Když škola bývala školou

26. 06. 2017 10:16:17
Zdálo se mi o zástupci školy. O mém prvním zástupci školy, od něhož jsem se tolik naučila. Vynikal přísností a nekompromisností a já jsem mu za to po celý život vděčná.

Motto "Kdo se bojí Hospodina, chodí přímo, kdežto kdo jím pohrdá, chodí cestou neupřímnosti." (Přísloví Šalamounova, Druhá sbírka, 13.3)

Jednou z velkých osobností v mém životě byl můj první zástupce školy. Nastoupila jsem tenkrát po vysoké na gymnázium, ze všeho vyjukaná a vůbec jsem nevěděla, jak si se svým místem poradím. Jenže si mě vzali do péče staří páni profesoři a zástupce školy. Ten se těšil velké úctě a respektu nejen tím, že vyučoval matematiku a deskriptivní geometrii, ale i tím, že byl naprosto neústupný vůči všem, kteří by se snad pokusili něco porušit. Já jako začínající kantorka jsem v jeho přítomnosti strachy ani nedýchala. Doslova mě vycepoval, abych podávala co nejlepší výkon, abych nechybovala, z mé počáteční vyplašenosti jsem si k zástupci vybudovala velký obdiv. Byl to i velmi pěkný muž. Sportovec tělem i duší, matematik na svém místě a pedagog rovněž. Vždyť na koho studenti nejvíc vzpomínají? Na kantory, kteří byli zásadoví a kteří je něco naučili.

Čas se posunul, přišel Listopad 1989, komunistická ředitelka byla vyměněna. Na její místo se natlačil bývalý předseda odborů na škole, který ucítil nový vítr, vstoupil do Občanského fóra a začal konat. Ředitelka musela ze školy odejít, jejího zástupce si ponechal. Protože si byl vědom jeho kvalit. Alespoň zpočátku. Nový ředitel se nemohl ani zbla vyrovnat profesionalitě svého zástupce. Navíc se ve městě stále více sbližoval s vlivnými, kterým bylo nutno rovněž vyhovět. A lukrativní místo zástupce školy lákalo. Třeba manželku vlivného. Až nezdravě ctižádostivá toužila stát se zástupkyní ředitele. Jenže jak si poradit s tím stávajícím? Ředitel nemohl učinit nic zbabělejšího, než když na poradě oznámil, že se novou zástupkyní školy stává někdo jiný. Pro mého prvního zástupce to bylo jako blesk z nebe. Nic takového nečekal a myslím si, že jej to srazilo na kolena. Ze školy odešel. Ředitel mezitím několikrát vyměnil svou stranickou příslušnost, až nakonec skončil v hnutí ANO:

Dnes se mi o mém prvním zástupci zdálo. Opět jsme byli ve škole a já cítila, jak mi je s ním dobře. Že jsme znovu v prostředí, jež mělo svůj smysl a bylo takto respektováno. Studenti si jen tak něco nedovolili, při porušení školního řádu mohli počítat s vyloučením. Aby si někdo z nich zapálil před školou? Aby chodili pozdě na vyučování? Na to jste mohli zapomenout, protože ve škole vládl pořádek. Vždyť na školu v 80. letech se přijela podívat delegace z Japonska, chtěli se poučit, jak si počínat, aby školství bylo tak úspěšné jako v Československu.

Před třiceti roky byly znalosti našich žáků a studentů na světové špičce. Po třiceti letech? Jsme pod celosvětovým průměrem. Vidíte, jak polistopadoví ministři školství se svým rezortem naložili. Jak je rozložili tak, že padá stále více dolů. Někdy je podezírám i z toho, že se snad někomu zaprodali i za cenu, že pošlou české školství do kytek. A oni tak učinili.

Pociťuji jistou dávku nostalgie, když se mi zdálo o nejlepším zástupci školy mého života. Pociťuji jistou melancholii z toho, že to byl jen sen. A pokud jde o české školství, hnala bych všechny jeho polistopadové ministry k odpovědnosti za veškerý úpadek, jenž dovolili. Přicházejí se stupiditami, jež nikdo nepotřebuje, a činí tak zřejmě jen z toho důvodu, aby otevřeli pro nějakého kamaráda novou trafiku. Aby odrbali český stát, kariérní řád učitele se dá uvést jako příklad. A nejen ten, ono je toho za všechny polistopadové roky přehršel...

Autor: Helena Vlachová | pondělí 26.6.2017 10:16 | karma článku: 26.99 | přečteno: 887x

Další články blogera

Helena Vlachová

Proč tu ještě tolerujeme Andreje Babiše?

Je otázkou, proč v českých vodách ještě tolerujeme Andreje Babiše. Vždyť tu má platit lustrační zákon. Nebo neplatí?

21.3.2024 v 19:51 | Karma článku: 31.78 | Přečteno: 1275 | Diskuse

Helena Vlachová

Můj syn

Vždy jsem si přála mít tři syny. Jenže člověk míní a Osud mění. Nakonec zůstalo jen při jednom synovi.

19.3.2024 v 6:37 | Karma článku: 14.61 | Přečteno: 542 | Diskuse

Helena Vlachová

Otřesná úroveň angličtiny na našich školách

Ředitelé škol jsou zodpovědní za veškerý chod školy. Platí to i v případě, kdo vyučuje angličtinu na jejich škole, a jaká je tam úroveň výuky tohoto jazyka. A ta je bohužel v mnoha případech katastrofální.

17.3.2024 v 8:03 | Karma článku: 18.86 | Přečteno: 855 | Diskuse

Helena Vlachová

Prezidenta Edvarda Beneše považuji za zrádce národa

Hned v úvodu chci předeslat, že můj dnešní blog je velmi subjektivní, je to můj pohled, jak hodnotím prezidenta Edvarda Beneše z hlediska naší národní historie.

16.3.2024 v 7:49 | Karma článku: 24.71 | Přečteno: 781 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 28.88 | Přečteno: 557 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 51 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.41 | Přečteno: 300 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.79 | Přečteno: 525 | Diskuse
Počet článků 1255 Celková karma 22.64 Průměrná čtenost 1113

Jsem především žena a v ženství spatřuji smysl svého života. Mám ráda život i s jeho těžkostmi, vážím si maličkostí, neuznávám konzumní způsob života, jsem zastánkyní svobodné vůle člověka.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...