Souhlasím, podotknu jen detail: Na gymnáziích byly angličtina, francouzština, němčina nikoliv volitelnými jazyky, ale povinně volitelnými. Prostě měl študáček volbu, který z nich se učit muset bude. Angličtina byla ze strany komoušského státu preferovaná (v mém ročníku, ale nejen v něm, 2 třídy s AJ, 1 s NJ, 1 s FJ).

cash flow nelze přeložit značně širším termínem finanční tok Jde o hotovostní tok, to, co jste schopná zaplatit, aniž byste si musela půjčit.

Přednášel jsem na odborných konferencích v angličtině (v Haagu, Maastrichtu). Možná stejnou dikcí jako paní ministryně, ale text jsem nikdy nečetl. Také jsem nikdy nezaznamenal žádnou negativní reakci, naopak o přednášky byl zájem. Na druhé straně jsem maturoval z ruštiny za 4 (rok 1968) a měl jsem problémy se zkouškami na VŠ i při studiu CSc. Pak jsem jel na služební cestu do Moskvy a na neformálním setkání po pracovní době mi laborantky říkaly: Pjepik ty kak naš.

Nízká úroveň výbavy v Československu resp. Česku byla dána ne tím, že by se cizím jazykům nevyučovalo, ale spíše faktem, že mezinárodní styky a vazby byly díky studené válce omezené. Ano, ve Skandinávií umějí přesto obyvatelé v průměru anglicky lépe, ale jednak jejich germánský jazyk má angličtině blíže, ale hlavně u nich neproběhly v letech 1948, 1989, dva darebácké převraty, které přece jen narušily kontinuitu vzdělávacího systému.

Studená válka je nesmysl ... (studenti ovládající AJ s možností studia literatury nebyli pro KSČ žádné terno)

Hermeticky zavřená hranice nedávala dost motivace na studium AJ nebo NJ.

Okolo r68 část gymnasistů maturovala raději z francouzského jazyka (na slovensku kamarád maturoval z maďarského jazyka). Potom se to vrátilo výhradně na RJ .

Souhlasím s tím, že to byla hlavně lennost, proč lidé nestudovali jazyky.

Cash-flow lze s nadsázkou považovat za české sousloví. Co to znamená, ví v této republice snad každý. U draftu bych si tím jist nebyl. Fakt je, že mladší generace, taková ta počítačová, používá anglická slova běžně.

Máte pravdu, i za socialismu jsme se mohli učit i jiným cizím jazykům, než ruštině.

Ale tak trochu chyběla motivace a možnost tyto cizí jazyky aktivně využívat. Asi si to pamatujete. Takže starší generace je na tom s jazyky bídně. Byl bych asi také, ale díky revoluci se ta motivace dostavila. A také výhoda, že jsem se německy učil na gymnásiu, kdy jsem byl mlád a hlava všechno brala. Na VŠ jsem pak musel přidat ještě angličtinu, odbornou. No a pak to přišlo, rok 89. Nejprve jsem dotáhl tu angličtinu a po desítce let oprášil němčinu. Tu jsem musel, poněvadž při mých aktivitách v Rakousku je to nezbytnost. Znalost jazyků je důležitá, ale někdy si více cením profesní odbornost.

Mám podobné zkušenosti i názor a jen bych doplnil, že před rokem 89 zde nebylo příliš kvalitních učitelů pro výuku jazyků a rodilí mluvčí velmi scházeli, jinak souhlasím, že motivace to hnala kupředu.