Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nedráždit hada bosou nohou

23. 06. 2017 6:06:18
Když někdo dráždí hada bosou nohou, může počítat s hadí odezvou. Dotyčnému hrozí smrt. Mladí lidé velmi často podceňuji nebezpečné situace

Motto "Přímí se na své dráze odvracejí od zlého, střeží svůj život, kdo hlídá svou cestu." (Přísloví Šalamounova, Druhá sbírka, 16.17)

Mnoho mladých lidí miluje adrenalin. Rádo se pouští do nebezpečných situací a věří, že mu v nich nic nehrozí. O tom vypovídá i případ mladého Američana, který vycestoval do Severní Korey, kde byl zatčen poté, co ukradl propagandistický plakát. Udělal něco, co se v této komunistické zemi tvrdě trestá. A tvrdý trest jej neminul, domů se již nevrátil zdravý. Korea jej sice vrátila, ale muž byl v kómatu a zemřel. Je to velmi smutné, ale na druhé straně musíme připustit, že Severní Korea nepatří mezi destinace, kam lidé vyrážejí na dovolenou. A když už bych do takové diktátorské země vyrazil, bedlivě bych si prostudoval, co je v zemi zakázané. A musí toho být hodně a musím se podle toho chovat.

Nebo dvojice Čechů, kteří jsou v tureckém vězení. Byli zadrženi v listopadu minulého roku na turecké hranici a jsou obviněni z členství v kurdských milicích, které bojují v Sýrii. Turecko je řadí k teroristům, Češi však tvrdí, že měli namířeno do Iráku, kde chtěli zřídit polní nemocnici. A jsme opět u toho. Vydat se v dnešní neklidné době směrem k Iráku je nanejvýš nerozumné a člověk musí počítat s nejhorším. A to se potvrdilo i v případě této dvojice, jíž hrozí několikaletý trest. Možná to byl pro mladé Čechy velký adrenalin, ale nepočítali s důsledky svého chování. Nevyplatilo se jim to. Drážděný had zareagoval.

Nikdy bychom neměli dráždit hada bosou nohou. Had vám nemusí ublížit, když jej nebudete nikterak provokovat. Ale pohrávat si s ním je stejné jako hra s ohněm. V dnešní době můžeme opravdu cestovat, kam chceme. Jenže někomu to nestačí, někdo si přeje zažívat velká dobrodružství, a tak vyráží někam, kam by se běžný turista nevydal ani náhodou. Nikdy není od věci prostudovat si na stránkách ministerstva zahraničí vše, co se týká země, kam jedu. Co je přípustné a co přípustné není. Jedině tak se mohu vyvarovat svízelným situacím. Platí to i o Thajsku, kam lidé rádi cestují. Ale i v Thajsku platí přísná nařízení, která je nutno respektovat. Thajsko tvrdě trestá drogy, trestá i hanobení královské rodiny, v Thajsku nesmíme hladit dítě po hlavě. Hlava je centrum ducha, proto se jí nikdo cizí nesmí dotýkat.

Když hovoříme o naší zemi, dá se říci, že tu nejsou přesně nastavená pravidla snad pro nic. S výjimkou diskriminace menšin, při jejichž kritice se můžeme dostat do problémů a být popotahováni. Ale jinak si myslím, že se u nás třeba moc neřeší podnapilá mládež, kouření dětí, školáci a studenti užívající drogy. K výrobě drog a jejich distribuci je náš právní systém značně benevolentní, a tak tu máme farmy s marihuanou, jež spadají do kompetence Vietnamců. Ti jsou sice velmi pracovití, ale dost často se podílejí na trestných činech v souvislosti se svým podnikáním. A sem patří jejich pěstírny, jejich marihuanové plantáže. Občas vídám české důchodkyně, jak si přivydělávají ve vietnamských obchodech, ani bych se nedivila, kdyby pracovaly na marihuanových latifundiích.

V České republice můžete dráždit hada bosou nohou velmi dlouho, proto sem rádi zavítají zahraniční turisté, pro něž jsme rájem. Levný alkohol, levné cigarety, dostupné drogy, prostituce za hubičku. Arabové, skákající oblečení do bazénu, nejsou u nás ničím výjimečným, protože jako země nemáme stanovená přísně pravidla, proto se tu kolikrát děje to, co se děje. V tomto směru jsme až přespříliš liberální. A někteří naši lidé, kteří vycestují za hranice, se domnívají, že se mohou chovat jako nezodpovědní hejhulové jako u nás, kde jim jejich hejhuláctví prochází. Nedají si pozor na hada a důsledky mohou tak být katastrofální. Ať pro bláhového našince, nebo jemu podobnému Američanu...

Autor: Helena Vlachová | pátek 23.6.2017 6:06 | karma článku: 18.74 | přečteno: 669x

Další články blogera

Helena Vlachová

Co komunisté skrývali

Každá totalita je pro člověka špatná. Ať jde o nacismus, nebo o komunismus, žádná z nich nepřináší nic pěkného

26.7.2017 v 6:08 | Karma článku: 19.74 | Přečteno: 984 | Diskuse

Helena Vlachová

Nejhezčí prázdniny

Venku lije jako z konve a nějak se mi vybavily vzpomínky na mé prázdniny, jež lze považovat za jedny z nejhezčích

24.7.2017 v 6:46 | Karma článku: 9.74 | Přečteno: 342 | Diskuse

Helena Vlachová

Vězňům bych mzdy nenavyšovala

Když se někdo ocitne ve vězení, ocitne se tam zaslouženě. Zaslouženě za to, že páchal trestné činy tak dlouho, až musel jít za katr

23.7.2017 v 9:05 | Karma článku: 16.41 | Přečteno: 576 | Diskuse

Helena Vlachová

Rodiče a děti

Děti tak rychle dospějí, vylétnou z hnízda a bývají rády, že jsou samostatné. To je bezesporu můj případ

22.7.2017 v 7:19 | Karma článku: 16.58 | Přečteno: 514 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Když se řekne puberta – taky se vám orosí čelo?

Taky jste někdy v dospívání zapřemýšleli nad tím, zda vaši rodiče jsou ti vaši, když najednou po vás furt něco chtějí anebo vám furt něco zakazují a hodně toho nedovolí?

26.7.2017 v 20:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Olga Pavlíková

US army bez transsexuálů

Trump vykázal transgenderové osoby ze všech služeb v armádě, Obama jim tam před ním naopak uplatnění umožnil.

26.7.2017 v 19:35 | Karma článku: 11.42 | Přečteno: 150 | Diskuse

Jana Slaninová

Hirudoterapie: Leží tam lidi pokousaní pijavkami

Mám den dovolené, protože pijavkování se posledně u mého muže projevilo několikahodinovým vytékáním "krve". Že se jedná o krevní plazmu obarvenou krví, která tvoří rosolovité sraženiny a čistí tělo, jsem se dozvěděla dnes.

26.7.2017 v 19:19 | Karma článku: 5.23 | Přečteno: 97 | Diskuse

Renata Pospiechová

Letní vzpomínání II - Rumunsko

Uz jsem o něm letos psala, ale tak nějak se to vybavuje znovu. V 80. letech jsme se vydali i do Rumunska. V Bulharsku u moře jsme už byli, v NDR též, tak tentokrát na Mamaiu. Opět vlakem. A opět do hotelu. Jmenoval se Doina.

26.7.2017 v 18:06 | Karma článku: 7.53 | Přečteno: 165 | Diskuse

Pavel Nitka

Jak jsem byl nabitý aneb Nikdy nevíš, kdy přeskočí jiskra

Stává se mi to velice často, elektrony na povrchu mého těla se nahromadí a v nečekanou chvíli udeří. Někdy si myslím, že blesky letní bouřky jsou proti mému náboji neškodné jiskřičky...

26.7.2017 v 15:19 | Karma článku: 9.31 | Přečteno: 244 | Diskuse
Počet článků 710 Celková karma 20.68 Průměrná čtenost 874

Jsem především žena a v ženství spatřuji smysl svého života. Mám ráda život i s jeho těžkostmi, vážím si maličkostí, neuznávám konzumní způsob života, jsem zastánkyní svobodné vůle člověka.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.