O lenosti některých mladých lidí
Motto "Jak dlouho, lenochu, budeš ležet? Kdy se probudíš ze svého spánku? Trochu si pospíš, trochu zdřímneš, trochu složíš ruce v klín a poležíš si a tvá chudoba přijde jak pobuda a tvá nouze jako ozbrojenec." (Přísloví Šalomounova, První sbírka, Před ručením, leností, ničemností, 6.9, 6.10, 6.11)
Nikdo mi nevymluví můj názor, že práce je všelékem na jakékoli neduhy. Pracuje-li člověk, nemá čas vymýšlet nepravosti a neřesti.
Práce přináší uspokojení, naplnění. Naopak zahálka plodí zlo. Ohlédnu-li se kolem sebe, mohu spatřit velmi mladé lidi, kteří nepracují. A nejedná se prosím o Romy, na něž jsme uvykli naházet kdejakou špínu. Jak je možné, že student nedokončí střední školu, učeň učební obor? Jak je možné, že absolvent střední školy raději nepracuje, než aby přijal práci, která nesplňuje jeho očekávání v oblasti mzdy?
Už ze své praxe vím, že problematické děti jsou obrazem rodiny, v níž vyrůstají. Na vině, proč mladí lidé nepracují, může být rodina, ale i škola. I když si většina rodičů odmítá přiznat, že při výchově dětí selhala, problematičnost jejich potomků hovoří o svém. Děti velmi citlivě reflektují situaci doma. Na programové lenosti se v dnešní době podepisují i školy. Těžko chápu, když se neprospívající žák 9. třídy ZŠ dostane na SŠ. To za mých mladých let nebývalo. Na SŠ se dostali pouze ti, kteří vykazovali odpovídající prospěch. Nikdo s nedostatečnými na vysvědčení nemohl být přijat ke studiu na SŠ. Jenže, světe div se, dnes toto možné je. Velmi slabý žák se dostane na SŠ, kterou samozřejmě nemůže zvládnout. Tady už neplatí ono pravidlo ze ZŠ, že i s pětkami lze postoupit do vyššího ročníku.
Mnohé SŠ se potýkají se studenty, kteří naprosto postrádají pracovní morálku. Do školy chodí, jak se jim zrovna chce, a když přijdou, je patrné, že se vůbec neučí. Jenže většina SŠ nechce přijít i o toho nejlínějšího studenta, proto si jej drží. Lenost vítězí nad systémem a pracovní morálkou. Nároky na studenta se neustále snižují, vychází se vstříc jeho bezbřehé lenosti a ono to tak v konečné fázi dopadne. Lenoch nemůže sehnat zaměstnání. I když se studentu nějakým zázrakem podaří odmaturovat, na pracovní trh se dostává kdosi, kdo postrádá potřebné vědomosti z oboru a kdo je s pracovní morálkou na štíru. Takový člověk je zkrátka nezaměstnatelný. A když náhodou práci dostane, nedostatek píle i šok z toho, že se musí každý den vstávat, odjet do práce a tam pracovat, způsobí, že takového v uvozovkách pracovníka práce bolí. Je z ní nemocen, do práce nechodí a jeho nemocenská převyšuje dny, kdy byl v práci. Která firma, který podnik má zájem o věčně nemocného lenocha? Dovolím si tvrdit, že žádná.
Mladí lenoši končí na úřadech práce. Jsou mezi nimi ti, kteří nedostudovali či se ničím nevyučili, jsou mezi nimi ti, kteří školu tzv. flákali a postrádají jakékoli vědomosti a dovednosti z oboru, jsou mezi nimi ti, které práce bolí. A co s nimi. Kam s nimi. Jestliže si v mladém věku navyknou nepracovat, zůstávat doma, nechat se živit rodiči i státem, je jen malá šance, že se tohoto zlozvyku zbaví. Časem se krom lenosti může na nich podepisovat i ztráta sebevědomí, čím déle nebudou pracovat, tím méně si budou věřit, že by nějakou práci mohli zvládnout. Navíc většina z nich je tak zpovykaná, že mají v sobě zakódovanou představu o výši své mzdy. Zatímco nemají firmám co nabídnout, očekávají, že jim budou létat pečení holubi do úst.
Jak se dostat z tohoto začarovaného kruhu? Pomůže jedině práce a přísná morálka. Nechce to nechávat mladé lenochy doma, ale honit je do práce. Např. do veřejně prospěšných prací. Uklízet města, uklízet naši přírodu. Dávat jim tu nejprimitivnější práci, aby věděli, že nemohou parazitovat na úkor všech, kteří do práce chodí. V případě naprogramované lenosti neplatí žádná shovívavost, ale v přeneseném významu pořádný bič...
Helena Vlachová
Ředitel, jenž používá estébácké praktiky
Na základě mých posledních mou dvou blogů se mi dostalo útoků i vyhrožování ze strany ředitele střední školy. Vyhrožoval mi trestním udáním. Nestačila jsem žasnout. Že by opět povstali soudruzi? Že by byl jedním z nich?
Helena Vlachová
Měla bych počítat s vyhazovem za svůj poslední blog?
Když píšu své blogy, vždy jde o něco, co se v současnosti kolem nás děje. Můj poslední blog o neaprobovaném angličtináři na SŠ mě stál dost útoků vůči mně samé
Helena Vlachová
Máte doma středoškoláka? Bojuje s angličtinou?
Tímto dnešním blogem bych chtěla pomoci těm žákům a studentům, kteří mají smůlu, že mají na angličtinu diletanta.
Helena Vlachová
Když matka ničí své dítě
Rozpadne-li se partnerský vztah či manželství a zůstanou-li z něj děti, měl by se zájem přenést především na ně. Děti by měly rozpadem vztahu rodičů trpět co nejméně. Ale vysvětlujte to některým matkám.
Helena Vlachová
Praha je bezpochyby matkou všech měst
Dnes začnu slovy básně Kvetoucí Praha od Jaroslava Seiferta. "Stůj, stůj, ty sladký okamžiku, já chtěl bych spolu znít, hned slovy lásky a hned díků, jež nelze vyslovit."
Helena Vlachová
Muž, jenž žije s myší
Řeknu vám, že ta dnešní doba je pěkně zvrácená, někdo by mohl říct, že je naruby nebo také vzhůru nohama. Už třeba pohlaví, že prý nejsou jen ženská a mužská, prý je jich víc. Ale zvráceností může být víc...
Helena Vlachová
Proč tu ještě tolerujeme Andreje Babiše?
Je otázkou, proč v českých vodách ještě tolerujeme Andreje Babiše. Vždyť tu má platit lustrační zákon. Nebo neplatí?
Helena Vlachová
Můj syn
Vždy jsem si přála mít tři syny. Jenže člověk míní a Osud mění. Nakonec zůstalo jen při jednom synovi.
Helena Vlachová
Otřesná úroveň angličtiny na našich školách
Ředitelé škol jsou zodpovědní za veškerý chod školy. Platí to i v případě, kdo vyučuje angličtinu na jejich škole, a jaká je tam úroveň výuky tohoto jazyka. A ta je bohužel v mnoha případech katastrofální.
Helena Vlachová
Prezidenta Edvarda Beneše považuji za zrádce národa
Hned v úvodu chci předeslat, že můj dnešní blog je velmi subjektivní, je to můj pohled, jak hodnotím prezidenta Edvarda Beneše z hlediska naší národní historie.
Helena Vlachová
Po čem touží český důchodce
Nejeden český důchodce si přeje, aby se vrátil čas, aby tu byl čas našich soudruhů, kdy vše bylo všech...
Helena Vlachová
A taková to byla velká láska
Agáta Hanychová se ráda předvádí. Proč ne. Ale neměla by do toho zatahovat své děti. To je hanebné. Být dítětem matky, jejíž srdce je velké cirkusové šapitó, jednoho poznamená na celý život.
Helena Vlachová
Když se narodíte jako nechtěné dítě
Pro dítě není snad nic horšího než se narodit jako nechtěné. Jeho rodiče už mají ročního syna a neplánovaně se jim narodí další děcko, které nikdo nechtěl. Sice si je nechají, ale nikdy je nepřijmou.
Helena Vlachová
Nepoučitelnost některých lidí
Stále více zjišťuji, že jsou někteří naši lidé nepoučitelní. Že se nedokázali poučit z naší historie, jež nám přinesla velký propad.
Helena Vlachová
Byl jednou jeden neslušný dům
Když si kupujete nový byt, v podstatě můžete kupovat zajíce v pytli. Realitní makléř se dušuje, že dům, v němž si kupujete nový byt, je velmi slušný, vždyť jeho většinu tvoří lidé důchodového věku a ti jsou lidé veskrze dobří.
Helena Vlachová
Za dceru, jež má každé dítě s jiným partnerem, bych se styděla
Nová doba s sebou přinesla bulvár. Proč ne. Ale je možno mít k němu své výhrady. Bulvár nahlíží do soukromí lidí. Jsem uvyklá své soukromí skrývat. Ale nemusí tomu být vždy, zvlášť když se narodíte jako dcera známé herečky...
Helena Vlachová
Pokud jde o demokracii, je na tom naše země nejlépe z postkomunistických zemí
<p>Zatím nebyl zpracován demokratický index za rok 2023. Četla jsem výsledek demokracie za rok 2022, v němž naše země zaujala 25. pozici, z postkomunistických zemí je nejlepší. S výjimkou pobaltských zemí.</p>
Helena Vlachová
Na kuře kung pao v New Yorku nikdo nemá
I když mě New York nijak zvlášť neučaroval, ano, viděla jsem jeho highlighty, které stojí za vidění, jeho špatná hygiena vše utlumila. Nicméně se tomuto městu nedá upřít jedna věc. Je to čínská čtvrť v Queens.
Helena Vlachová
Američané v reálu
V tomto dnešním blogu bych ráda napsala něco o své osobní zkušenosti s Američany, aby se někdo necítil, že se snažím snížit jeho vlastní ego.
Helena Vlachová
Jako země bychom se neměli hrbit před nikým
Vzhledem ke skutečnosti, že cestuji po celém světě, mám možnost srovnání. Po svých toulkách se vždy ráda vracím domů, do krajiny, jež mě utvářela, jež hovoří o Vivaldových Čtvero ročních obdobích. A nejen o nich.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1261
- Celková karma 22,63
- Průměrná čtenost 1114x