Máme slušný životní standard
Motto "Trochu si pospíš, trochu zdřímneš, trochu složíš ruce v klín a poležíš si a tvá chudoba přijde jak pobuda a tvá nouze jako ozbrojenec." (Přísloví Šalamounova, První sbírka, Před ručením, leností, ničemností, 6.10, 6.11)
V pátek slyším, že na mě někdo volá, rozhlédnu se a vidím svou sousedku. Jestli ji mohu vzít domů. Proč ne. Ráda lidem pomohu, když to situace žádá.
Jakmile sousedka nasedla, začala hovořit o sobě. Poslouchala jsem ji, co všechno ve svém důchodovém věku zvládá, nutno podotknout, že se mi zdál její monolog až příliš dlouhý. Vyhýbám se lidem, kteří mají tendenci hovořit jen o sobě, aniž by pustili druhého ke slovu. Drnčí mi z nich hlava. Dokonce si vzpomínám, že jsem tuto paní navštívila, aby mi ukázala své fotky z cest. A ona nebyla tenkrát k zastavení. Já se ke slovu nedostala, zatímco ona mě atakovala novými informacemi. Po hodině s takovým člověkem se cítím naprosto vyčerpaná, protože je s ním velká nuda. Jestliže jste s někým, kdo hovoří jen o sobě, bývá těžké udržet pozornost. Aspoň mně se to stává. Ráda jsem ji svezla i za cenu toho, že to bude ona, kdo zaplní veškerý prostor naší komunikace.
Jakmile mi dopodrobna vylíčila, co je nového v jejím životě, přešla na téma důchodci, neb je jí velmi blízké. Sama je v důchodovém věku, a jak možno vidět, má se dost dobře. Moje sousedka se na internetu dočetla, že kdosi z TOP 09 psal o velmi dobré životní úrovni našich důchodců. A to ji velmi rozladilo, protože takový názor nesdílí. Že prý se u nás důchodcům nežije dobře. Oponovala jsem tím, že ona létá každoročně dvakrát k moři. To sice přiznala, ale reagovala na to tím, že jsou důchodci s nízkou penzí. A také takoví, kteří pobírají padesát tisíc měsíčně. Naše konverzace začala pozvolna nabírat na hlasitosti. Zatímco já jsem jí tvrdila, že ze svého okolí neznám žádného seniora, který by si stěžoval na svou životní úroveň, moje sousedka mi zatvrzele oponovala tím, že ne všem důchodcům se daří dobře. Že v jiných zemích se senioři mají podstatně lépe.
Řeknu vám, že jsem byla ráda, když moje spolujezdkyně vystoupila. A ona pravděpodobně sdílela obdobné pocity. Téměř jsme si vjely do vlasů, když jsme si každá stála za svým názorem. Škoda, že my Češi jsme věčně tak nespokojení. Že máme tendenci neustále se srovnávat s jinými národy, většinou s těmi, které mají vyšší životní úroveň. Ale proč nechceme uznat, že se máme dobře. Někdo argumentuje tím, jaké platy mají naši politici. Na to mám jedinou odpověď. Aby si to dotyčný zkusil, aby si zkusil, jaké to je být v politice. Každý přece máme tu možnost. A platí to i o vzdělání. Každý má možnosti vystudovat střední i vysokou školu. Zvlášť vysoká škola si žádá velkou disciplínu, hodiny, strávené nad knihami. Jenže jsou mezi námi lenoši, kterým práce ani studium nevoní. Čechům není neznámá závist. Někteří lidé pokukují po sousedovi a závidí. Že má soused lepší auto, lepší bydlení, více utrácí. Ale že je za tím vším spousta hodin práce, to už si málokdo ze závistivců chce přiznat.
Mně se u nás žije dobře. A chci-li si vydělat víc peněz, vím, že to záleží jen na mně. Jsem-li se svou prací nespokojena, mohu ji změnit. Vše záleží jen na mně. Bohužel to většina naší populace nechce připustit. Je mnohem jednodušší stylizovat se do postavy člověka, kterému štěstí nepřeje. A že to má dotyčný ve svých rukou, nevidí. Škoda, jinak by musel být zrovna tak spokojený se svou životní úrovní, jako jsem já.
Helena Vlachová
Ředitel, jenž používá estébácké praktiky
Na základě mých posledních mou dvou blogů se mi dostalo útoků i vyhrožování ze strany ředitele střední školy. Vyhrožoval mi trestním udáním. Nestačila jsem žasnout. Že by opět povstali soudruzi? Že by byl jedním z nich?
Helena Vlachová
Měla bych počítat s vyhazovem za svůj poslední blog?
Když píšu své blogy, vždy jde o něco, co se v současnosti kolem nás děje. Můj poslední blog o neaprobovaném angličtináři na SŠ mě stál dost útoků vůči mně samé
Helena Vlachová
Máte doma středoškoláka? Bojuje s angličtinou?
Tímto dnešním blogem bych chtěla pomoci těm žákům a studentům, kteří mají smůlu, že mají na angličtinu diletanta.
Helena Vlachová
Když matka ničí své dítě
Rozpadne-li se partnerský vztah či manželství a zůstanou-li z něj děti, měl by se zájem přenést především na ně. Děti by měly rozpadem vztahu rodičů trpět co nejméně. Ale vysvětlujte to některým matkám.
Helena Vlachová
Praha je bezpochyby matkou všech měst
Dnes začnu slovy básně Kvetoucí Praha od Jaroslava Seiferta. "Stůj, stůj, ty sladký okamžiku, já chtěl bych spolu znít, hned slovy lásky a hned díků, jež nelze vyslovit."
Helena Vlachová
Muž, jenž žije s myší
Řeknu vám, že ta dnešní doba je pěkně zvrácená, někdo by mohl říct, že je naruby nebo také vzhůru nohama. Už třeba pohlaví, že prý nejsou jen ženská a mužská, prý je jich víc. Ale zvráceností může být víc...
Helena Vlachová
Proč tu ještě tolerujeme Andreje Babiše?
Je otázkou, proč v českých vodách ještě tolerujeme Andreje Babiše. Vždyť tu má platit lustrační zákon. Nebo neplatí?
Helena Vlachová
Můj syn
Vždy jsem si přála mít tři syny. Jenže člověk míní a Osud mění. Nakonec zůstalo jen při jednom synovi.
Helena Vlachová
Otřesná úroveň angličtiny na našich školách
Ředitelé škol jsou zodpovědní za veškerý chod školy. Platí to i v případě, kdo vyučuje angličtinu na jejich škole, a jaká je tam úroveň výuky tohoto jazyka. A ta je bohužel v mnoha případech katastrofální.
Helena Vlachová
Prezidenta Edvarda Beneše považuji za zrádce národa
Hned v úvodu chci předeslat, že můj dnešní blog je velmi subjektivní, je to můj pohled, jak hodnotím prezidenta Edvarda Beneše z hlediska naší národní historie.
Helena Vlachová
Po čem touží český důchodce
Nejeden český důchodce si přeje, aby se vrátil čas, aby tu byl čas našich soudruhů, kdy vše bylo všech...
Helena Vlachová
A taková to byla velká láska
Agáta Hanychová se ráda předvádí. Proč ne. Ale neměla by do toho zatahovat své děti. To je hanebné. Být dítětem matky, jejíž srdce je velké cirkusové šapitó, jednoho poznamená na celý život.
Helena Vlachová
Když se narodíte jako nechtěné dítě
Pro dítě není snad nic horšího než se narodit jako nechtěné. Jeho rodiče už mají ročního syna a neplánovaně se jim narodí další děcko, které nikdo nechtěl. Sice si je nechají, ale nikdy je nepřijmou.
Helena Vlachová
Nepoučitelnost některých lidí
Stále více zjišťuji, že jsou někteří naši lidé nepoučitelní. Že se nedokázali poučit z naší historie, jež nám přinesla velký propad.
Helena Vlachová
Byl jednou jeden neslušný dům
Když si kupujete nový byt, v podstatě můžete kupovat zajíce v pytli. Realitní makléř se dušuje, že dům, v němž si kupujete nový byt, je velmi slušný, vždyť jeho většinu tvoří lidé důchodového věku a ti jsou lidé veskrze dobří.
Helena Vlachová
Za dceru, jež má každé dítě s jiným partnerem, bych se styděla
Nová doba s sebou přinesla bulvár. Proč ne. Ale je možno mít k němu své výhrady. Bulvár nahlíží do soukromí lidí. Jsem uvyklá své soukromí skrývat. Ale nemusí tomu být vždy, zvlášť když se narodíte jako dcera známé herečky...
Helena Vlachová
Pokud jde o demokracii, je na tom naše země nejlépe z postkomunistických zemí
<p>Zatím nebyl zpracován demokratický index za rok 2023. Četla jsem výsledek demokracie za rok 2022, v němž naše země zaujala 25. pozici, z postkomunistických zemí je nejlepší. S výjimkou pobaltských zemí.</p>
Helena Vlachová
Na kuře kung pao v New Yorku nikdo nemá
I když mě New York nijak zvlášť neučaroval, ano, viděla jsem jeho highlighty, které stojí za vidění, jeho špatná hygiena vše utlumila. Nicméně se tomuto městu nedá upřít jedna věc. Je to čínská čtvrť v Queens.
Helena Vlachová
Američané v reálu
V tomto dnešním blogu bych ráda napsala něco o své osobní zkušenosti s Američany, aby se někdo necítil, že se snažím snížit jeho vlastní ego.
Helena Vlachová
Jako země bychom se neměli hrbit před nikým
Vzhledem ke skutečnosti, že cestuji po celém světě, mám možnost srovnání. Po svých toulkách se vždy ráda vracím domů, do krajiny, jež mě utvářela, jež hovoří o Vivaldových Čtvero ročních obdobích. A nejen o nich.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1261
- Celková karma 22,62
- Průměrná čtenost 1114x