O čecháčství
Motto "Ničemný svědek se posmívá právu a ústa svévolníků hltají ničemnosti." (Přísloví Šalamounova, Druhá sbírka, 19.28)
Česká současnost mi stále více připomíná normalizaci. Jedna vládnoucí strana, která si může dovolit úplně vše, mi velmi připomíná předlistopadové komunisté, a k tomu rasismus.
Každá společenská změna přináší mnoho negativního. Nejprve přijde bahno, po němž by mělo přicházet zlepšení. Nechci nikterak obhajovat devadesátá léta, divokou privatizaci. To opravdu nechci. Privatizace napáchala tolik škod, které nemohou být zapomenuty. Přinesla krom jiného velké zklamání všem, pro něž je čest a poctivost jednou z životních priorit. Divoká privatizace přinesla velké bahno, neb se k majetkům dostali mnozí, kteří jsou s morálkou na štíru. Nedělám si o devadesátých letech žádné iluze, k privatizaci mohlo docházet i na pánských záchodcích. Tam se mohly domlouvat podmínky. Výsledkem všeho je, že většina populace prožila velkou vlnu zklamání. Zklamání z toho, že se tu odehrálo něco, co bylo něčím podobným, co tu podnikali soudruzi za své nadvlády od roku 1948.
A protože divoká privatizace prošla, k majetkům se dostali i lidé, kteří byli před Listopadem 1989 "zanícení" komunisté, společnost se začala postupně propadat do ještě většího marasmu. Mnohé lidi odradil fakt, že u nás nedošlo ke splnění očekávání, kvůli nimž se cinkalo klíči v listopadových dnech 1989. Že se tu odehrávalo něco velmi nefér, co už zažívali v dobách komunistických. Bohužel si nedokázali uvědomit, že každá společenská změna s sebou přináší spoustu negativního. A jak už jsem psala ve svých předchozích blozích, nedokázali jsme se vyrovnat s komunisty, nedokázali jsme je tzv. odstavit a naopak jsme je nechali jednat. Mnozí z nich za svého soudružského členství navázali na důležité obchodní kontakty, které využili v polistopadových dnech i rocích. A nám se to neustále vrací. Mezi polistopadovými zbohatlíky najdeme spoustu předlistopadových soudruhů, kteří hlásají, že pijí vodu, ale ve skutečnosti se opíjejí vínem.
Příští rok si budeme připomínat 30 let od tzv. Sametové revoluce. Rok před tímto výročím se naše země nachází v dosti žalostném stavu, je rozdělena do dvou základních táborů. Jedni jsou s to přiklánět se k bývalému soudruhu s nečistou minulostí a jemu odpovídajícím ministrům, vládě, která na sebe strhává populaci s normalizačními mozky. Druhá polovina zastává demokratické ideály, které se staly základní životní filozofií Václava Havla.
K neutěšené atmosféře naší země přispívá i rasismus, jenž je podporován samotnou hlavou státu. Výpady vůči Romům jsou naprosto neomluvitelné. A k tomu všemu lze přidat i Okamurovu SPD, která by musela být v každé demokratické zemi zakázána. Jenže jsme v České republice, kde už neexistují žádné hranice, co se může a co se nesmí. Trestně stíhaný premiér, případně ministryně, vulgární prezident a jeho inklinace k nesvobodě, již představují Rusko a Čína, jsou snad dostatečnou ukázkou čecháčství, na něž si tu někteří populisté hrají...
V závěru svého blogu se vrátím k Bibli. Je to kniha knih, v níž najdeme spoustu životní filozofie. Proto byla za vlády komunistů zakázána. V příslovích je nejedna moudrost. Ničemný člověk, vysmívající se právu. Není to právě případ naší země? V jejím čele stojí kdosi, kdo se zcela očividně právu vysmívá...
Helena Vlachová
Svým založením jsem idealistka
I když jsem založením idealistka, nemohu se svou maličkostí připodobnit k Johnu Lennonovi. Nicméně se mohu vyjádřit vůči panu Babišovi a jeho propagandistické rétorice. Totéž lze vznést i vůči SPD.
Helena Vlachová
Ředitel, jenž používá estébácké praktiky
Na základě mých posledních mou dvou blogů se mi dostalo útoků i vyhrožování ze strany ředitele střední školy. Vyhrožoval mi trestním udáním. Nestačila jsem žasnout. Že by opět povstali soudruzi? Že by byl jedním z nich?
Helena Vlachová
Měla bych počítat s vyhazovem za svůj poslední blog?
Když píšu své blogy, vždy jde o něco, co se v současnosti kolem nás děje. Můj poslední blog o neaprobovaném angličtináři na SŠ mě stál dost útoků vůči mně samé
Helena Vlachová
Máte doma středoškoláka? Bojuje s angličtinou?
Tímto dnešním blogem bych chtěla pomoci těm žákům a studentům, kteří mají smůlu, že mají na angličtinu diletanta.
Helena Vlachová
Když matka ničí své dítě
Rozpadne-li se partnerský vztah či manželství a zůstanou-li z něj děti, měl by se zájem přenést především na ně. Děti by měly rozpadem vztahu rodičů trpět co nejméně. Ale vysvětlujte to některým matkám.
Helena Vlachová
Praha je bezpochyby matkou všech měst
Dnes začnu slovy básně Kvetoucí Praha od Jaroslava Seiferta. "Stůj, stůj, ty sladký okamžiku, já chtěl bych spolu znít, hned slovy lásky a hned díků, jež nelze vyslovit."
Helena Vlachová
Muž, jenž žije s myší
Řeknu vám, že ta dnešní doba je pěkně zvrácená, někdo by mohl říct, že je naruby nebo také vzhůru nohama. Už třeba pohlaví, že prý nejsou jen ženská a mužská, prý je jich víc. Ale zvráceností může být víc...
Helena Vlachová
Proč tu ještě tolerujeme Andreje Babiše?
Je otázkou, proč v českých vodách ještě tolerujeme Andreje Babiše. Vždyť tu má platit lustrační zákon. Nebo neplatí?
Helena Vlachová
Můj syn
Vždy jsem si přála mít tři syny. Jenže člověk míní a Osud mění. Nakonec zůstalo jen při jednom synovi.
Helena Vlachová
Otřesná úroveň angličtiny na našich školách
Ředitelé škol jsou zodpovědní za veškerý chod školy. Platí to i v případě, kdo vyučuje angličtinu na jejich škole, a jaká je tam úroveň výuky tohoto jazyka. A ta je bohužel v mnoha případech katastrofální.
Helena Vlachová
Prezidenta Edvarda Beneše považuji za zrádce národa
Hned v úvodu chci předeslat, že můj dnešní blog je velmi subjektivní, je to můj pohled, jak hodnotím prezidenta Edvarda Beneše z hlediska naší národní historie.
Helena Vlachová
Po čem touží český důchodce
Nejeden český důchodce si přeje, aby se vrátil čas, aby tu byl čas našich soudruhů, kdy vše bylo všech...
Helena Vlachová
A taková to byla velká láska
Agáta Hanychová se ráda předvádí. Proč ne. Ale neměla by do toho zatahovat své děti. To je hanebné. Být dítětem matky, jejíž srdce je velké cirkusové šapitó, jednoho poznamená na celý život.
Helena Vlachová
Když se narodíte jako nechtěné dítě
Pro dítě není snad nic horšího než se narodit jako nechtěné. Jeho rodiče už mají ročního syna a neplánovaně se jim narodí další děcko, které nikdo nechtěl. Sice si je nechají, ale nikdy je nepřijmou.
Helena Vlachová
Nepoučitelnost některých lidí
Stále více zjišťuji, že jsou někteří naši lidé nepoučitelní. Že se nedokázali poučit z naší historie, jež nám přinesla velký propad.
Helena Vlachová
Byl jednou jeden neslušný dům
Když si kupujete nový byt, v podstatě můžete kupovat zajíce v pytli. Realitní makléř se dušuje, že dům, v němž si kupujete nový byt, je velmi slušný, vždyť jeho většinu tvoří lidé důchodového věku a ti jsou lidé veskrze dobří.
Helena Vlachová
Za dceru, jež má každé dítě s jiným partnerem, bych se styděla
Nová doba s sebou přinesla bulvár. Proč ne. Ale je možno mít k němu své výhrady. Bulvár nahlíží do soukromí lidí. Jsem uvyklá své soukromí skrývat. Ale nemusí tomu být vždy, zvlášť když se narodíte jako dcera známé herečky...
Helena Vlachová
Pokud jde o demokracii, je na tom naše země nejlépe z postkomunistických zemí
<p>Zatím nebyl zpracován demokratický index za rok 2023. Četla jsem výsledek demokracie za rok 2022, v němž naše země zaujala 25. pozici, z postkomunistických zemí je nejlepší. S výjimkou pobaltských zemí.</p>
Helena Vlachová
Na kuře kung pao v New Yorku nikdo nemá
I když mě New York nijak zvlášť neučaroval, ano, viděla jsem jeho highlighty, které stojí za vidění, jeho špatná hygiena vše utlumila. Nicméně se tomuto městu nedá upřít jedna věc. Je to čínská čtvrť v Queens.
Helena Vlachová
Američané v reálu
V tomto dnešním blogu bych ráda napsala něco o své osobní zkušenosti s Američany, aby se někdo necítil, že se snažím snížit jeho vlastní ego.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1262
- Celková karma 22,08
- Průměrná čtenost 1113x