Souhlas, karma.

Jak je doleji již řečeno první ránu soužití v Sudetech nezasadil A.H. ale nezodpovědná politika tatíčka Masaryka a jeho nacionálně slovanské kliky. Vysoce vzdělané, bohaté a pracovité Němce v Sudetech degradoval kulturně a politicky na druhořadou menšinu, Jako statoprávní národ proti nim postavil pologramotné pasáky ovcí v Podkarpatské Rusi

Kulturní a politický útlak sudetských Němců a jejich potomci znovu očekávají byl jednou z hlavních příčin, proč Němci, jako národ akceptovali Hitlerovo učení, a tím i jeden z důvodů vzniku 2.WW.

Po odsunu Němců se do Sudet stáhi všichni lehkoživkové a nemakačenkové z vnitrozemí a jejich potomci stále očekávají co komu kdo vezme a dá to jim. V tom se spoléhají , jak jinak, na KSČM.

Naprostý blábol.

žiji v tomto kraji a to vykořenění, to je zde opravdu dosud cítit.

Ale tak strašné, jak to popisujete, to tu už dávno není.

Ale přehánění a skepse, to je vaše parketa

Cheb jsem několikrát navštívila, mám tam pár přátel a určitě bych jej nehodnotila tak příkře, jako autorka. V Chebu obdivuji nádherně opravené památkově chráněné objekty v městské památkové rezervaci, ale i celkovou atmosféru upraveného a čistého historického města.

Poprvé jsme tam byli v roce 2006 na krajinné výstavě, na níž se v nádherných kulisách historického města prezentuje zahradní umění a krajinotvorba. Další výstavu Cheb uspořádal spolu s německým městem Bayreuth a tato přeshraniční spolupráce s dalšími městy pokračuje.

Cheb je proslulý i fotografickými výstavami a bohatým kulturním a sportovním životem. V prvním dvacetiletí po roce 1989 se tu postavilo 613 nových domů, což dokládá, že Cheb není městem na odpis.

Bývalé Sudety zaujímaly zhruba třetinu území Čech a Moravy a situace není všude stejná. Například neznám druhé město, kde by byli jeho obyvatelé větší patrioti, kteří se aktivně podílejí na životě svého města, než jsou obyvatelé někdejšího sudetského města - Českého Krumlova.

Není asi náhodou, že zrovna dvě místa, kde kdysi žili sudetští Němci - Český Krumlov a jihočeská obec Holašovice byly zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Na podivné existence můžeme narazit kdekoli, na pražském Václaváku jako před chebským nádražím, ale usuzovat z toho, že v onom městě žije chátra, mi přijde nespravedlivé a co víc - mimořádně urážlivé.

Když jste někde na návštěvě, není slušné nazývat venku stojícící slečny či dámy štětkami. To pak člověku mohou uniknout podstatné historické souvislosti.

V Chebu totiž prakticky žádní Češi před válkou nežili (resp. jen velmi málo), proto je nějaké hodnocení soužití s Čechy mimo mísu. Zde například vidíte, co se tam dělo po podepsání Mnichovské dohody.

http://encyklopedie.cheb.cz/cz/encyklopedie/pametni-deska-dsap

Zapomínáte, že ono soužití,bylo spíše žitím vedle sebe.A "velkoněmectví" bylo i příčinou,že došlo za císaře pána jen k vyrovnání Rakouska a Maďarska. Proti Čechům se velmi hlasitě postavili Němci,zejména z Českého království. Stačí si projít staré kroniky.

Bohužel Sudetské Němce nahnala do náruče Hitlera špatný přístup 1.republiky k této třímilionové "menšině".Tady bych hledal první ránu do pokojného soužití,Hitler to vše už jen dorazil.Mnohonárodnostní slepenec se jménem Československo se bohužel moc nepovedl....

Hmm škoda že jste necitovala proslavené Hrabalovu větu z ostré sledovaných vlaku. Mě ji smažou klasici se asi nesmějí citovat..

Naprostý souhlas, karma!

Osobně si myslím, že tuhle "vykořeněnost" se již bohužel nepodaří zlikvidovat