Pěkně to tady vedou

Když slyším, že dalším z našich vlivných politiků hrozí trestní stíhání, pociťuji jen znechucení. A říkám si, proč má být obyčejný občan opět svědkem toho, že je vše jen komedie

Motto "Řeči klevetníkovy jsou jak pamlsky, sestoupí až do nejvnitřnějších útrob." (Přísloví Šalamounova, Třetí sbírka, pořízená muži Chizkijášovými, 26.22)

Řeknu vám, že se moc nedivím, když kolikrát vidím kolem sebe lidi bez nálady, lidi plné letargie, lidi, kteří by si nejraději zacpali uši, aby už nic neslyšeli. Vždyť je tolikrát naši vlivní politici zklamali, vždyť tolikrát náš národ pocítil frustraci díky svým politikům. Co lidem připravili. Když to vezmu od konce druhé světové války, bylo toho tolik, kdy náš národ pociťoval velké zklamání díky politice. 

Komunisté při svém vládnutí používali jen hesla, která se snažili natlouct do hlav našich lidí. "Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak, Ať žije komunistická strana..." Soudruzi byli především velcí formalisté, lidé jim zpočátku uvěřili, ale když porovnali jejich slova s realitou, pociťovali velké zklamání. Cenzura, nesvoboda, stále se snižující výkon ekonomiky. A soudruzi si jako rukojmí brali dělnickou třídu, o již jim vůbec nešlo, šlo jim hlavně o sebe. Když přišlo Pražské jaro 1968, náš národ jako by se probudil z letargie, opět se objevily nové naděje, které srpnovou okupací skončily. Nová frustrace, kdy se lidé uzavírali do sebe a snažili se nevnímat počínající normalizaci. A z jejich nezájmu je ani nevyburcovala smrt Jana Palacha, protože si každý uvědomil, že jakýkoli odpor vůči tankům je marný. A za vším byla Moskva.

Něco obdobného se u nás odehrává po Listopadu 1989. Kolik bylo v našich lidech naděje, když zvonili klíči na náměstí. Člověku až přebíhá mráz v těle dojetím, když si na to vzpomene. Opět se dalo cítit, že je náš národ pospolitý. Ale s vývojem času vidíme, jak se věci vyvíjejí. Dokonce jsem slyšela názor, že i Listopad 1989 byl u nás předem připravenou akcí, řízenou z Moskvy. Proto u nás komunisté nikdy neskončili a někteří polistopadoví politici změnili jen stranickou příslušnost, svůj vliv si zachovali. Ale soudružské praktiky zůstaly. Zůstali u nás i předlistopadoví vlivní, kteří se dostali k dalším majetkům, jež nikdy nemohli získat poctivou cestou.

Po Listopadu 89 u nás získali postavení lidé, jež je možno označit za americké Yankeje. Ti si ve válce Jihu se Severem vydobyli svého postavení krádežemi a zlodějnami. A velmi se to podobá polistopadové situaci u nás. Dá se říci, že policie je vůči takovým bezmocná. A upřímně řečeno, vůbec dnešní policii nezávidím, protože v jistých případech nemůže dělat svou práci. Máme tu takové kauzy, jakým je Roman Janoušek, David Rath, Jana Nečasová a spol., a k nim se teď má zařadit Andrej Babiš spolu se svým spolustraníkem Jaroslavem Faltýnkem. Oba poslanci mají být vydáni poslaneckou sněmovnou k trestnímu stíhání. Myslím si, že po tom, co se u nás odvíjí v souvislosti s Romanem Janouškem, Davidem Rathem, Janou Nečasovou, bylo dostačující, aby lidé pocítili hlubokou frustraci. A mají-li se k nim přiřadit další, nikoho už snad ani nemůže zajímat. V zájmu zachování si psychické rovnováhy je snad lepší vše ignorovat. Protože to stejně nikam nepovede. Komedie, na níž se mají nechat voliči nalákat. Komedie bez výsledku, z viníka se posléze rodí národní hrdina. Nemyslím si, že v nové kauze s Andrejem Babišem a Jaroslavem Faltýnkem jde o to vyšachovat jejich hnutí před volbami. To jsou slova, jež pan Babiš vykřikuje na svou obranu, ale věřit se mu nedá.

Všimla jsem si, že David Rath i Andrej Babiš používají velmi silně emocionálně zabarvená slova, když se obhajují. A něco takového zavání hysterií, sebestředností, člověk může pociťovat, že se jedná o lidi, kteří mají na svědomí trestné činy, když se takto chovají. Jediné je z jejich chování jasné. Těžko jim uvěřit, a i kdyby byli usvědčeni, dobře zaplacený advokát odvede své dílo. Opět další trapárna před národem, který si zažil své a nechce už nic podobného slyšet.

Opravdu pěkně nám to tady polistopadoví politici vedou. Snad by se vyplatilo, aby se národ sjednotil a k žádným volbám nešel. Ať se politici chytnou za nos, protože to, co nám tu někteří předvádějí, si zaslouží opovržení. Nedá se jim věřit a lidé jsou plni apatie, z níž se jen tak lehce nedostanou...

 

 

Autor: Helena Vlachová | pátek 11.8.2017 6:48 | karma článku: 21,55 | přečteno: 642x
  • Další články autora

Helena Vlachová

Když matka ničí své dítě

7.4.2024 v 7:29 | Karma: 19,33

Helena Vlachová

Muž, jenž žije s myší

1.4.2024 v 1:15 | Karma: 13,61

Helena Vlachová

Můj syn

19.3.2024 v 6:37 | Karma: 15,79

Helena Vlachová

A taková to byla velká láska

14.3.2024 v 7:14 | Karma: 25,90

Helena Vlachová

Američané v reálu

24.1.2024 v 19:06 | Karma: 28,04
  • Počet článků 1262
  • Celková karma 21,93
  • Průměrná čtenost 1113x
Jsem především žena a v ženství spatřuji smysl svého života. Mám ráda život i s jeho těžkostmi, vážím si maličkostí, neuznávám konzumní způsob života, jsem zastánkyní svobodné vůle člověka.

Seznam rubrik