Podzimní šampionát
Motto "Když vládce věnuje pozornost klamnému slovu, všichni jeho sluhové se stanou svévolníky." (Přísloví Šalamounova, Třetí sbírka, pořízená muži Chizkijášovými, 28.12)
Zatím zůstávám v klidu. Volební preference, jež se nám čas od času prezentují, nemusí ukazovat pravý stav věci, mohou být zmedializované. Takže se řídím slovy "To chce klid a nohy v teple." Stále sázím na to, že zvítězí zdravý rozum a že naši lidé nebudou podporovat komunisty. Je k tomu mnoho důvodů, proč je nevolit.
Dostalo se mi do rukou Rudé právo z 25. července 1988 a v novinách se mohu dočíst, o čem se tenkrát psalo. Na Západě jsme byli kritizováni za národnostní politiku, jednalo se o Maďary. A když si v článku přečtu, jak se jim u nás žilo, vidím, že se v jejich případě rovněž konala nesvoboda. A to velká. Dá se říci, že šlo o diskriminaci. I když patřilo Maďarsko mezi země RVHP a Varšavské smlouvy, Maďaři žijící na území Československa mohli cestovat do své země jen dvakrát ročně. A to ještě s omezeným přídělem financí. Zelenou měly hromadné zájezdy. Lidé si objednávali a zaplatili hromadný zájezd, zaplatili za služby (stravu a ubytování), které pak nevyužívali, neboť jim šlo o to, aby mohli navštívit své blízké. Jejich oblíbený časopis Obzor, který v Maďarsku stál dvacet forintů, což bylo v přepočtu na naše peníze deset korun, si mohli v Československu koupit za 108 korun.
V novinách se lze dočíst i o tom, jak se plnil plán v 1. pololetí 1988. Zpráva o vývoji národního hospodářství říká, že v prvních dvou letech 8. pětiletky přetrvávaly vážné problémy v plnění kvalitativních cílů. Sice se rovnoměrnost plnění plánu zlepšila, stále však řada podniků své úkoly neplnila. Značná část hospodářských organizací se dostala do platebních obtíží, v investiční výstavbě trvala značná nerovnoměrnost. Pokud jde o bytovou výstavbu, tam se plán plnil jen na 22.8 procenta. Průměrná mzda dosáhla 3.129 Kčs. Jen pro zajímavost. V 80. letech byla cena 250 g másla 12 Kčs. Z průměrné mzdy se dalo koupit 261 kostek másla. Dnes je průměrný plat 27.889 Kč, cena kostky másla činí cca 49 Kč, člověk si může koupit 569 kusů. V souvislosti s průměrnou mzdou bych se ráda zmínila o své babičce. Její důchod činil 560 Kčs a v tom byl i zahrnut vdovský důchod po dědečkovi ve výši 170 Kčs. Jinak brala méně. Dědeček bral 390 Kčs. To mí prarodiče pobírali za celoživotní dřinu v zemědělství, v JZD.
Noviny rovněž obsahují i televizní program. Měli jsme tenkrát jen dva programy. První program začínal v 16.45 Minutami dne, dále následoval Kompas, Federální kriminální ústředna pátrá, Pražský večerník, Večerníček. Od 18.30 se vysílala tisková konference Televizních novin s ing. Jaromírem Matějkou, náměstkem ministra - sekretářem vládního výboru pro otázky plánovitého řízení národního hospodářství, dále následoval Hospodářský zápisník a od 19.30 Televizní noviny. Od 20 hodin seriál Válka volů, od 21.05 Sportovní ozvěny, pak Sondy, Ročenka cestovatelů, ve 23.05 Zprávy a ve 23.15 Závěr vysílání.
Na druhém programu se začalo vysílat od 19.10, po Večerníčku a Televizních novinách běžel od 20 hodin sovětský film Životu nebezpečno. Pak následovaly Aktuality, 24 hodin ve světě a vysílání končilo ve 22.55. Čili mám-li to shrnout, televize nestála za nic, dalo se chodit do kina. Filmy samozřejmě procházely přísnou cenzurou. Jako nezávadné byly Angelika a komedie o četníkovi ze Saint-Tropéz. Ale spousta českých filmů ležela v trezoru. Všichni dobří rodáci, Žert, Hoří, má panenko, Lásky jedné plavovlásky...
Konec osmdesátých let vykazoval neudržitelnost systému, vydrancované hospodářství, jehož úroveň komunisté snižovali, až dosáhli bodu, kdy už to nešlo dál.
Jak se tedy žilo v komunistickém Československu, obehnaném ostnatým drátem, se sovětskou armádou v zemi. Nebyl to žádný zázrak. Cestovat se nedalo. Když jste vyjeli do NDR, museli jste vyplňovat celní prohlášení, na den jste si mohli vyměnit 80 marek. Téměř vše bylo zakázané převážet přes hranice. Bylo zakázané kupovat oděvy, boty, vlnu, záclony, spodní prádlo, jídlo. Německo si na rozdíl od našich komunistů zachovalo drobné živnostníky, kteří prodávali výborné pečivo, výborné maso a masné výrobky. My jsme si toto rádi kupovali, ale bylo to vše zakázané převážet přes hranice. I tak jsme riskovali s tím, že se může stát, že naše auto odstaví a nakoupené zboží nám celníci zabaví. Mým rodičům se to stalo.
Komunistická propaganda byla neúprosná. Děti musely být pionýry, studenti středních a vysokých škol museli vstoupit do Socialistického svazu mládeže, členy komunistické strany bylo jen deset procent obyvatelstva. Ale i tak. Socialistický svaz mládeže měl své městské, okresní, krajské a ústřední výbory, na nichž seděli lidé, kteří nic neuměli, kteří ničemu nerozuměli, byli v porovnání s ostatním obyvatelstvem nadstandardně placeni. Měli na starosti dohled nad komunistickou propagandou, na jejím šíření. Studenti i zaměstnanci se museli pravidelně zúčastňovat ideově-politických vzdělávání. Neúčast byla nemyslitelná, hrozilo vyhození ze studia nebo práce. Tyto akce byly prodchnuty frázemi marxismu-leninismu, jehož dopad každý dennodenně viděl. Stejně tak komunisté měli své městské, okresní, krajské a ústřední výbory, kde pracovali různí tajemníci, např. tajemník pro zdravotnictví, tajemník pro školství, tajemník pro zdravotnictví. Byli to vesměs političtí pracovníci, kteří dohlíželi na to, aby se do jejich sektoru nedostávaly myšlenky a názory, jež by byly v rozporu s učením velkého Lenina či Marxe.
Lidé žili v okleštění, vůbec se nerýsovala žádná naděje, že toto jednou skončí. Jeden z mnoha zakázaných filmů Kladivo na čarodějnice velmi dobře zpracoval útlak a nesvobodu našeho národa. I když se jednalo o námět z historie, divák ve filmu našel 50. léta i normalizaci, jež se v naší zemi odehrávala po okupaci vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968.
Nesmíme zapomínat, co se tu odehrávalo právě v době normalizace. Za Husákovy vlády bylo do Čech odstěhováno mnoho Romů, kteří za odchod ze Slovenska dostali hmotnou kompenzaci, jež čítala tisíce korun. Za Husáka lidé cítili útlak snad nejvíce. Na pracovištích docházelo k čistkám, jež prováděli komunisté, byli vyhazováni lidé, kteří nesouhlasili s okupací naší země. Inteligence nemohla využít své znalosti, protože mnohdy končila v kotelnách, v dolech, v úklidových četách. Mnozí lidé volili emigraci nebo k ní byli komunisty dotlačeni. Spousta výborných českých herců nesměla hrát, platilo to i o zpěvácích. O některých spisovatelích, o světově uznávaných sportovcích.
S ohledem na prožité bych nikdy nevolila komunisty. Nemají smysl pro svobodu, neuznávají jiný názor než svůj. A pro tento jejich názorový egoismus je nelze volit. A nelze je volit i z důvodů ekonomické destrukce naší země, rovněž tak i devastace myšlení lidí. A zbavit se této devastace bude ještě trvat další generaci, v tomto směru optimismem nehýřím. Jelikož jsem zažila dobu diktatury proletariátu, mám možnost srovnání s dnešní dobrou. Nepřeji si další útlak, komunisté nikdy nebyli demokratickou stranou a představují ohrožení pro demokracii.
Helena Vlachová
Svým založením jsem idealistka
I když jsem založením idealistka, nemohu se svou maličkostí připodobnit k Johnu Lennonovi. Nicméně se mohu vyjádřit vůči panu Babišovi a jeho propagandistické rétorice. Totéž lze vznést i vůči SPD.
Helena Vlachová
Ředitel, jenž používá estébácké praktiky
Na základě mých posledních mou dvou blogů se mi dostalo útoků i vyhrožování ze strany ředitele střední školy. Vyhrožoval mi trestním udáním. Nestačila jsem žasnout. Že by opět povstali soudruzi? Že by byl jedním z nich?
Helena Vlachová
Měla bych počítat s vyhazovem za svůj poslední blog?
Když píšu své blogy, vždy jde o něco, co se v současnosti kolem nás děje. Můj poslední blog o neaprobovaném angličtináři na SŠ mě stál dost útoků vůči mně samé
Helena Vlachová
Máte doma středoškoláka? Bojuje s angličtinou?
Tímto dnešním blogem bych chtěla pomoci těm žákům a studentům, kteří mají smůlu, že mají na angličtinu diletanta.
Helena Vlachová
Když matka ničí své dítě
Rozpadne-li se partnerský vztah či manželství a zůstanou-li z něj děti, měl by se zájem přenést především na ně. Děti by měly rozpadem vztahu rodičů trpět co nejméně. Ale vysvětlujte to některým matkám.
Helena Vlachová
Praha je bezpochyby matkou všech měst
Dnes začnu slovy básně Kvetoucí Praha od Jaroslava Seiferta. "Stůj, stůj, ty sladký okamžiku, já chtěl bych spolu znít, hned slovy lásky a hned díků, jež nelze vyslovit."
Helena Vlachová
Muž, jenž žije s myší
Řeknu vám, že ta dnešní doba je pěkně zvrácená, někdo by mohl říct, že je naruby nebo také vzhůru nohama. Už třeba pohlaví, že prý nejsou jen ženská a mužská, prý je jich víc. Ale zvráceností může být víc...
Helena Vlachová
Proč tu ještě tolerujeme Andreje Babiše?
Je otázkou, proč v českých vodách ještě tolerujeme Andreje Babiše. Vždyť tu má platit lustrační zákon. Nebo neplatí?
Helena Vlachová
Můj syn
Vždy jsem si přála mít tři syny. Jenže člověk míní a Osud mění. Nakonec zůstalo jen při jednom synovi.
Helena Vlachová
Otřesná úroveň angličtiny na našich školách
Ředitelé škol jsou zodpovědní za veškerý chod školy. Platí to i v případě, kdo vyučuje angličtinu na jejich škole, a jaká je tam úroveň výuky tohoto jazyka. A ta je bohužel v mnoha případech katastrofální.
Helena Vlachová
Prezidenta Edvarda Beneše považuji za zrádce národa
Hned v úvodu chci předeslat, že můj dnešní blog je velmi subjektivní, je to můj pohled, jak hodnotím prezidenta Edvarda Beneše z hlediska naší národní historie.
Helena Vlachová
Po čem touží český důchodce
Nejeden český důchodce si přeje, aby se vrátil čas, aby tu byl čas našich soudruhů, kdy vše bylo všech...
Helena Vlachová
A taková to byla velká láska
Agáta Hanychová se ráda předvádí. Proč ne. Ale neměla by do toho zatahovat své děti. To je hanebné. Být dítětem matky, jejíž srdce je velké cirkusové šapitó, jednoho poznamená na celý život.
Helena Vlachová
Když se narodíte jako nechtěné dítě
Pro dítě není snad nic horšího než se narodit jako nechtěné. Jeho rodiče už mají ročního syna a neplánovaně se jim narodí další děcko, které nikdo nechtěl. Sice si je nechají, ale nikdy je nepřijmou.
Helena Vlachová
Nepoučitelnost některých lidí
Stále více zjišťuji, že jsou někteří naši lidé nepoučitelní. Že se nedokázali poučit z naší historie, jež nám přinesla velký propad.
Helena Vlachová
Byl jednou jeden neslušný dům
Když si kupujete nový byt, v podstatě můžete kupovat zajíce v pytli. Realitní makléř se dušuje, že dům, v němž si kupujete nový byt, je velmi slušný, vždyť jeho většinu tvoří lidé důchodového věku a ti jsou lidé veskrze dobří.
Helena Vlachová
Za dceru, jež má každé dítě s jiným partnerem, bych se styděla
Nová doba s sebou přinesla bulvár. Proč ne. Ale je možno mít k němu své výhrady. Bulvár nahlíží do soukromí lidí. Jsem uvyklá své soukromí skrývat. Ale nemusí tomu být vždy, zvlášť když se narodíte jako dcera známé herečky...
Helena Vlachová
Pokud jde o demokracii, je na tom naše země nejlépe z postkomunistických zemí
<p>Zatím nebyl zpracován demokratický index za rok 2023. Četla jsem výsledek demokracie za rok 2022, v němž naše země zaujala 25. pozici, z postkomunistických zemí je nejlepší. S výjimkou pobaltských zemí.</p>
Helena Vlachová
Na kuře kung pao v New Yorku nikdo nemá
I když mě New York nijak zvlášť neučaroval, ano, viděla jsem jeho highlighty, které stojí za vidění, jeho špatná hygiena vše utlumila. Nicméně se tomuto městu nedá upřít jedna věc. Je to čínská čtvrť v Queens.
Helena Vlachová
Američané v reálu
V tomto dnešním blogu bych ráda napsala něco o své osobní zkušenosti s Američany, aby se někdo necítil, že se snažím snížit jeho vlastní ego.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1262
- Celková karma 22,09
- Průměrná čtenost 1113x