Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mně komunisté nechybí

20. 06. 2017 6:00:57
Pomalu nastává doba dovolených a nikdo si neumí představit, že by musel žádat o devizový příslib. Dnes můžeme cestovat, kam se nám zachce. Jen k tomu potřebujeme peníze

Motto "Kdo rozsévá bezpráví, sklidí ničemnost, hůl jeho prchlivosti vezme za své." (Přísloví Šalamounova, Druhá sbírka, 22.8)

Žádost o devizový příslib. Vymysleli komunisté, protože měli rádi přehled o všem, o každém, neradi něco povolovali, mnohem radši lidem přikazovali. Tuto žádost musel podat každý, kdo chtěl vycestovat na Západ. Jen málokdo se setkal s jejím kladným vyřízením. Rozhodovaly kontakty, úplatky, ale hlavně o všem rozhodovali komunisté.

Na devizový příslib nedosáhl každý. Jen malé procento obyvatel dostalo na tuto žádost kladnou odpověď. A jediné, kam se dalo v létě jet bez omezení, byly NDR, Maďarsko, Rumunsko či Bulharsko. Ani k velkému bratru Sovětskému svazu se nedalo jet bez pozvání či prostřednictvím CK. Totéž platilo o Polsku. Turismus provozovaly Čedok, Rekrea či Cestovní kancelář mladých. Počet zájezdů byl značně limitovaný a uhrát nějaký na Západ či Jugoslávie znamenalo mít kontakty nebo si vystát frontu přes noc. V nejistotě, že se na mě dostane.

V žádosti o devizový příslib toho komunisté potřebovali hodně. Potřebovali detailní znalost žadatele, který musel vyplnit zemi, pro niž byl devizový příslib požadován, datum a účel cesty. Dále se musela vyplnit organizace, v níž žadatel pracuje, případně škola, na níž studuje. Adresa zaměstnavatele a pracovní funkce žadatele v organizaci. Dále se musel uvést rok poslední uskutečněné soukromé cesty do nesocialistických států, počet dnů pobytu, navštívené země a účel země. A když toto vše vyplnil, musel odnést do Československé banky, jež rozhodovala o přidělení příslibu.

I když žadatel získal příslib (moc jich ale nebylo), neznamenalo to, že má vyhráno. Musel žádat u svého zaměstnavatele o souhlas, k devizovému příslibu se vyjadřovala komunistická buňka podniku, kde žadatel pracoval. Dále musel žádat o souhlas uliční výbor v místě, kde bydlel. Muži se museli s žádostí obrátit na Vojenskou správu. Zkrátka souhlasů bylo zapotřebí mnoho, stačilo, aby se někdo vyjádřil, že cestu do zahraničí nedoporučuje, a bylo po cestování.

Na absolvování tohoto všeho bylo zapotřebí pevných nervů a vůle se nevzdávat, protože tu bylo dost těch, kteří záviděli. Kteří vycestovat nemohli, byli to hlavně vojáci a policisté. Ti zprvu nesměli ani do socialistických zemích, na Západ nikdy. Když se nakonec našinci poštěstilo vše vyřídit a mohl vycestovat na Západ, čekal jej mnohdy po návratu výslech na policii. Vzali si jej do prádla estébáci, kteří se vyptávali, zda někde narazil na české imigranty, zda s nimi hovořil, zda viděl žebráky, mám-li to celé shrnout, estébáci se činili, aby dotyčnému cestu do zahraničí znepříjemnili.

Jestli někomu taková anabáze chybí, pak je snad blázen. Nepopírám, že nežijeme v jednoduché době, ale je lepší než za soudruhů. Za nich vládl nepořádek, vládli nám nevzdělaní hlupáci, kteří znepříjemňovali život. Kradli ze společného, nedbali na tvář měst, budovy tak chátraly, vybourali v mnoha městech historická jádra a nahradili je panelákovými krabicemi. Továrny i ekonomika pomalu dosluhovaly, až se situace stala neudržitelnou a oni raději vyklidili pole. I když slovo vyklidili, je diskutabilní. Přesunuli se jinam, ale mnozí z nich si svůj vliv ponechali.

Komunisté mně věru nechybí, protože nikdy nebyli demokratickou stranou. Zničili myšlení lidí, proto je zapotřebí být před nimi ostražitý. Zruinovali ekonomiku naší země a my se s jejich důsledky vyrovnáváme i dnes. Ono nejde sázet jen na sociální jistoty, protože ty něco stojí. Musíme myslet na naše děti, na to, aby se měly v budoucnu dobře. Nelze proto volit strany, jež proklamují krátkodobou hojnost, která vede jen k tomu, že je státní kasa prázdná. Je nutné myslet na zítřek a podle toho se rozhodovat. Ale bez komunistů...

Autor: Helena Vlachová | úterý 20.6.2017 6:00 | karma článku: 25.46 | přečteno: 727x

Další články blogera

Helena Vlachová

Když žena muži vyčítá

Znají to snad všichni muži. Chvíle, v níž mají pocit, že jsou k ničemu, protože jejich dominantní partnerka jim to dává velmi často očividně znát

21.9.2017 v 3:49 | Karma článku: 13.46 | Přečteno: 369 | Diskuse

Helena Vlachová

Čeho se v životě bojím

Je zajímavé, když jsem se na Kubě stala svědkem toho, jak vypadá ničivý hurikán, nepociťovala jsem příliš strach

19.9.2017 v 6:14 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 419 | Diskuse

Helena Vlachová

Klapka Cuba libre podruhé

Už nevíte, kudy z nudy? Už vám ani porno filmy nepřinášejí náležité nabuzení? Bungee jumping, sky diving jsou trapárny, v nichž nezažijete pořádný adrenalin? Poradím vám jediné. Leťte na Kubu, tam se člověku stále něco děje

17.9.2017 v 1:03 | Karma článku: 23.44 | Přečteno: 818 | Diskuse

Helena Vlachová

Zažili jsme hurikán Irma

Už máte pocit, že vám antidepresiva nezabírají, že už opravdu nemůže být v životě hůř? Máte problémy s partnerkou či partnerem? Pak vám doporučím jediné. Odleťte na Kubu, kde rychle zapomenete na nesmyslné banality všedního dne

16.9.2017 v 5:34 | Karma článku: 31.86 | Přečteno: 2284 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Tomáš Králíček

Himmlerův mozek se jmenuje Heydrich

Reinhard Heydrich. Blonďatá bestie, pražský kat, řezník z Prahy, archanděl zla... Přezdívek měl zastupující říšský protektor Protektorátu Čechy a Morava řadu. Co předcházelo atentátu, jak k němu došlo a jaké měl důsledky?

21.9.2017 v 8:35 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Obhajoba seznamkového muže

Články o seznamování, co letí internetem, vždycky dost zaujmou. Jejich obsahem jsou strasti, radosti málokdy. Autorkami jsou téměř stoprocentně ženy, co shodně naříkají, že je seznamování tragédie a že si muži často ubírají věk

21.9.2017 v 6:58 | Karma článku: 11.15 | Přečteno: 270 | Diskuse

Helena Vlachová

Když žena muži vyčítá

Znají to snad všichni muži. Chvíle, v níž mají pocit, že jsou k ničemu, protože jejich dominantní partnerka jim to dává velmi často očividně znát

21.9.2017 v 3:49 | Karma článku: 13.46 | Přečteno: 369 | Diskuse

Eva Sádecká

Zamiluj se do života!

Když jsme zamilovaní, vadí nám něco na partnerovi? Ne, je perfektní, dokonalý. Je báječný, úžasný. Pořád o něm mluvíme, je tak zajímavý! Jsme jím opojeni, okouzleni, očarováni. Dokážeme na něj neustále myslet a těšit se.

20.9.2017 v 23:53 | Karma článku: 5.66 | Přečteno: 126 | Diskuse

Libuse Palkova

Na letišti

V předchozím blogu jsem zmínila historku ukazující, jak probíhají letištní transfery. Ztracený turista není to jediné, co se, může stát. Co když se ztratí řidič autobusu nebo rovnou průvodkyně?

20.9.2017 v 20:16 | Karma článku: 14.95 | Přečteno: 621 | Diskuse
Počet článků 735 Celková karma 20.24 Průměrná čtenost 887

Jsem především žena a v ženství spatřuji smysl svého života. Mám ráda život i s jeho těžkostmi, vážím si maličkostí, neuznávám konzumní způsob života, jsem zastánkyní svobodné vůle člověka.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.