Náctiletí

Příběh vypovídá o rodině, jež má velmi dobrou životní úroveň, v rodině vyrůstá patnáctiletý hoch, jenž je zamilovaný do dívky ze sociálně slabé rodiny, chlapec se snaží rodině pomoci, ale jeho rodiče o tom nevědí.

Motto"Kdo je ta, jež jak Jitřenka shlíží, krásná jako Luna, čistá jako žhoucí Slunce, strašná jako vojsko pod praporci?" (Píseň písní, Jedinečnost lásky)

"Tomáši, kde máš vůbec notebook?" ptá se máma svého syna.

"Půjčil jsem ho Milanovi."

"Jak to půjčil, takové věci se nepůjčují, zavolej mu, ať ti ho přinese nebo si k němu dojdi, chci vidět, že ho máš zpátky. Dostal jsi ho k Vánocům, a kdyby se to táta dozvěděl, víš, jak by nadával."

"Ale já jsem ho prodal."

"Cože? Tys ho prodal? A kdy? A proč?"

"Před týdnem, potřeboval jsem peníze."

"A na co jsi potřeboval peníze? Snad nejedeš v drogách."

"Ne, to nejedu, jen jsem chtěl Líze koupit nové džíny, nic nemá."

"To snad nemyslíš vážně, až přijde táta, probereme to, přece jí nebudeš kupovat oblečení, když nevyděláváš."

Eva Sýkorová je rozčilená. Tomáš se s Lízou seznámili už v září, kdy oba nastoupili do prvního ročníku konzervatoře. Eva zprvu nenamítala, ale když je jednou našla u nich doma v posteli, chtěla dívku vyhodit. Ale Tomáš zasáhl. Postavil se tenkrát na Lízinu stranu a řekl, že jestli mu chození s ní zakážou, uteče. Klasické vydírání a Eva vůbec nevěděla, co má dělat. Manžel Petr byl velmi striktní a odjakživa vyžadoval chlapcovu poslušnost. Raději se mu s touto zkušeností nezdůvěřila a vyhledala pomoc psychologa. Ten jí poradil, aby se snažila chlapci věci nezakazovat, aby mu dala důvěru s tím, že budou nastavena určitá pravidla, která budou všichni respektovat. V tomto případě bylo zapotřebí s oběma hovořit o antikoncepci, o vhodné antikoncepci pro Lízu, protože užívání kondomu není stoprocentní. Její syn začal sexuálně žít už v patnácti a stejně stará byla i Líza. Příliš mladí na lásku, název jakéhosi českého televizního filmu, ale jak vidět platí a bude platit stále. Jenže teď se stalo něco, co v pravidlech stanoveno nebylo. A tady Eva cítila, že není možné cokoli před Petrem zatajovat. Že pravděpodobně budou muset navštívit Líziny rodiče a celou záležitost s nimi probrat. Eva a Petr pracovali u zahraničních aerolinií, Eva jako stevardka, Petr jako pilot. Jako rodina hmotně nestrádali, nicméně oběma bylo proti mysli, aby jejich syn začal finančně podporovat rodinu své dívky.Proto se rozhodli, že se obě rodiny musí sejít a vše prodiskutovat. 

"Potřebuji s tebou, Petře, mluvit," řekla Eva manželovi, když přijel domů. "A je to opravdu nutné? Jsem strašně sedřený, létat na otočku New York mě ničí a příští týden mě to opět čeká." "Týká se to našeho Tomáše." "Copak, nějaké problémy ve škole?" "Ne, je to kvůli Líze, prodal kvůli ní svůj notebook a koupil jí džíny." "A cos mu na to řekla?" "Co bych mu řekla, že budeme muset zajít za Lízinými rodiči a popovídat si s nimi, aspoň uvidíme, co je to vůbec za rodinu." "Tedy vy dva mi dáváte, tos mi snad ani neměla říkat, chtěl jsem se prospat, ale na spánek nebudu mít pomyšlení. A kde je teď Tomáš?" "Ve svém pokoji." "Tak ho přiveď, ať si s ním promluvím." 

"Proč jsi to říkala tátovi? Já myslel, že si to necháš pro sebe." "Ale Tomáši, tohle není žádná legrace, měli bychom si rozumně promluvit, mě mrzí, co se stalo a chtěli bychom také navštívit Líziny rodiče." Tomáš nechce s tátou mluvit, je na něm vidět, že má strach. Ví, že by si Lízu nenechal zakázat, má ji rád, mají spolu svá tajemství a jsou spolu šťastní, rozumí jeden druhému a věří jeden druhému. Říkají si věci, které by svým rodičům nikdy nesdělili, protože oba mají pocit, že je doma nikdo nechce chápat. U Lízy doma se řeší jen peníze, jestli budou mít na zaplacení nájmu, na nákup učebnic, na cestu do školy, jen a jen peníze. Máma pořád mění zaměstnání, nikde dlouho nevydrží a zpravidla odchází ještě ve zkušební lhůtě. A táta jako řidič autobusu to moc nezachrání. Mají ještě jednu dceru, Lucku, ta rovněž studuje v Praze, a rodina vskutku přehazuje jednu malou hromádku peněz na druhou. V Tomášově rodině se řeší tátovo popíjení, jakmile má volno, tráví ho v posteli s lahví nějakého alkoholu. Že prý si potřebuje oddychnout a prospat. A když se prospí, jen na mámu vrčí a ta pak brečí. Líza a Tomáš se našli, aby jeden v druhém našli pochopení a lásku. Ani jeden si neumí představit, že by se neměli milovat a být spolu odloučeni.

"To jsem zvědav, co to může být za rodinku, když jim není proti mysli, aby jim kluk zvyšoval životní úroveň," hromoval Petr v autě. Tomáš se při jeho slovech jen zakabonil, Eva je zticha, nechce raději nic komentovat, aby ještě víc proti sobě nepopudila manžela. Lízina rodina bydlí v dvoupokojovém bytě v panelovém domě. Když Sýkorovi zazvoní u jejich dveří, přijde jim otevřít Hana Horová, Lízina máma. "Dobrý den, vítám vás, už na vás čekáme, jsem Horová a to je můj manžel Pavel," uvádí Sýkorovy dál. Ti se po malém bytě rozpačitě rozhlížejí, ale oba v duchu musí uznat, že všude vládne naprostý pořádek a čistota. Zařízení bytu nehovoří o přepychu, ale je vidět, že je vše udržované. "Mohu vám něco nabídnout?" zeptá se Hana. "Snad nějakou minerálku, jinak nic," odpoví Eva. Petr zarytě mlčí, je na něm vidět, že mu situace není vůbec příjemná. "Asi víte, proč jsme přišli. Zjistili jsme, že Tomáš prodal svůj notebook, aby mohl vaší Líze koupit džíny," otevře Eva diskusi. "To vám není hanba, brát si věci od patnáctiletého kluka?" neovládne se Petr. "Víte, váš Tomáš nám řekl, že máte hodně peněz a že víte o tom, že nám nosí lososa a nějaké jídlo, džíny dostala Líza jako dárek k narozeninám," ohradí se Hana. "Že nemusíme obracet každou korunu, ještě neznamená, že bude náš kluk prodávat věci, aby vám mohl kupovat jídlo nebo Líze oblečení," pokračuje Petr dál. "To s vámi souhlasíme, viď, Pavle? Když teď víme, jak se věci mají, nebudeme od Tomáše nic brát a Tomáš nám nebude nic nosit," odpoví Hana. "Co ty na to, Tomáši? Souhlasíš se mnou?", zeptá se ho Hana. "Jo, tak jo, ale můžu Lízu občas pozvat k nám na oběd nebo večeři, proti tomu nic nemáte?" "To samozřejmě nemáme a myslím si, že nemá význam vracet se k tomu, co se stalo, že jsme si situaci vysvětlili a my můžeme jít zas domů," řekla Eva.

Domluveno. Obě rodiny se poznaly, což bylo pro mladou dvojici dobře. Tomáš pochopil, že prodáváním notebooku nemůže řešit finanční situaci své dívky. Rodiče po něm chtěli, aby si na nový notebook vydělal, aby si sehnal brigádu a z jejích peněz pořídil nový. Tomáš jim toto slíbil a už se taková obdobná situace neopakovala. Být rodičem náctiletého je velmi těžké, mnozí rodiče vůbec neznají úskalí tohoto citlivého věku. Je zajímavé, když si lidé pořizují, např. nový spotřebič, pak si přečtou návod. Proč si mnoho rodičů nepřečte jakýkoli manuál na to, jak zvládnout dítě v pubertě?