To jste byli za soudruhů zámožná rodina jezdit každý rok k moři. Ano, k čemu jsou peníze v bance....ale jde o to je vůbec vydělat. Mzdy jsou směšné a tehdy taky byly malé.

Nemuseli být nějak mimořádně zámožní.

Pokud chodili oba rodiče do práce, netropili neplechu, přes rok škudlili na jídle, oblečení, benzínu apod., tak na to Bulharsko autem se dalo našetřit. Horší už to bylo letecky, ale jednou za uherský rok (více uherských roků) se dalo i to.

A v té Jugošce byli jen jednou, jak paní píše.

Na zážitek s hřbitovem v Budapešti též nezapomenu. Princip - bydleli jsme individuálně v bytech na sídlišti. Autobusák co nás rozvážel měl starou mapu, kde sídliště nebylo, pouze hřbitov. A tak jsme ve tmě skončili u vchodu ne domu ale na hřbitov. Dalo dost práce se s okolními Maďary domluvit, to už Švejk považoval za oříšek, abychom se vyspali v posteli.

Ujasněte si rozdíl mezi skeletonem a skeletem.