Tak jsem si přečetl blog-blábol paní Vlachové. Já žiju už 56 let v Kanadě na hranici s USA (Vancouver, B.C.) před tím ještě v ČSR jsem měl příležitost se setkat s Američany ( s určitým rizikem...Stb.) V roce 1965 jsem s manželkou zajel do Jugoslávie. Tam v městě Split jsme narazili na malou yachtu "Yankee" která patřila dvěma americkým turistům. Ti, když viděli, jak ji okukujeme, pozvali nás dovnitř, abychom si jí prohlédli. tehdy jsem už trochu žvatlal anglicky, takže jsem rozeznal, mluví li na mně, či na jejich psa. Vzali si naší adresu a psali nám tak jednou za měsíc. Stále nás zvali doUSA, což tehdy nešlo. Po naší emigraci do Kanady nám hned poslali dlouhý telegram a zase nás zvali. Po asi dvou letech života v Kanadě jsme si udělali grand tůru po pacifickém pobřeží až doSan Ysidra na Mexické hranici. U těch Američanů jsme se stavěli v San Bernardinu (Helen and Allen O ̈Brian). Hostili nás jako krále, měli jsme k dispozici jejich vinný sklep a v jejich vile jsme bydleli zdarma. Udělali s náma několik výletů,na př. do African safari a jinam. Správci jejich vily byli dva starší manželé Češi. Máme na návštěvu u nich ty nejlepší vzpomínky. Oni byli aktivní členové National Geographic Society a při jednom výleu do Afriky zahynuli v letadle,které se v džungli zřítilo. Za našho života v Kanadě jsem služebně jezdil do USA snad každý měsíc. (práce v oboru dobývání ropy apozději v dřevařství) V USA mám stovky přátel a štědřejší lidi než Američané jsem ještě nepotkal. Byloby to celé na dlouhý blog.

Paní Vlachové nic nevyčítám, ani nevyvracím. Fakt je ten. Američané hned poznají vy...rané lidima proto asi k paní Vlachové nebyli vstřícní.

Pane Marku a vsichni ctenari. Emigrace v Kanade a po 14 letech, prace ve slune Arizone. Najmuty jako technolog znajici oba systemi mereni v prumyslu. S legraci tvrdim, ze jsem v USA pro znalost metrickeho systemu.

Americane jsou uzasni obcane Znaji sve povinosti a take znaji svoji svobodu. Ta svoboda je podminena znalosti. Osobni zivot zalezi, kolik te znalosti ma. Vedle bezdomovce spici na ulici az po vedce v Los Alamos v Novem Mexiku. Na ostatnich zalezi, koho si vyberou jako pritele nebo jen souseda. Autorka clanku se dostala do styku lidi, kteri jsou vsude na svete a kteri dokazi vse spatne. Nekdo z neznalosti, nekdo z vychytralosti. Ctenar si muze vybrat.

Vy autorko clanku. Nemate znalost ohodnotit cloveka pred tim, nez se k nemu priblizite a chcete byt pratelska. To je duvod vasi neduvery americanu. Vic neni treba rozvadet.

2v1 - narcista a misantrop.

Zkuste napsat blog o příjemných událostech.

Dle vaší tvorby to vypadá, že zažíváte samé nepříjemnosti.

Souhlas, tak nějak to je. Např. metro večer nad kotníky odpadků...a tak různě....

I metro jsem v NY používal, i Bromxem projel, ale odpadky po kotníky...jsem nezažil. Vy holt máte smůlu, nebo si prostě jen vymejslite.

Prohoďte slova "Američan" a "Čech" a najdete rovněž hafo příkladů, proč by se Američan neměl kamarádit s Čechem. Je to prostě statistika.

Já jsem v Americe nikdy nebyl. Ani v Moskvě a tudíž jsem dalek toho, abych paušalizoval nějaké osobní zkušenosti. Nicméně měl jsem svého času v Praze Američana jako svého učitele anerické angličtiny. A ten byl moc fajn. Jestli zůstal v Praze nebo se vrátil do USA nevím. Sejde z očí, sejde z mysli

"Dát někomu poloprázdnou lahev alkoholu nelze přijmout. Jsme-li obdarováni, není na místě, abychom dárek kritizovali..." Tohle je pěkné, když přes své rady kritizujete, byť v zastoupení za svého přítele. Aleb vážněji, jde o to, co to byla zač ta skupina, jaký k ní měl ten Váš přítel vztah. Jestli mu to pak nevrátili třeba tím, že ho zase oni provázeli při jeho návštěvě USA. A poloprázdnou flašku mu nechali jen proto, že ji nechtěli vylít do odpadu. Pokud k nim ale bližší vztah neměl, tak se prostě měl domluvit na odměně za své průvodcování. Ale možná to Vašeho přítele "jen" bavilo, bylo mu s nimi dobře, zvláště pokud mu platili i občerstvení. Vždy je dobré znát všechny souvislosti.

Klidně se mohlo stát, že si tajně přilepšil personál českého hotelu.

Jak by řekla teta Kateřina: "Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá ..."

Popisované příhody vypadají věrohodně - pak se autorce nelze divit za její hodnocení.

Ale to, že bychom se neměli hrbit před nikým je i můj názor. Záleží na charakteru té které osobnosti.

I já jsem potkal pár Amerifanů a ti byli docela fajn.

Vy holt máte smůlu. Vy si koupit trpaslíka, tak vám jistě do rána vyroste.

Jestli ona není příbuzná té rodiny, co ji na brněnsku vyvraždil jeden Američan, údajně vzdálený synovec nebo tak něco.

To by pak odpovídalo.

A četl jsem dobře? Jedná se o učitelku? No tak to potom jóó...