Milovat své tělo

Zastávám ve svém životě jednu zásadní filozofii. Když se svléknu do naha, nesmím způsobit zděšení. Nesmím se zděsit sama sebe, případně nesmím zděsit ty, kteří mě svlečenou spatří.

Když tak pozoruji lidi kolem sebe, docházím k názoru, že mnozí nemilují své tělo, jinak by je nenechali zdevastovat tak, že působí nevábně. Někdo je s to udržovat svou domácnost v hezkém stavu, někdo miluje své auto, ale jak se mnozí z nás chovají ke svému tělu? S neláskou. A to není dobře.

Lidé s nadváhou, lidé, kteří se musí pohybovat pomocí francouzských holí, lidé, kteří onemocněli cukrovkou, lidé, kteří trpí vysokým tlakem...Myslím si, že nikdo z nich by nemusel dospět do takového stavu, kdyby naslouchal svému tělu, kdyby o ně pečoval, kdyby mu dělal dobře. Přitom recept je snadný. Stačí mít dostatek fyzického pohybu. A čím dřív s tím začneme, tím lépe. Když je člověk mladý, nedá vůbec žádnou práci vypadat dobře a být zdravý. S přibývajícími léty nás aktivní fyzický pohyb stojí víc energie, na což mnozí rezignují, a raději volí léky, které nejsou žádným řešením.

Nejlepším prostředkem, jak si uchovat hezkou postavu, je kondiční běh, jogging. Týdně naběhat alespoň čtyřicet kilometrů je zárukou toho, že děláme dobře svému srdci, svým kloubům, naše tělo zpevní, posiluje se imunitní systém, přebytečný tuk z těla mizí. Nehovořím o běhu, ale o kombinaci běhu a rychlé chůze. Výborný způsob, jak být fit. A k tomu přidat pestrou stravu. Dále je důležitý sex, naplněný sex dělá dobře duši, tělu též. Přispívá k harmonii těla i duše, zlepšuje náš imunitní systém. Tím pádem nejsme nemocní, nevytloukáme ordinace lékařů.

Vše v našem životě začíná v hlavě, v mozku. Jestliže si jej zaneseme negativními myšlenkami, nic ze života nemáme. Stanou se z nás bručouni, mračivci, věčně nespokojení s tím, co se kolem nás děje. Je naprosto nezbytné krmit náš mozek pozitivními impulzy, abychom si uchovali klid v duši a fyzické zdraví. Tím rovněž vyjadřuji lásku ke svému tělu, ke svému životu. Samozřejmě se kolikrát ocitnu (hlavně díky cestování po světě) v situacích, které jsou velmi náročné, ale na druhé straně mě posilují a já se jen tak z něčeho nesložím. I když kolikrát mám pocit, že to neustojím. Ale ustojím. Pomáhají mi slova Emila Zátopka "Když nemůžeš, tak přidej víc..." A tak přidám. Ono se mi to pak mnohokrát vrátí.

Miluje-li žena své tělo, může si obléci cokoli a vypadá dobře. Dnešní svět postrádá ženskost, proto jsou na místě hezké šaty, koktejlky zdůrazní hezkou postavu. Ale nelze být jen pěkným obalem, jestliže postrádáme ducha, jednoho dne se naše fyzično změní v pouhý odpad, jenž se sešlápne a skončí na skládce. 

Milovat své tělo a dělat mu dobře by se mělo stát naším každodenním rituálem. A k tomu přidat svou oduševnělost a náš život se změní v bohatství, jež by se mělo stát hnacím motorem, proč tu jsme. Žádná komerce...