Já myslím, že autorka píše hlavně o určitém odcizení, odlidštění společnosti. Dříve byli lidé zvyklí se navzájem zdravit, v dopravních prostředcích spolu komunikovat, bavit se s kolegy v práci. Dnes mají lidé ve vlaku či v tramvaji na hlavách sluchátka nebo se baví s mobilem či notebookem, v kanceláři si mezi sebou vyměňují maily. Podle šéfů ani není vhodné, aby si v práci lidé spolu povídali. Pohled do tzv. kancelářských open space je docela smutný, je to pohled spíš na moderní nevolníky než na tvory s lidskou duší.

To, že jsou věci jinak neznamená, že jsou špatně. Svět se prostě vyvíjí. A tak je to odnepaměti a bude do konce civilizace.

Tou automatizaci a robotizaci v kancelari myslite PC misto psaciho stroje a rysovaciho prkna? Nebo mobilni telefon umoznujici homeoffice?