Ekonomika roste, ceny potravin též

Je hezké slyšet, že se ekonomice daří, je hezké od politiků slyšet slova o tom, když bohatne země, bohatnou i občané. Dlužno dodat, kteří občané.

Motto "Neodpírej dobrodiní těm, kteří je potřebují, je-li v tvé moci je prokázat." (Přísloví Šalamounova, První sbírka, Rady a napomenutí, 3.28)

Na rostoucí ekonomiku reagují i ceny potraviny. Těm se daří též, neb šplhají nahoru. Někteří politici tvrdí, že když bohatne stát, bohatnou i občané. Tady bych si dovolila polemizovat, protože v reálu mohou věci vypadat naprosto odlišně. Žádné bohatnutí občanů, ale hlouběji do kapes, u některých bezesporu.

Jsme zemí, v níž populace tloustne, v tomto směru se opravdu nemáme čím chlubit. Lidí, kteří mají problémy s nadváhou, přibývá. A jedním z faktorů, proč tomu tak je, se jeví chudoba. V naší zemi žije cca deset procent lidí, kteří žijí na pokraji chudoby. Jsou to povětšinou matky samoživitelky a většina důchodců. Ti tvoří skupinu obyvatel, jež si nemůže vyskakovat. Protože jejich finance jsou značně limitované, na rozdíl od těch, kteří ve své hrabivosti a hamižnosti už nevědí coby. Lidé, kteří musí pečlivě zvažovat, za kolik nakoupí potraviny, budou horko těžko jakkoli zainteresovaní na tom, zda to, co kupují, odpovídá zdravé výživě. Důvod je jednoznačný. Tito lidé na to zkrátka nemají. Nemají peníze, aby si koupili kilo jablek za 70 Kč, kilo švestek za 69 Kč či kilo rajčat za téměř 80 Kč. Pro tyto lidi to znamená velmi vysoký výdaj a musí vyjít jen s tím, co mají. Proto v jejich nákupních košících neuvidíme příliš zdravé stravy, ale najdeme tam vše, co je levné. Vepřový bůček, výrobní salám a jiné nekvalitní uzeniny, bílé pečivo. S vitamíny tito lidé příliš nepočítají, musí se mnohdy obejít bez nich.

Stojím ve frontě k pokladně v Bille. Přede mnou své zboží vykládá na pás žena věku hodně přes čtyřicet, odbarvené vlasy bez lesku, nezdravá barva pleti, brutální čerň očních linek. Její vizáž nevypovídá o životním nadstandardu. Odpovídá tomu i její nákupní vozík. Velký pecen chleba, bílý toastový chléb (Clever), sekaná (Clever), větší balení hranolek (Clever). Její nákup nestojí ani dvě stě korun, ale není v něm nic zdravého. Žaludek se nasytí, člověk hlad nemá, ale taková strava jen zatíží tělo.

Zaslechla jsem na ulici rozhovor dvou seniorů. Jeden z nich poukazoval na stále se zvyšující ceny ovoce a zeleniny. Stát jim sice něco na důchodech přidá, ale je to směšná částka v porovnání s růstem cen potravin. Proto mnoho lidí nebude kupovat potraviny zdravé, ale bude nuceno se spokojit s tím, na co má. Nedivme se proto, že naše populace tloustne. Chyba není v lidech, ale někde jinde...