Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Neprofesionální personál

5. 07. 2017 7:06:27
Nákup v supermarketu. Nevím, zda někdo chodí rád nakupovat do supermarketu, já mezi nadšence nepatřím.

Motto "Rozhojní se přestupky, kde se rozhojňují svévolníci, ale spravedliví spatří jejich pád." (Přísloví Šalamounova, Třetí sbírka, pořízená muži Chizkijášovými, 29.16)

Bez supermarketů si dnes neumíme nakupování představit. Dřív mně na víkend stačilo vzít si proutěný košík, k tomu nákupní tašku a vyrazit do nejbližší samoobsluhy. Byla na rohu. Sortiment stále stejný, občas se objevila nějaká podpultovka, ale jinak šedivý scénář. Ke všemu přispíval i vedoucí prodejny, který proslul tím, že schovával čerstvý chléb i pečivo, k dostání bylo vše s denním zpožděním. Když jste se jej někdy zeptali "Máte čerstvý chleb?" Dostalo se vám škodolibé odpovědi "Máte štěstí, nemáme." O naší zelinářce, které jsme říkali Fréliška, ani nemluvím. Měla německé příjmení, které v překladu znamená Veselá. K nám se rozhodně vesele nechovala, mohla být tak veselá, když dennodenně přepočítávala tržbu, jež jí nesla. Hrabivá babice, která byla s to zpeněžit i klíčky od brambor a vydávat je za cosi cizokrajného. Zelináři, řezníci a veksláci se za bývalého režimu měli. Drancovali jej, seč to šlo. Okrádali nejen stát, ale i lidi. Stará Fréliška byla krom jiného i neochotná, okrádala na váze, jak jen mohla, a mohli jste se zkusit ozvat. To by vám dala, zákazník se stal rukojmím v jejích podvodech. Nechtěli jste shnilou zeleninu či ovoce? Nevadilo, neb se to dalo odepsat a ještě na tom utržit. Nahnilou zeleninu kupovaly restaurace, které ji posléze využívaly ke zhotovení svých jídel. Zákazník ani nepoznal, že snědl tepelně zpracovanou plesnivinu. Toť minulost. Nakolik se zlepšilo chování prodavačů či vedoucích v supermarketech?

Dnes máme tolik možností a zboží, o jakých se nám za soudruhů ani nesnilo. Můžeme nakupovat z pohodlí svého domova, ale i přes tuto vymoženost raději chodím do klasických obchodů. Nejvíc nakupuji v Bille. Není příliš velká, dá se tam rychle zorientovat, mají výběr toho, co kupuji. Ale i přes pozitiva tohoto obchodu musím říci, že vše kazí její zaměstnanci. Neříkám, že všichni, ale najdou se tam tací, kteří vás otráví, kteří vás připraví i o čas. Na úsměv můžete zapomenout. Zákazník se u pokladny může cítit, že je snad prašivý, jako by se jej pokladní chtěla zbavit co nejdřív. A tak mu hází zboží na pult takovou rychlostí, že by se osvědčil trénink v míčových hrách. Musíte mít postřeh psa, jenž je vycvičený aportovat. Velmi nepříjemné, že si kolikrát říkám, jak to zvládají staré babičky, jež se neobejdou bez holi. Zda i s nimi pokladní jedná jako o závod. V zahraničí se vám toto nestane, tam se navíc dá s vámi pokladní do řeči, ptá se, odkud jste, popřeje hezký den. Ale my v Čechách jsme stále jako hulváti. Není se proč divit, když ryba páchne od hlavy. Stačí se podívat směrem na Pražský hrad.

Abyste získali zákaznickou kartu v Bille, musíte vyplnit formulář, jenž necháváte v prodejně. Ta jej má poslat někam do zákaznického centra. I vyplnila jsem zmiňovaný formulář, dostala dočasnou papírovou zákaznickou kartu a bylo mi sděleno, že klasickou kartu dostanu do tří týdnů. Formulář jsem vyplnila v květnu, uplynul červen, přichází červenec a ono stále nic. Kontaktovala jsem centrálu Billy a tam mi řekli, že žádný mnou vyplněný formulář nedostali. Jednoduše se stalo, že neochotná pokladní, která hází zákazníku zboží jak psovi kost, se ani nenamáhala, aby formulář odevzdala. Vzhledem k její tloušťce by to pro ni znamenalo další pohyb. Proč by se tedy namáhala, když ji sebemenší tělesná aktivita činí potíže.

Obchody praskají zbožím, ale pokud jde o služby zákazníkům, stále tu platí, kdo je pánem. A tím jsou buď prodavačky, nebo pokladní. Nemělo by to být obráceně? Neměli by prodavači a pokladní změnit svůj přístup a víc se usmívat, být spolehliví a neházet zbožím rychle a zběsile? Ne každý zákazník je ochoten aportovat, protože nic takového nepožaduje ani po svém psu, když nemá jeho domácí mazlíček náladu nebo má svůj věk, kdy se mu zkrátka nechce. Když už pokladní chtějí nákupem házet, měly by aspoň zvážit, kdo ze zákazníků je natolik sportovně vytrénovaný, že je s to se zapojit do vrhu koulí či diskem. I tak by se aktivity některých pokladních daly nazvat...

Autor: Helena Vlachová | středa 5.7.2017 7:06 | karma článku: 16.65 | přečteno: 900x

Další články blogera

Helena Vlachová

O dobrých lidech mezi námi

Sdělovací prostředky nás zahlcují především negativními zprávami. Jako by nestačilo, že je venku mlha, prší a rychle se stmívá...

22.11.2017 v 6:02 | Karma článku: 9.10 | Přečteno: 251 | Diskuse

Helena Vlachová

O řeckém jogurtu Čechách

Mohla bych dnes začít jako v pohádce. Byl jednou jeden bílý jogurt a všichni jej měli rádi. Za to, že voněl po smetaně...

21.11.2017 v 6:05 | Karma článku: 31.11 | Přečteno: 1257 | Diskuse

Helena Vlachová

Sexuální obtěžování

Všeho s mírou. Platí o všem v našem životě. O alkoholu, kouření, jídle, dalo by se toho napsat hodně, hovoříme-li o uměřenosti.

19.11.2017 v 7:40 | Karma článku: 37.72 | Přečteno: 1338 | Diskuse

Helena Vlachová

Tak tohoto se bohdá snad nedožiji

Jedno se mi po Listopadu 1989 velmi nelíbí. A tím jsou rodiny. Přejímáme západní styl života, jenž se promítá i do rodin.

18.11.2017 v 10:19 | Karma článku: 25.01 | Přečteno: 828 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Šárka Štefaniková

Vopravdu blbka

Dneska to asi vo češtině nebude....jóóó ́, vobracejte se v hrobě....vono se neni čemu divit v týhle době

23.11.2017 v 2:21 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 48 | Diskuse

Jana Slaninová

Skvělý burger na Andělu od Jakuba

Manžel dnes lákal na vinnou klobásu. Lehce osmahnutou, s česnekovým chlebem. Těšila jsem se fakt moc. Ale v práci jsem pojedla pouze krémovou zeleninovou polévku a v půl šesté už jsem mírně šilhala hlady. Burger padl mi do ok.

22.11.2017 v 19:58 | Karma článku: 13.22 | Přečteno: 378 | Diskuse

David Dvořák

Vydání Babiše a inspirace pro Okamuru.

Politika je umění dosáhnout maxima možného. Dogmatické lpění na vyřčeném nebývá zrovna nejkonstruktivnější, na druhou stranu je třeba se nezpronevěřit zásadám a „neztratit tvář“.

22.11.2017 v 13:41 | Karma článku: 30.32 | Přečteno: 2440 | Diskuse

Jan Klar

Tady pomůže už jen psychiatr

Jako poslední možnost, kterou Eva navrhla, bylo jít do manželské poradny. Dobře věděla, jaký má Michal odpor ke všem těm psychologům, terapeutům nebo osobnostním poradcům.

22.11.2017 v 12:42 | Karma článku: 15.48 | Přečteno: 634 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Děti vyrostly a tak tápeme

Čím podarovat děti na Vánoce? Navíc když už vůbec nejsou v dětském věku. Ty své dospělce nějak zvládneme, ale pak tu máme ty „malé“ neteře a synovce, čili děti, co mezitím vyrostly až (skoro)dospěly.

22.11.2017 v 10:33 | Karma článku: 13.69 | Přečteno: 335 | Diskuse
Počet článků 778 Celková karma 21.47 Průměrná čtenost 906

Jsem především žena a v ženství spatřuji smysl svého života. Mám ráda život i s jeho těžkostmi, vážím si maličkostí, neuznávám konzumní způsob života, jsem zastánkyní svobodné vůle člověka.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.