Ale no tak i v normaliční době vznikaly odpornosti a filmové odpady,

od Plechové kavalérie po znamení Merkura ,Ženu za pultem,Okres na severu,Inženýrská odyssea, 30 případů je taky případ,přesto, že je zde filmařské řemeslo na celkem slušné úrovni a další a další.

Chalupáři je pro mne neuvěřitelně přeceňovaný seriál,plný budovatelských kvač a bohužel to nezachrání ani tak skvělí herci jako bezesporu Kemr a Sovák byli.

Takže viz pan Beránek,jedná se spíš o idealizaci spojenou s mládím,v reálu i dnes vznikají velmi kvalitní seriály a projekty,pravda většinou to není tv Nova i když je tam jedna neuvěřitelná vyjímka a naprosto skvělá věc-Okresní přebor

Na ty normalizační seriály člověk vzpomíná jako na dobu svého mládí a tím si to člověk nějak idealizuje. Já taky leccos pamatuji a mám i hodně načteno i nakoukáno. V mládí jsem četl hodně, teď už skoro vůbec, ale o to víc sleduji třeba ty seriály. Většinou ale ty zahraniční. V poslední době se mi moc líbily seriály Koruna a Papírový dům. A teď s manželkou hltáme Ve jménu vlasti (Homeland). Ulice, Ordinace a všemožné Nemocnice ignoruji... Raději si pustím film podle svého gusta a nálady.

Dobrý den pane Beránku, jestli vám mohu doporučit, i když nevím zda to Netflix v Česku dává, zkuste se podívat na seriál Saving hope. Je to sice nemocnice, ale skvěle tam hraje Michael Shanks. Také Sanctuary patří k mým oblíbeným. A v neposlední řadě Teherán. Ten Homeland jsem si nějak neoblíbil. Ani nevím proč. A viděl jste seriál Fauda?

Seriály doma moc nesledujeme, max. z Netflixu. Ale třeba minulý týden jsme "sjeli" celé Sňatky z rozumu a Zlou krev

Ono totiž pokud vás neberou detektivky nebo nemocniční prostředí, tak si v rámci české produkce vážně moc nevyberete...

Máte tu ještě komedie, pohádky, životopisy.

Mně třeba zaujal čtyřdílný životopis Josefa Fouchého "Muž v pozadí" z roku 1995 (hraje ho František Němec).

Je to složité, ale faktem je, že ani Dietl by nebyl schopen zásobovat všechny současné kanály seriály vysílanými každý den. Tehdejší seriál měl 12 dílů a vysílal se jednou za týden, to by dnešního diváka určitě nenadchlo. Ale pokud máte zájem o něco kvalitního, tak se to určitě dá najít, seriály i knihy.

Vetsina dnesnich serialu, co za neco stoji, ma podobny pocet dilu.

Na Nemocnici se dá dívat i po tolika letech. Dietl byl naprostý mistr. Uměl zajímavé a uvěřitelné zápletky, smysluplné dialogy plné silných scén a nebylo to uměle natahované, aby se točilo jen pro to, že do toho zadavatel potřebuje každých 20 minut umístit reklamu. Když k tomu připočteme tu kohortu vynikajících herců, tak ty dnešní paskvily mohou jen blednout závistí. Pokračování po dvaceti letech jsem vzdal asi po druhém dílu. Jsem dost alefgický na prázdné dialogy, jichž jsou tyto výtvory plné. To samé platí pro pokračování Sanitky. Divím se těm starým hercům, že se k tomu propůjčí. Je to urážkou původní tvorby.

Ale abych jen nekritizoval, tak občas se zadaří. Svět pod hlavou byl velmi kvalitní seriál.

Nesouhlasím, viděla jsem Nemocnici a jiné seriály a je to o ničem, takové utahané. Zřejmě nejde o kvalitu, ale jen o nostalgii, kterou s tím máte spojenou.

na serialy se nedivam, ale na Vasi fotku tady porad. Pripominate mi tu zpevacku Nenu ... to je ta s tim hitem 99 Red Balloons. By jsem do ni silene zamilovanej ...

Nemocnice na kraji města, versus Nemocnice na kraji města po dvaceti letech.

Po dvaceti letech děsný paskvil.

Ale pak ještě natočili Nové osudy a to docela šlo.

S tím srovnáváním to rozhodně není tak jednoduché. Je třeba si všimnout, kdo dnes nejvíce oslavuje takzvané normalizační seriály. Jsou to diváci, kteří si ještě pamatují vynikající herecké umění herců, kteří v nich vystupovali a s nostalgii vzpomínají na jejích role. Dnes mladí kvalitní herci nedostávají tolik příležitostí. Vládne kult celebrit a nikoliv hvězd. A proto v nových filmech vidíme nikoliv herce ale recitátory textů, podobně jako v dabingu. Kdysi jsme podle hlasu jasně věděli, kdo dabuje. Dnes, až na světlé výjimky nemáte šanci. Co se týče seriálů, je to bída a utrpení. Opravdu kvalitních bylo po roce 89 jen pár. Četnické humoresky, Specialisté, Policie Modrava, Kriminálka Anděl a z poslední doby třeba i Polda. Rozhodně bych mezi kvalitu neřadil Most nebo Okresní přebor.

je to věc názoru a osobního vkusu, každý ať si najde to své. Konkrétně z Vašeho výběru souhlas u ČH, ale Modrava je pro mne šílená, ač jsem Šumavák, naopak Most! se mi líbil. Mezi dobré řadím také Případy1.oddělení, Ranč U Zelené sedmy, Život na zámku a Svět pod hlavou. Ale nejsem ani znalec a vlastně ani pravidelný divák, televizi nemám a jen se občas zpětně podívám na netu, když mi někdo něco doporučí.

Problém je v tom, že je velký výběr a s ním spojená nutnost vybírat co chci vidět...nebo se nedivit, e sleduji, co nechci. Je fakt,že jsme doma seriáloví, ale ne českoseriáloví (což ale v minulosti rozhodně lepší nebylo. Přesto tak rychle namátkou určitě nebolí vidět třeba Pustinu, Most, Terapii, Trpaslíka, ale taky Martyisdead, Hořící keř, Marie Terezie (trochu úsměvná, ale furt fajn proti normalizačním), Labyrint, Rapl, Rédl...

(A víc názvů nedám takhle na rychlo.)

Prostě jaký výběr, takový večer seriál.

Jsem na tom podobně...

Jak už bylo řečeno, je laciné srovnávat to nejhorší z dnešní tvorby s tím nejlepším z minulosti. Kvalitní seriály se točí stále, namátkou Svět pod hlavou, Most!, Comeback, Rapl, Četnické humoresky... Ale především se dnes nemusíte omezovat na českou produkci, která chtě nechtě zaostává dnes jako v minulosti. Máte stovky zahraničních seriálů, mezi kterými si vyberte každý. Pořiďte si Netflix a nebudete vědět na co koukat dřív.

Ale chce to nebýt líný a trochu hledat. Není možné čučet na ten nejlevnější brak, který druhé nebo třetí kanály komerčních televizí chrlí téměř 24 hodin denně, a naříkat, že je to brak. Za komoušů byly dva programy, které vysílaly celý den velké kulové, a jakýsi pokus o něco koukatelného se konal jednou denně resp. jednou týdně. Když si dnes otevřete TV program na celý den / týden a vyberete jeden nejlepší pořad, tak to asi nebude Ordinace, že...?

Netflix? To si děláte legraci?