Média už píší jen o třech kandidátech, zbylých šest je upozaděno a veřejnosti vnuceno, že se bude rozhodovat jen mezi prvními třemi a ostatní nemají šanci. Ať je to, jak chce, osobně ani jednoho z upřednostněných tří volit nebudu. Nejde to.

A co Bašta, nic pro Vás?

Dámo, lidé nejsou úplně hloupí. Ale není lepší nabídka. Co chcete říci k tomu, že politický hegemon současné vlády není ani schopen vygenerovat prezidentského kandidáta. Viděla jste včera besedu druholigových kandidátů? Tak holt bude na Hradě sedět Babiš, nebo Pavel.

Proč by politický hegemon měl generovat prezidentského kandidáta? Neměl by náhodou prezident být nadstranický?

Žila jsem v předlistopadové době, nikdo nemusel vstoupit do KSČ, tam vstupovali jen bezpáteřní kariéristé, zejména po okupaci naší země sovětskými vojsky v roce 1968.

Zdroj: https://helenavlachova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=796174&utm_campaign=abtest203_personalizovany_layout_varA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Taky jsem žil v té době. V prvním ročníku VŠ jsme měli individuální pohovory s ročníkovým učitelem, který byl zároveň předsedou fakultního výboru KSČ. V tomto pohovoru každému vysvětlil, že pokud vstoupí do strany, bude mít studium jednodušší, pokud nevstoupí, bude mít problémy, které ať přičte sám sobě.

Vůbec bych si proto nedovolil být tak kategorický. Pokud stojíte tváří v tvář člověku, který Vám nepokrytě vyhrožuje tím, že taky tu školu nemusíte dodělat, pokud nevstoupíte, nevím nevím, jak by to dopadlo s Vaší páteří.

Na mě naštěstí soudruzi z kontrarozvědky "něco našli", takže mi pak dal soudruh profesor pokoj. Ale to bylo v roce 1983-84, po smrti byl Brežněv, Andropov umíral na následky atentátu a tak nějak už bylo ve vzduchu, že to dlouho nevydrží. Takže tlak postupně ustával. Ale o pět let dřív by to ještě byl docela mazec...

Přesně.

Když jsem se v půlce osmdesátých let dostala na vytouženou střední školu, která byla jediná v republice (resp. byly tři, ale studenty nabíraly podle spádovosti, takže jsem mohla zkusit jenom tu jednu), hned na začátku prváku nám řekli, že kdo nevstoupí do SSM, nemůže spoléhat na to, že bude připuštěn k maturitě, ani mě nenapadlo (a nikoho z ročníku) hrdinsky odmítnout. Zvlášť vzhledem k tomu, že "členství v SSM" obnášelo jednou za pololetí zaplatit členskou známku (tuším 5,- Kčs).

Samozřejmě nám později všem došlo, že pohrůžka "nepřipuštěním" byla nejspíš planá, vedení školy chtělo mít klid od těch "nahoře", kteří chtěli od výběrové školy nějaký projev angažovanosti. Mít 100% členství v SSM bylo asi nejjednodušší. Jinak na odborné škole politika zajímala snad jen naší učitelku matematiky a fyziky, která trvala na tom, že při zkoušení musíme u volného pádu uvádět jako příklad parašutisty na Dukle (proč zrovna tam a jestli je parašutista nejlepší příklad volně padajícího tělesa, to jsme neřešili).