Někteří Češi si nepřejí morální autoritu

Motto "Na člověku se žádá, aby byl milosrdný, chudák je na tom lépe než lhář." (Přísloví Šalamounova, Druhá sbírka, 19.22)

Je velmi smutné, když vidím, že některým (možná i mnohým) Čechům vyhovuje, když je na Hradě někdo, kdo nepředstavuje morální autoritu. Když mají možnost vidět někoho, kdo se netají svým pozitivním vztahem k alkoholu, kdo kolikrát hovoří jazykem chátry a kdo před národem dokáže ponížit někoho, koho ze srdce nenávidí. Stejně tak může být pro některé občany povzbudivé, když prezident nerespektuje verdikt soudu či dá milost dvojnásobnému vrahovi. Takový prezident má šanci, že svým chováním osloví občany, kteří mají problémy s alkoholem, jsou vulgární, čelí soudním žalobám, porušují zákon, lžou a dělají v životě podrazy. Protože když takového člověka vidí na Hradě, nemusí se oni za sebe stydět. Když se takto chová pan prezident, může být pro některé vzorem.

A když k tomu všemu ještě přidáme fakt, že některým občanům stačí, když se pan prezident vysloví proti migrantům, pak už má jejich podporu. Z migrantů se stal strašák, na němž si populisté zakládají svou kampaň, pana prezidenta nevyjímaje. V souvislosti s migranty trochu odbočím. V 90. letech propukla válka v bývalé Jugoslávii, kde se střetly Kosovo, Srbsko, Bosna a Hercegovina. Pokud jde o náboženství, v bývalé Jugoslávii to byli hlavně muslimové, pravoslavní a katolíci. Někteří obyvatelé prchali před válkou a odešli k nám. Jejich počet se pohyboval mezi pěti až šesti tisíci. Byli mezi nimi muslimové i křesťané. Je zajímavé, že to tenkrát nikomu nevadilo. Nemohlo to nikomu vadit, neb se tu řešily jiné problémy, probíhala transformace ekonomiky, bylo dočasně zhasnuto, aby si někteří politici a novodobí zbohatlíci mohli nakrást. Proto nikoho migranti nezajímali. Nevím, zda je vůbec někdo zaregistroval. Byli například ubytováni v zařízeních po sovětské armádě a nikdo se nad tím nepozastavoval. Dnes je situace jiná. Někdo si na migrantech snaží vybudovat svůj profil, patří tam i Miloš Zeman, jenž navíc velmi často mění své názory.

Chovat se slušně, to už si žádá určitou vůli. Chovat se jako čuně se může zdát pohodlnější, ale na druhé straně ukazuje na slabost toho, kdo se jako uslintaný chrochtavec chová. Jsem asi ze staré školy, když si přeji, aby byl prezidentem někdo, kdo se umí chovat na veřejnosti. Z předlistopadových prezidentů, které jsem zažila, nikdo nehovořil na veřejnosti sprostě. Dá se říci, že se na to dbalo do doby, než se na Pražském hradě usadil Miloš Zeman se svou družinou. Zajímalo by mě, nakolik je současné hradní účetnictví odlišné od časů Václava Klause či Václava Havla. Občan by toto znát měl. Za co Zemanův Hrad utrácí a porovnat jeho výdaje s jejich předchůdci. Možná bychom se divili.

Ať volba prezidenta dopadne jakkoli, jedno je jasné. Miloš Zeman výrazně rozdělil společnost, a bude-li zvolen podruhé, bude tomu tak i nadále. A k tomu můžeme přidat i jeho stále se zhoršující zdravotní stav. Ve hře budou nejen jeho fyzické problémy, přibudou i psychické....