O fluktuaci ve školství

Motto "Sleduj stopy svých nohou, všechny tvé cesty ať jsou pevné. Napravo ani nalevo se neuchyluj, odvrať od zlého svou nohu." (Přísloví Šalamounova, První sbírka, Nabytí moudrosti, 4.26, 4.27)

Do dnešního školství se nikdo nehrne a dá se očekávat, že se ani nepohrne. Vezmeme-li v úvahu, co se se školstvím v uplynulých dvaceti devíti letech stalo. 

Díky špatnému výkladu demokracie dnešní učitel nemá téměř žádná práva, zato práva mají žáci, studenti, případně jejich rodiče. Za sociální demokracie se podařilo prosadit to, že každá škola má svůj vlastní vzdělávací plán, čili do školství vstoupila anarchie. Krom nesprávného pojetí demokracie a vstupu anarchie do škol se mnozí učitelé setkávají s vedením, jež nestojí ani za zlámanou grešli. A komu by se chtělo pracovat pod ředitelem či ředitelkou, kteří si svou prací hojí své komplexy méněcennosti? 

Před dvěma lety jsem se nechala nalákat jednou rádoby střední školou, abych tam učila angličtinu. Odešla jsem ještě ve zkušební době, když jsem viděla, že i v dnešní době může školu řídit člověk, jemuž není despocie cizí. Na škole pro učitele platily samé zákazy, zákaz větrání, zákaz komunikování s rodiči, zákaz vařit si kávu v kabinetě... Není proto divu, že na této škole fluktuace jen bují. Každý rozumný člověk sebere svých pět švestek a peláší pryč. I když byly na ředitele podány stížnosti, vždy z toho dokázal vybruslit a velí škole dál. Zatímco učitelé nesmějí nic, on může všechno. Nechodit učit, využívat finanční prostředky školy ve svůj prospěch, být hrubý a neurvalý vůči pedagogům...

Tato škola se neustále potýká s problémem, že hledá nové a nové učitele. V současnosti jsou to učitelé angličtiny, češtiny, němčiny, matematiky, výpočetní techniky. Školní inspekce raději dělá, že je vše v pořádku, má oči až přespříliš zavřené. Přitom by stačilo jediné. Takového ředitele zbavit funkce a vnést do školy nový a čerstvý vzduch, nový vítr. Jenže žijeme v problematické době, v níž se děje spousta absurdit, a oblast školství tam bezpochyby patří...