Slušnosti je mezi námi stále málo

Když ryba páchne od hlavy, nelze se divit, že páchnou i ti pod ní. Mám na mysli slušnost. Té se nám z Hradu příliš nedostává a podle toho vypadá obrázek naší země

Motto "Odpadlík se sytí svými cestami, kdežto člověk dobrý tím, co je mu dáno." (Přísloví Šalamounova, Druhá sbírka, 14.14)

Když ryba páchne od hlavy, nelze se divit, že páchnou i ti pod ní. Mám na mysli slušnost. Té se nám z Hradu příliš nedostává a podle toho vypadá i obrázek naší země. Někteří lidé si mohou říci, že když se takto chová hlava státu, budou se chovat obdobně. Ani jsem nezaregistrovala, že by hlava státu poblahopřála českým olympionikům. Nic. Ani jsem si nevšimla, že by se hlava státu jakkoli vyjádřila o únorových dnech 1948. Opět nic. Komunisté slavili sedmdesáté výročí a člověk by čekal, že bude pan prezident slavit s nimi, když pojede na jejich sjezd. Jenže ono zase nic. K zavraždění slovenského investigativního novináře a jeho přítelkyně se hlava státu vyjádřila s jistým zpožděním. Na adresu novinářů se povětšinou vyjadřuje s jistým opovržením, proto mu před časem věnovali v Plzeňském kraji samopal, na němž je napsáno "Na novináře". Jedná se naštěstí o atrapu, která není zas tak trapná, neb je zásobník tvořen lahví becherovky. A becherovku má Miloš Zeman rád. A to velmi. Někdy bylo na jeho vystoupení patrné, že je buď pod jejím vlivem, či případné virózy, k jejímuž vzniku mohla becherovka přispět.

Jsem z mladší školy, než je pan prezident, nicméně si na dobré vystupování a vychování potrpím. Platí všude. Nakupovala jsem v drogerii a pokladní poděkovala zákaznici přede mnou za nákup a ještě jí popřála hezký den. Zákaznice v seniorském věku jí na to ani neodpověděla, hluchá každopádně nebyla. Od drogerie jsem vyrazila do supermarketu, přede mnou u pokladny stála paní ve věku 70 +. Tady byla problémem prodavačka. Tlustá, kam jen oko dohlédne, přitom mladá, si zřejmě dokazovala jistou dávku mrštnosti. Házela zbožím rychle na pult, že si seniorka ani nestačila dát svůj nákup do tašky, a pokladní už začala házet mým zbožím. To už jsem se jaksi neovládla. Zeptala jsem se jí, zda jí vůbec říká něco kultura prodeje a služba zákazníkovi. Nebyla schopna cokoli říci, nicméně své vrhání zpomalila, protože jsem nebyla ochotná zběsile házet nákup do tašky. 

Ve vyspělých zemích jste jako zákazník obsluhován s úsměvem, mnohde se s vámi dá prodavač do řeči, aby se zeptal, odkud jste. A popřeje vám hezký den či dovolenou. My jsme zemí mračivců, zemí věčně nasupených a arogantních. Kolikrát se ani nepozdravíme, tíhneme k vulgaritám, v nichž nám jde příkladem hlava státu. Přitom slušnost nic nestojí, jen je zapotřebí zapojit trochu vůle. Být neslušný je velmi jednoduché a zbabělé, být slušný a ohleduplný si žádá víc. A to "víc" někteří lidé u nás nejsou s to ze sebe dostat...