Vánoce na Zanzibaru

V dnešním blogu bych chtěla napsat o tom, jaké to je, když se rozhodnete strávit dovolenou na Zanzibaru. Hned v úvodu chci předeslat, že se tento ostrov do člověka zapíše nezapomenutelným, mocným dojmem.

CK nám nabídla Zanzibar s tím, že odlety z Prahy jsou již vyprodané. Proto jsme přistoupili na skutečnost, že poletíme z Bratislavy. V předchozím blogu jsem psala o tom, jak vypadá letiště hlavního města Slovenské republiky. Že tam zatéká, když prší, že jsou po letišti rozmístěny řeznické lodny, aby zachytávaly dešťovku...Ale o tom psát nechci.

Náš let byl o tři hodiny opožděn. Nic příjemného, zvlášť když se ocitnete na letišti, které má chatrnou střechu, a kde v podstatě nejsou žádné restaurace. No nic. Toto jsme přetrpěli. Přetrpěli jsme i to, že nám aerolinie, které respektovaly pokyn CK, nabídly k snídani oplatku Delissa a k obědu nechutné bravčové. I to se dalo přežít. Nebyl to přímý let. V egyptské Hurghadě se měnil personál letadla a doplňovalo palivo. Let trval cca deset hodin.

Když jsme přiletěli na Zanzibar, bylo nutné zaplatit vízum. Formulář lze vyplnit již předem, je samozřejmě v angličtině. Vízum stojí 50 USD na osobu. Vyřízení trvalo cca 20 minut. Před letištní halou na nás už čekal autobus, aby nás dovezl do cíle naší destinace. Do hotelu Waridi. Všichni jsme se cítili nesmírně unavení a vyhládlí. Byla noc, ale i tak bylo lze vidět, že na tomto kontinentu není chudoba neznámé slovo. Měli jsme pocit, že cesta nebere konce. Mladá paní přede mnou řekla "V životě vydržím hodně, ale tohle už je moc." Nakonec autobus sjel na prašnou cestu, to se v nás tajil dech hrůzou, kam že to jedeme. Vždyť jsme si zaplatili tak luxusní dovolenou...

Náš strach nebyl oprávněný. Najednou se před námi objevila závora, která nás pustila do hotelového rezortu. Protože bylo téměř 22 hodin, předpokládali jsme, že už se žádná večeře konat nebude a my půjdeme spát ještě víc vyhládlí. Jenže ejhle. Recepce hotelu už na nás čekala a řekla nám, abychom se šli nejprve navečeřet, že na nás čekají. Jak milé překvapení. A jídla, která nám byla nabídnuta, splňovala naše představy. Čerstvá zelenina, ovoce, ryby, sea food, hovězí...Vše velmi chutné. Teprve po večeři jsme se šli přihlásit do hotelu.

Pobytová taxa na týden pro dvě osoby činila cca 70 USD. Pokoje jsou v tomto rezortu velmi pěkné, čisté, nelze si na nic stěžovat. Jste v Africe, která může být silnou konkurencí nejednomu hotelu či restauraci v Evropě či jiném kontinentě, dokonce bych řekla, že je silnou konkurencí, v mnoha směrech i lepší.

Pobývali jsme na východním pobřeží ostrova. Tady jsou silné odlivy oceánu. Když přijdete ráno na pláž, nevidíte žádnou vodu, pouze v dáli se rýsuje mocný Indický oceán. Pláže jsou překrásné, pobývají na nich Masajové, kteří čekají na nové turisty. Čekali i na nás. Vzali nás na prohlídku po lokalitách, které zůstaly dočasně bez vody díky silnému odlivu. Cesta s nimi zabrala asi dvě hodiny, měli jsme možnost vidět zdejší faunu i flóru. Nakonec si vyúčtovali 32 eur. Proč ne.

Dovolená na Zanzibaru není žádná beach holiday, ale je velmi adrenalinová a akční. Ostrov nabízí spoustu aktivit, které je nejlepší domluvit si přímo na místě s místními. Nic neplatit předem CK, protože tak se vše prodraží o sto procent. Podnikli jsme např. výlet Safari Blue, který pro dvě osoby stál 100 USD. Kdybychom si byli zaplatili výlet u CK, bylo by nás to stálo 200 USD. Mezi dalšími výlety byl např. Africký západ slunce. Nezapomenutelný dojem. U každého výletu jedete nejprve autem, cesta obvykle trvá něco přes hodinu, pak se nalodíte na člun, jenž bývá velmi primitivní, a vyrážíte na oceán. Chtěla bych podotknout, že ten, jenž není fyzicky fit, může mít problém se do člunu dostat. V ceně výletu je zahrnuta svačina, oběd, pití. 

Není od věci vzít s sebou na Zanzibar bonbóny pro místní děti. Nejsou tak zmlsané jako naše děti a jsou vděčné za každou sladkost, již jim nabídnete...

Chcete-li zažít opravdovou exotiku, myslím si, že ji Zanzibar naprosto splňuje. Cestování je velmi dobrá cesta, jak zúročit své finance. To, co jeden na cestách zažije, se v něm nesmazatelně zapíše. Jednou pro vždy, je to něco, co nelze nikdy vzít...