organizovaná lenost na základních školách činí své, mladí se do práce nehrnou a kolikrát se raději rozhodnou, že ani pracovat nebudou. Není žádná povinnost, proč by se tedy snažili. Zatěžují pak náš sociální systém..

Dalším ranou pro školství znamená inkluze, o níž ani netřeba hovořit. Je otázkou, zda prospívá handicapovaným dětem. Čemu bezesporu více přispěla, je další papírování, nedomnívám se, že by nějak zohlednila postižené děti. Možná je takovým lépe, když mohou být ve třídě, v níž jsou děti na stejné či podobné úrovni a při výuce se postupuje pomaleji, s větším individuálním přístupem ke každému žáku.

Jít učit? Toť otázka vskutku shakespearovská. Jít pracovat do oblasti, která leží v rozvalinách, v níž panuje neřád, není pro každého...

Autor: Helena Vlachová | sobota 25.5.2019 6:34 | karma článku: 38.40 | přečteno: 1605x

Další články blogera

Helena Vlachová

V Německu asi někomu šibe

Německo patří mezi nejsilnější státy na světě, to mu nelze upřít. Stejně tak jejich pořádkumilovnost a preciznost. Ale na druhé straně tam dostává stále více zelenou cosi, co velmi otřásá těmi, kteří preferují tradiční rodiny.

16.6.2019 v 9:17 | Karma článku: 39.12 | Přečteno: 1972 | Diskuse

Helena Vlachová

Říkej mi, táto

Pro název svého dnešního blogu jsem si zvolila slova z písně Jakuba Smolíka "Říkej mi, táto." Poslouchám sice jiný žánr, nicméně tato píseň je milá a nikomu neublíží.

15.6.2019 v 6:57 | Karma článku: 14.46 | Přečteno: 443 | Diskuse

Helena Vlachová

Mladí, kterým práce nevoní

Zejména na gymnáziích a výběrových středních školách se setkáváme se studenty, kteří jsou ctižádostiví, motivovaní a mají svůj životní cíl. Ale není tomu tak na všech SŠ.

13.6.2019 v 10:09 | Karma článku: 40.36 | Přečteno: 4489 | Diskuse

Helena Vlachová

Z hlediska vyššího principu mravního

Pro název svého dnešního blogu jsem si zvolila slova z povídky Vyšší princip od Jana Drdy. Ten, kdo ji nečetl, ji bezesporu zná ze zfilmovaného zpracování , v němž SŠ profesora Málka ztvárnil František Smolík.

10.6.2019 v 5:38 | Karma článku: 20.55 | Přečteno: 734 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Beata Krusic

Setkání v Rostově

Je mi tak kolem třicítky. Nejsem Beata, jsem Olga. Známá z dětství, se kterou jsem měla schůzku, z nějakých důvodů nedorazila............

16.6.2019 v 23:27 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 49 | Diskuse

Eva Sádecká

Nejkrásnější maminka

Ve školce se děvčátka hádala, kdo má nejkrásnější maminku. Přece má každá nejraději tu svoji! Jen jedna dívenka smutně sklopila hlavu. Proč, ona nemá maminku? Ale má, má také sestřičku, jenže...

16.6.2019 v 20:55 | Karma článku: 12.28 | Přečteno: 351 | Diskuse

Dáša Stárková

Pršelo jen se lilo

Dnešní usínání a probuzení se do hustého a neustávajícího deště mi připomnělo bezmála 40 let starou vzpomínku na návštěvu chalupy mých příbuzných a nečekané knihomolské dobrodružství.

16.6.2019 v 16:15 | Karma článku: 18.64 | Přečteno: 429 | Diskuse

Klára A. Samková

Je po volbách

a je čas bilancovat.... nezastírejme si, že Alternativa pro Českou republiku 2017 a její kandidatura do Evropského parlamentu byla jednou velkou katastrofou a propadákem.

16.6.2019 v 16:08 | Karma článku: 30.29 | Přečteno: 804 | Diskuse

David Vlk

Jak jsem páchal letní sebevraždu.

Když jsem si v bufetu, asi po hodině grilování na slunci, došel pro pivo a když jsem odhodlaně a rázně vstoupil do vstupních dveří, nastalo v bufetu naprosté zatmění slunce.

16.6.2019 v 15:54 | Karma článku: 24.76 | Přečteno: 668 | Diskuse
Počet článků 1005 Celková karma 26.01 Průměrná čtenost 1012

Jsem především žena a v ženství spatřuji smysl svého života. Mám ráda život i s jeho těžkostmi, vážím si maličkostí, neuznávám konzumní způsob života, jsem zastánkyní svobodné vůle člověka.

Najdete na iDNES.cz