Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejhorší polistopadová vláda

17. 04. 2018 5:52:10
Stále více nabývám dojmu, že vláda, jež se nám tu rýsuje, bude pořádný polistopadový propadák. Dát se do holportu s komunisty, byť jen jejich podporou, není nic dobrého

Motto "Nebuď moudrý sám u sebe, boj se Hospodina, od zlého se odvrať." (Přísloví Šalamounova, První sbírka, Moudrost a bázeň boží, 3.7)

Stále více nabývám dojmu, že vláda, jež se nám tu rýsuje, bude pořádný polistopadový propadák. Dát se do holportu s komunisty, byť jen jejich podporou, není ani zbla nic dobrého. Vždyť komunisté se vůbec nezměnili, přidali si do svého názvu písmeno M, což může znamenat mizerové. Jejich zrůdná ideologie se nikdy nemůže změnit, rudý mozek zůstane navždy rudým mozkem. Divím se, že hnutí ANO komunisté nevadí, než se s nimi spřáhnout, to by měl jeden raději upustit od svých politických ambicí. Žádat od nich důvěru je vesměs podobné, jako bychom žádali podporu od nacistů. Nelze zapomenout na to, že soudruzi mučili a popravovali nevinné lidi, dovedli ekonomiku k totálnímu kolapsu a zničili myšlení lidí. Někteří se dosud z jejich vlivu nevzpamatovali, zejména ti, kterým se zamlouval život v ZOO, v níž se nemuseli o nic starat, tudíž nemuseli ani používat svůj mozek. A od komunistů žádat podporu důvěry nové vládě? Absurdní.

Nejsem voličkou ČSSD, bývalého premiéra Bohuslava Sobotku jsem vnímala jen jako člověka, který v podstatě nikdy nepracoval, hned po studiích vlezl do politiky, odkud jej nakonec odvála hůl prezidenta Zemana. Při tomto nedůstojném aktu jsem stála na straně pana Sobotky, protože náš prezident ignoruje zavedené pořádky. Někdo se panu Sobotkovi posmíval za jeho slabost, ale jevil se bezesporu jako silnější osobnost než stávající premiér v demisi. Ten už začíná být pro smích. Jeden den tvrdí něco, ale pak stačí, aby zavítal za hlavou státu, a už je z něj malý kluk, který má plné kalhoty strachu. Odvolává svá tvrzení a stává se hlásnou troubou Hradu. A takový člověk se má stát předsedou vlády? Vždyť se mu nedá věřit. Pominu-li jeho minulost, stačí jeho přítomnost, aby bylo jednomu jasné, že je tu člověk, který nemá svůj vlastní názor, který raději potopí své vlastní lidi, než aby se postavil vrtošivému starci.

Čím déle tu bude vláda v demisi, tím víc se bude premiér v demisi profilovat jako nedůvěryhodná osobnost, která se lekne, když na něj prezident houkne. A raději učiní něco, co by v běžném životě neudělal. Říkám si, zda panu Babišovi stojí za to, aby se takto znemožňoval nejen ve svých očích, ale i v očích našich lidí. Proč se raději nevrátí do světa, v němž slavil úspěchy, do světa podnikání, a na politiku raději zapomene. Jako premiér si nevede ani krapánek dobře, stává se terčem všech posměváčků a v samotném závěru může počítat s dobře mířenou trefou prezidentovy hole. Člověk nemusí mít v životě všechno. Než být dán v šanc proruskému prezidentu spolu s bolševiky, bylo by mnohem důstojnější z politiky odejít, nebo se smířit s tím, že nebudu premiérem. Zachovat si svou hrdost a rovnou páteř. Nakolik je páteř pana Babiše rovná, si neodvažuji tvrdit. Ale zřejmě to žádný zázrak nebude.

Život je dar a měli bychom jej tak vnímat. Každý disponujeme určitým potenciálem energie, a měli bychom proto být velmi obezřetní, jak se svou energií naložíme. Zda ji vyplýtváme v nesmyslném poklonkování zlomyslnému alkoholikovi, nebo si zkrátka řekneme, že nejdůležitější v mém životě jsem já sám a podle toho jednat. Myslet především na sebe a zapomenout na větrné mlýny, nechtít stát se novodobým rytířem Donem Quijotem, protože tudy má cesta nevede. A to by měl mít na zřeteli Andrej Babiš. Zda mu stojí za to, aby se mu lidé posmívali, aby se stával ještě víc nedůvěryhodným, zkrátka malým klukem, který ani nedoběhne na nočník.

Lepší v chudé chýši, ale s čistou duší a volný jako pták...

Autor: Helena Vlachová | úterý 17.4.2018 5:52 | karma článku: 27.65 | přečteno: 1160x


Další články blogera

Helena Vlachová

Dnešní student není za hubičku

Kdo by nechtěl mít doma studenta, to je snad sen každého rodiče. Aby jeho dítě studovalo a získalo co nejvyšší vzdělání. Jenže.

20.9.2018 v 5:45 | Karma článku: 16.93 | Přečteno: 613 | Diskuse

Helena Vlachová

Na každého jednou dojde

Zemřel sbormistr Bohumil Kulínský. Nebylo mu ještě tolik, aby musel odcházet, přesto zesnul. Chtěla bych napsat něco o zkušenosti s ním.

17.9.2018 v 5:00 | Karma článku: 37.19 | Přečteno: 8098 | Diskuse

Helena Vlachová

Kam se poděla ženskost?

Páteční ráno. A já jdu do práce. Přede mnou se objeví mladá žena. Těhotná. Na tom by nebylo nic divného. Ale s cigaretou v ústech. To už divné je.

15.9.2018 v 8:32 | Karma článku: 42.11 | Přečteno: 6329 | Diskuse

Helena Vlachová

Některé lidi do práce nedostanete

Vrátila jsem se z dovolené v Turecku. Příjemný čas, když si chce člověk odpočinout. Nicnedělání je rovněž v našem životě zapotřebí.

11.9.2018 v 6:17 | Karma článku: 42.20 | Přečteno: 5240 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

David Vlk

Nebudu s tebou spát, když seš ten "Sluníčkář"

""Tak jsem se o tobě dočetla , že seš ten "Sluníčkář," jak o nich teď pořád píšou. To jako myslíš vážně? Tak proto jsi letos po létě tak hnědej.""

20.9.2018 v 8:53 | Karma článku: 16.49 | Přečteno: 655 | Diskuse

Pavla Kolářová

Plkám, cvakám a nasávám...

Zažila jsem doby, kdy se plnily tzv. pětiletky. Nikdo sice přesně netušil, k čemu to je, zadání znělo: neremcat a dělat - nejlépe na sto dvacet procent. A právě dnes mám za sebou svoji první pětiletku. Lautr nic jsem nesplnila,...

20.9.2018 v 7:27 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 62 | Diskuse

Helena Vlachová

Dnešní student není za hubičku

Kdo by nechtěl mít doma studenta, to je snad sen každého rodiče. Aby jeho dítě studovalo a získalo co nejvyšší vzdělání. Jenže.

20.9.2018 v 5:45 | Karma článku: 16.93 | Přečteno: 613 | Diskuse

Jan Zíma

Kdo vlastně vládne na Pražském hradě.

  Když dnes a denně slyšíte vtipy o poměrech na Pražském hradě, dřív nebo později dojdete k znepokojivému zjištění, že vlastně nevíte, co se za jeho zdmi v současných týdnech děje.

19.9.2018 v 18:57 | Karma článku: 19.81 | Přečteno: 557 |

Václav Poddaný

Pojďme schovat problémy za 50 migrantů z Afriky

Hra s názvem: ,,50 malých černoušků" aneb jak se v republice schovávají problémy pod problémy, může pomalu začít :)

19.9.2018 v 16:32 | Karma článku: 27.85 | Přečteno: 875 | Diskuse
Počet článků 930 Celková karma 29.90 Průměrná čtenost 991

Jsem především žena a v ženství spatřuji smysl svého života. Mám ráda život i s jeho těžkostmi, vážím si maličkostí, neuznávám konzumní způsob života, jsem zastánkyní svobodné vůle člověka.





Najdete na iDNES.cz