Kyperská rošáda 4. část
Prošla jsem tedy celé letiště, abych zjistila, že tam Marek není. Děsivá situace (aspoň pro mě, protože Marek pro mě znamená vše). Jako bych v realitě prožívala sen, jenž se mi nesčíslněkrát zdál. V něm jsem ztratila syn, běžím prázdnými ulicemi a volám jeho jméno. Plná zoufalství a beznaděje. Pokaždé jsem se ze snu probudila, abych zjistila, že nic z toho není skutečnost. Tentokrát se však o žádný sen nejedná. Jsem v zahraničí a nevím, kam se poděl můj syn. Rozhodla jsem se projít budovu ještě jednou, jenže bezvýsledně. Nakonec jsem vyhledala informace a tamní pracovnici požádala, zda by mohli vyvolat Marka a vyzvat jej, aby došel k informačnímu stánku. Jediné, co mě v té situaci zachraňovalo, byla má znalost angličtiny. Hlas angličtiny se silným kyperským přízvukem vyzýval mého syna, aby se neprodleně dostavil k informacím. I kdyby nakrásně Marek v hale byl, byl by se nikam nedostavil, neb nebylo ničemu rozumět.
Larnaka tři hodiny ráno. Venku ještě tma, a když se podívám na oblohu, je plná hvězd v příslibu jitra dne příštího. Nejdřív se snažím etablovat v situaci (dá-li se to vůbec), v níž se ocitám bez syna. Mám na sobě černé koktejlky (povětšinou létáme v business třídě, proto bývám oblečena do elegance), černé lodičky a černou kabelku z jemné kůže. Kabelka. V ní kromě rtěnky, pasu, klíčů od bytu, peněženky s jednou doustovkou (Kč) a mobilem bez roamingu nemám nic. Stojím tedy a přemýšlím, co se dá dělat. "Copak se vám stalo, že jste taková smutná?", osloví mě jeden z taxikářů. "Ztratil se mi syn, to se mi stalo," odpovím a jsem ráda, že aspoň někdo hovoří jakous takous angličtinou. "Můžu vás ubezpečit, že tady na Kypru je kriminalita velmi nízká a že se určitě vašemu synovi nic nestane," snaží se mě povzbudit neznámý, v němž v tu chvíli spatřuji jedinou naději. "Zkuste ho nechat vyvolat v hale," radí mi. "To už jsem zkusila, ale bezvýsledně," konstatuji smutně. "A co kdybych vás zavezl na místi?", nabízí se mi. "Jenže já u sebe nemám žádné peníze." "To není nutné, zaplatí přece váš muž, cestujete-li s ním, nebo snad ne? Kam jedete? "Green Gardens Apartments," v duchu jsem blahořečila Markovi, že mně ukázal místo na mapě, jinak bych byla v ještě větší řiti, než jsem se nacházela.
Projíždíme osvětlenou Larnakou, na ulicích téměř nikdo. Po očku si prohlížím taxíkáře. Snědý, s černými krátce střiženými vlasy, tmavé oči, trochu nadváha, ale vzhledem k výšce není toto vůbec na škodu. Za normálních okolností bych prožívala smyslnost, ale v situaci, jaká je tato, se cítím bezpohlavní (zatím). Ztratil se mi syn a já nevím, kde je. "Jak se vůbec jmenujete?", prolomí naše mlčení. "Eva. A vy?" Taxikář se dá do smíchu. "Adam. No není to náhoda? Jsme úplně biblický pár." Nakazil mě svým bezprostředním smíchem. "V tom spatřuji prst osudu," pokračuje ve svém rozjímání. "Co kdybychom se někde zastavili? Vím o jednom pěkném místě, tam by se vám líbilo." Zachvátí mě panika.
Helena Vlachová
Svým založením jsem idealistka
I když jsem založením idealistka, nemohu se svou maličkostí připodobnit k Johnu Lennonovi. Nicméně se mohu vyjádřit vůči panu Babišovi a jeho propagandistické rétorice. Totéž lze vznést i vůči SPD.
Helena Vlachová
Ředitel, jenž používá estébácké praktiky
Na základě mých posledních mou dvou blogů se mi dostalo útoků i vyhrožování ze strany ředitele střední školy. Vyhrožoval mi trestním udáním. Nestačila jsem žasnout. Že by opět povstali soudruzi? Že by byl jedním z nich?
Helena Vlachová
Měla bych počítat s vyhazovem za svůj poslední blog?
Když píšu své blogy, vždy jde o něco, co se v současnosti kolem nás děje. Můj poslední blog o neaprobovaném angličtináři na SŠ mě stál dost útoků vůči mně samé
Helena Vlachová
Máte doma středoškoláka? Bojuje s angličtinou?
Tímto dnešním blogem bych chtěla pomoci těm žákům a studentům, kteří mají smůlu, že mají na angličtinu diletanta.
Helena Vlachová
Když matka ničí své dítě
Rozpadne-li se partnerský vztah či manželství a zůstanou-li z něj děti, měl by se zájem přenést především na ně. Děti by měly rozpadem vztahu rodičů trpět co nejméně. Ale vysvětlujte to některým matkám.
Helena Vlachová
Praha je bezpochyby matkou všech měst
Dnes začnu slovy básně Kvetoucí Praha od Jaroslava Seiferta. "Stůj, stůj, ty sladký okamžiku, já chtěl bych spolu znít, hned slovy lásky a hned díků, jež nelze vyslovit."
Helena Vlachová
Muž, jenž žije s myší
Řeknu vám, že ta dnešní doba je pěkně zvrácená, někdo by mohl říct, že je naruby nebo také vzhůru nohama. Už třeba pohlaví, že prý nejsou jen ženská a mužská, prý je jich víc. Ale zvráceností může být víc...
Helena Vlachová
Proč tu ještě tolerujeme Andreje Babiše?
Je otázkou, proč v českých vodách ještě tolerujeme Andreje Babiše. Vždyť tu má platit lustrační zákon. Nebo neplatí?
Helena Vlachová
Můj syn
Vždy jsem si přála mít tři syny. Jenže člověk míní a Osud mění. Nakonec zůstalo jen při jednom synovi.
Helena Vlachová
Otřesná úroveň angličtiny na našich školách
Ředitelé škol jsou zodpovědní za veškerý chod školy. Platí to i v případě, kdo vyučuje angličtinu na jejich škole, a jaká je tam úroveň výuky tohoto jazyka. A ta je bohužel v mnoha případech katastrofální.
Helena Vlachová
Prezidenta Edvarda Beneše považuji za zrádce národa
Hned v úvodu chci předeslat, že můj dnešní blog je velmi subjektivní, je to můj pohled, jak hodnotím prezidenta Edvarda Beneše z hlediska naší národní historie.
Helena Vlachová
Po čem touží český důchodce
Nejeden český důchodce si přeje, aby se vrátil čas, aby tu byl čas našich soudruhů, kdy vše bylo všech...
Helena Vlachová
A taková to byla velká láska
Agáta Hanychová se ráda předvádí. Proč ne. Ale neměla by do toho zatahovat své děti. To je hanebné. Být dítětem matky, jejíž srdce je velké cirkusové šapitó, jednoho poznamená na celý život.
Helena Vlachová
Když se narodíte jako nechtěné dítě
Pro dítě není snad nic horšího než se narodit jako nechtěné. Jeho rodiče už mají ročního syna a neplánovaně se jim narodí další děcko, které nikdo nechtěl. Sice si je nechají, ale nikdy je nepřijmou.
Helena Vlachová
Nepoučitelnost některých lidí
Stále více zjišťuji, že jsou někteří naši lidé nepoučitelní. Že se nedokázali poučit z naší historie, jež nám přinesla velký propad.
Helena Vlachová
Byl jednou jeden neslušný dům
Když si kupujete nový byt, v podstatě můžete kupovat zajíce v pytli. Realitní makléř se dušuje, že dům, v němž si kupujete nový byt, je velmi slušný, vždyť jeho většinu tvoří lidé důchodového věku a ti jsou lidé veskrze dobří.
Helena Vlachová
Za dceru, jež má každé dítě s jiným partnerem, bych se styděla
Nová doba s sebou přinesla bulvár. Proč ne. Ale je možno mít k němu své výhrady. Bulvár nahlíží do soukromí lidí. Jsem uvyklá své soukromí skrývat. Ale nemusí tomu být vždy, zvlášť když se narodíte jako dcera známé herečky...
Helena Vlachová
Pokud jde o demokracii, je na tom naše země nejlépe z postkomunistických zemí
<p>Zatím nebyl zpracován demokratický index za rok 2023. Četla jsem výsledek demokracie za rok 2022, v němž naše země zaujala 25. pozici, z postkomunistických zemí je nejlepší. S výjimkou pobaltských zemí.</p>
Helena Vlachová
Na kuře kung pao v New Yorku nikdo nemá
I když mě New York nijak zvlášť neučaroval, ano, viděla jsem jeho highlighty, které stojí za vidění, jeho špatná hygiena vše utlumila. Nicméně se tomuto městu nedá upřít jedna věc. Je to čínská čtvrť v Queens.
Helena Vlachová
Američané v reálu
V tomto dnešním blogu bych ráda napsala něco o své osobní zkušenosti s Američany, aby se někdo necítil, že se snažím snížit jeho vlastní ego.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1262
- Celková karma 22,32
- Průměrná čtenost 1113x