Popravdě, u nás se Fair Trade moc nerozšiřuje. Když jsem chtěl koupit ženě kabelku, musel jsem do Dresden. V Německu ale začína nabírat obrátky, od Nového roku je například u Aldi Fair Traidové kafe, čaj, kakao, švýcarské čokolády a i nějaký sušenky a podobně.

Nevím, ale nedokážu to takto vidět. Znám dost lidí kteří takto cestují po světě, v širší rodině mám jednoho "lékaře bez hranic" a jednu takovou "cestovatelku". U části z nich mám pocit, že je to jen takové "adrenalinové" bloumání po světě a zaplňování jakési prázdnoty v jejich životě, nebo útěk z nudy této společnosti, kde on/ona nemá prakticky žádné starosti. Tak to omlouvají tím konzumem, americkým způsobem života, jak místní lidé jsou milí, vděční, atd. Tak jako ten příbuzný lékař, kterého fakticky nudí život, kdy by měl léčit nějaké banální choroby, vychovávat děti a vést prostě tento nudný život. Tak mě napadá, jestli byste se nad tím místem kde jste teď tak rozplývala, kdybyste věděla, že není možnost návratu? Většina těchto cestovatelů totiž ví, že tuto opovrhovanou konzumní společnost má, jak se říká, za "zadkem". Jako maminku, ke které je možno se vrátit když je nejhůř a ona pofouká bolístko.

Každý to máme v životě nastavené jinak, každý máme jiné priority. Někomu stačí sedět každý týden v místní hospodě a napájet se pivem a vést u toho řeči, jak by vše udělal jinak. Nevím, zda máte nějaké osobní zkušenosti s jinými destinacemi než evropskými. Jestliže ne, vyzkoušejte a uvidíte, zda Vám to něco přinese či ne. Takhle to mohou být jen Vaše hypotézy, nevycházející z vlastního prožitku.