Návraty
Motto "Co se dálo, bude se dít zase, a co se dělalo, bude se znovu dělat, pod sluncem není nic nového." (Kazatel 1, Věčný koloběh, 1.9)
Vůně listí. Má různé podoby a může v člověku vyvolávat roztodivné pocity. Je-li vlhké, tlející, vybaví se mi hořká vůně hřbitovů. Ponurá nálada, melancholie, hluboký smutek. Ale suché listí voní úplně jinak. I jinak zní. Ve mně suché listí vyvolává vzpomínku na dětství.
Do školy jsem odjakživa chodila ráda. Vládl tam pořádek, učitelky byly kvalifikované a dokázaly nás motivovat. Třeba sběrem bylin. Každá třída sbírala byliny, nejvíc jsme sbírali květ lípy, březové listí, hluchavku a kopřivu. Stačilo vyběhnout ven a přinést domů čerstvé listy a květy. Maminka pak vše sušila na půdě, kam svítilo slunce a byliny nepotřebovaly žádnou sušičku jako dnes. Všechno se odvíjelo přirozeností sobě vlastní. Naše půda voněla. Voněla sušenými bylinami a bylo tam příjemně. Když se všechno usušilo, maminka nasypala byliny do papírových sáčků a my je pak nosili do školy. Každá třída měla velké papírové pytle, do nichž se střádaly nasušené byliny. Jak bylo příjemné učit se v místnosti s tolika příjemnými vůněmi. Škola voněla po bylinkách. A když se pytle naplnily, přijela auta, která vše odvezla. A my mohli sbírat nanovo. Od jara do léta. Nám to přinášelo radost, mohli jsme mezi sebou soutěžit, která třída nasbírala nejvíc. A škola za to také něco dostala. Na podzim přišly na řadu žaludy a kaštany, opět jsme měli co nosit do školy, věděli jsme, že pomáháme přírodě, že pomáháme lesní zvěři.
Nevím, jak je to se sběrem léčivých bylin v dnešní době. Zda i dnešní děti mají možnost sbírat a sušit byliny a nosit je do školy. Děti se dokáží nadchnout pro spoustu věcí, každé dítě si připadá důležité tím, že vykonává něco prospěšného. Hodně záleží na prostředí, jak dalece je dokáže motivovat.
Doba se od mého dětství velmi změnila, nezralá demokracie dala propuknout nepěkným lidským vlastnostem. Je mezi námi spousta nelásky, mnoho lidí píše své názory na sociální sítě a neumí to vyjádřit jinak než slovy plných nenávisti, jimiž útočí proti jiným. Nechali jsme do svých životů vstoupit šikanu. Tímto svým blogem chci odvést pozornost čtenářů od nehezkého, chci v nich vyvolat příjemné pocity. A těmi jsou bezesporu voňavé byliny, k nimž se také vracíme. Rádi se navracíme k tomu, co tu kdysi bývalo, co zůstalo v našich vzpomínkách. A pak jen stačí, abychom vyšli do přírody a ucítili v ní cosi, co nás navrací do dětství.
A jak tak hovořím o návratu, vybavují se mi verše Antonína Sovy "Ještě jednou se vrátíme zamyšleni, kde prudce květ voněl, že svedl nás z cesty, kde šeřivým stříbrem tekl nad potoky večer, a ještě jednou se vrátíme, kde píseň jsme slyšeli z oken, jež hleděla k zahradám zamlklým..." (Ještě jednou se vrátíme). Jak příjemné je číst klasika, v jehož slovech nacházíme hloubku prožitku a vzpomínky na časy, jež tu byly a už nejsou. Slova jeho ústy vyřčená vyznívají jako studánka čisté vody, jsou tím nejjemněji zahraným pianissimem, což je něco, co v dnešní době postrádám. Měli bychom si svou mateřštinu hýčkat a nedovolit ji jakkoli ničit hrubostí, za níž se skrývá naše nenávist i frustrace. Vždyť to, jak se člověk dokáže vyjádřit, je odrazem jeho ducha. A kolik duchaplných lidí ve svém okolí i celé zemi najdeme?
Helena Vlachová
Svým založením jsem idealistka
I když jsem založením idealistka, nemohu se svou maličkostí připodobnit k Johnu Lennonovi. Nicméně se mohu vyjádřit vůči panu Babišovi a jeho propagandistické rétorice. Totéž lze vznést i vůči SPD.
Helena Vlachová
Ředitel, jenž používá estébácké praktiky
Na základě mých posledních mou dvou blogů se mi dostalo útoků i vyhrožování ze strany ředitele střední školy. Vyhrožoval mi trestním udáním. Nestačila jsem žasnout. Že by opět povstali soudruzi? Že by byl jedním z nich?
Helena Vlachová
Měla bych počítat s vyhazovem za svůj poslední blog?
Když píšu své blogy, vždy jde o něco, co se v současnosti kolem nás děje. Můj poslední blog o neaprobovaném angličtináři na SŠ mě stál dost útoků vůči mně samé
Helena Vlachová
Máte doma středoškoláka? Bojuje s angličtinou?
Tímto dnešním blogem bych chtěla pomoci těm žákům a studentům, kteří mají smůlu, že mají na angličtinu diletanta.
Helena Vlachová
Když matka ničí své dítě
Rozpadne-li se partnerský vztah či manželství a zůstanou-li z něj děti, měl by se zájem přenést především na ně. Děti by měly rozpadem vztahu rodičů trpět co nejméně. Ale vysvětlujte to některým matkám.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Další případ zpožděné dodávky zbraní. Česká firma se soudí na Ukrajině
Premium Vztahy mezi Českem a Ukrajinou nejsou vždycky idylické. Svědčí o tom soudní spor, na který narazila...
Světlušky mění válčení ve městech. Nové drony snížily počet padlých Izraelců
Premium Jen několik decimetrů velký přístroj může znamenat revoluci městské války: minivrtulník, který...
Dva ruští vojáci se doznali k trojnásobné vraždě na Ukrajině
V okupované části Chersonské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny zadrželi dva ruské vojáky, kteří se...
Architektonickou cenu EU získal univerzitní pavilon, blízko byla i ostravská galerie
Studijní pavilon Technické univerzity v německém Braunschweigu se stal vítězem prestižní...
- Počet článků 1262
- Celková karma 22,02
- Průměrná čtenost 1113x