Autorka je takový sociální hypochondr.

Jsou mezi námi skutečně hypochondři, ale i nemocní, která stále něco trápí, a tím, že se z toho vypovídají, se jim trochu uleví. To je třeba umět rozlišit.

Vy si musíte počkat na seniorský věk, když tomu tak dobře rozumíte. Myslím, že je jen pár seniorů, které opravdu...opravdu nic nebolí. Takže je celé spektrum seniorů...ale já za sebe vám musím napsat, že den, kdy jdu k lékaři považuji za značně stresující (a to velice poctivě chodím na preventivní prohlídky). Prostě tělu neporučíte...

Já jsem v seniorském věku, byť ještě krátce, a něco mě bolí vlastně stále leč si prostě pomyslím že nejsem nejmladší a život jde dál bolesti navzdory. Lékaře navštěvuji vlastně jen pro administrativní úkony do kterých řadím i preventivní prohlídky abych mohl dostat potvrzení pro řidičský průkaz což je vlastně jediné co potřebuji.

A také je zajímavé, že skutečně stoprocentního hypochondra neznám, spíš lidi opačného přístupu ke zdraví ve smyslu hesla "tělo má jít do hrobu zhuntované".

Vy jste horší, než hypochondr.

Ten si stěžuje na zdraví, kdežto vy na všechno.

Nápis na náhrobku hypochondra zní: "Vždyť jsem vám to říkal".