V Bruselu nám nasazují psí hlavu
Motto "Očekávání spravedlivých je radostné, kdežto naděje svévolníků přijde vniveč." (Přísloví Šalamounova, Druhá sbírka, 10.28)
Jsme opravdu malou zemí, navíc nejsme soběstační, ležíme v srdci Evropy, je proto nutné někam patřit. A my patříme do Evropské unie. Dřív jsme byli součástí Varšavské smlouvy a RVHP, z Moskvy nám diktovali, co musíme a co nám není dovoleno. Čili jinými slovy, žádná demokracie se nekonala, my museli poslouchat. Až příliš dobře jsme jako národ zakusili, jak chutná příkoří, jak chutná diktát.
Žijeme v nových společenských podmínkách, daří se nám stále lépe, ale kolikrát jsem na pochybách, zda opravdu žijeme v demokracii. Protože z Bruselu přicházejí rovněž diktáty, které se nazývají regulacemi, novými opatřeními, kvótami. A my, protože jsme v historii okusili nesvobodu a útlak, jsme v tomto směru jaksi citliví. Jsme citliví na to, když nám někdo snaží diktovat, co musíme. Jednoduše se v nás v takových chvílích spouští obranné mechanismy, jež se v nás vybudovaly v dobách poroby. Cítíme, že se ocitáme v situaci, již už jsme zažili, proto se jí přirozeně bráníme, nechceme ji. Bráníme se novým regulacím, nejvíc snad uprchlickým kvótám, bráníme se dalšímu papírování. Protože jestli jsme byli za komunistů zavaleni papírováním, není to nic ve srovnání, co se na nás neustále valí z Bruselu. A my už máme jaksi plné zuby další byrokracie, dalších státních úředníků, kteří nic neprodukují. Opravuji, produkují haldy nesmyslných papírů. A státní úředníci jsou hodně drahý špás. Přibývá jich jako hub po dešti.
V Bruselu na nás hledí jako na méně přizpůsobivé, ale nedochází jim, proč reagujeme, jak reagujeme. V jádru jsme tolerantní národ, ale vzhledem k zažitým příkořím máme rádi jasně nastavená pravidla, jež jsou spravedlivá pro všechny. Kolik už jsme si museli na svou hlavu vyslechnout výtek, přicházejících z Bruselu. Ale my nemůžeme jen stát a poklonkovat a skákat podle toho, jak úředníci z Bruselu pískají. Nevím, zda některá z jejich regulací a opatření byla pro náš národ přínosem. Spíš ne. Dřív jsme měli bratra z Východu, teď hledíme na Západ, ale po pravdě řečeno, občas dostáváme také pěknou čočku. Třeba tím, že jsme kritizováni za to, že diskriminujeme jiné národnosti. Nemyslím si, že je v tomto tvrzení něco pravdy. Jak už jsem uvedla, máme rádi fér pravidla pro všechny. A na toto v Bruselu neslyší, víc jim vyhovuje, když nás mohou kritizovat.
Je ta přemíra regulace ještě demokracií? Nebo je to diktát v jiném rouše, než jaký byl dříve? Toť otázka k zamyšlení. Snad bychom měli být důraznější v tom, abychom úředníkům v Bruselu řekli naprosto jasně, že nám nemusí nasazovat psí hlavu, že to, jak se chováme, plyne z naší historické zkušenosti. A jsme zkrátka opatrní a chceme si zachovat národní hrdost. Nebo snad ne?
Helena Vlachová
Svým založením jsem idealistka
I když jsem založením idealistka, nemohu se svou maličkostí připodobnit k Johnu Lennonovi. Nicméně se mohu vyjádřit vůči panu Babišovi a jeho propagandistické rétorice. Totéž lze vznést i vůči SPD.
Helena Vlachová
Ředitel, jenž používá estébácké praktiky
Na základě mých posledních mou dvou blogů se mi dostalo útoků i vyhrožování ze strany ředitele střední školy. Vyhrožoval mi trestním udáním. Nestačila jsem žasnout. Že by opět povstali soudruzi? Že by byl jedním z nich?
Helena Vlachová
Měla bych počítat s vyhazovem za svůj poslední blog?
Když píšu své blogy, vždy jde o něco, co se v současnosti kolem nás děje. Můj poslední blog o neaprobovaném angličtináři na SŠ mě stál dost útoků vůči mně samé
Helena Vlachová
Máte doma středoškoláka? Bojuje s angličtinou?
Tímto dnešním blogem bych chtěla pomoci těm žákům a studentům, kteří mají smůlu, že mají na angličtinu diletanta.
Helena Vlachová
Když matka ničí své dítě
Rozpadne-li se partnerský vztah či manželství a zůstanou-li z něj děti, měl by se zájem přenést především na ně. Děti by měly rozpadem vztahu rodičů trpět co nejméně. Ale vysvětlujte to některým matkám.
Helena Vlachová
Praha je bezpochyby matkou všech měst
Dnes začnu slovy básně Kvetoucí Praha od Jaroslava Seiferta. "Stůj, stůj, ty sladký okamžiku, já chtěl bych spolu znít, hned slovy lásky a hned díků, jež nelze vyslovit."
Helena Vlachová
Muž, jenž žije s myší
Řeknu vám, že ta dnešní doba je pěkně zvrácená, někdo by mohl říct, že je naruby nebo také vzhůru nohama. Už třeba pohlaví, že prý nejsou jen ženská a mužská, prý je jich víc. Ale zvráceností může být víc...
Helena Vlachová
Proč tu ještě tolerujeme Andreje Babiše?
Je otázkou, proč v českých vodách ještě tolerujeme Andreje Babiše. Vždyť tu má platit lustrační zákon. Nebo neplatí?
Helena Vlachová
Můj syn
Vždy jsem si přála mít tři syny. Jenže člověk míní a Osud mění. Nakonec zůstalo jen při jednom synovi.
Helena Vlachová
Otřesná úroveň angličtiny na našich školách
Ředitelé škol jsou zodpovědní za veškerý chod školy. Platí to i v případě, kdo vyučuje angličtinu na jejich škole, a jaká je tam úroveň výuky tohoto jazyka. A ta je bohužel v mnoha případech katastrofální.
Helena Vlachová
Prezidenta Edvarda Beneše považuji za zrádce národa
Hned v úvodu chci předeslat, že můj dnešní blog je velmi subjektivní, je to můj pohled, jak hodnotím prezidenta Edvarda Beneše z hlediska naší národní historie.
Helena Vlachová
Po čem touží český důchodce
Nejeden český důchodce si přeje, aby se vrátil čas, aby tu byl čas našich soudruhů, kdy vše bylo všech...
Helena Vlachová
A taková to byla velká láska
Agáta Hanychová se ráda předvádí. Proč ne. Ale neměla by do toho zatahovat své děti. To je hanebné. Být dítětem matky, jejíž srdce je velké cirkusové šapitó, jednoho poznamená na celý život.
Helena Vlachová
Když se narodíte jako nechtěné dítě
Pro dítě není snad nic horšího než se narodit jako nechtěné. Jeho rodiče už mají ročního syna a neplánovaně se jim narodí další děcko, které nikdo nechtěl. Sice si je nechají, ale nikdy je nepřijmou.
Helena Vlachová
Nepoučitelnost některých lidí
Stále více zjišťuji, že jsou někteří naši lidé nepoučitelní. Že se nedokázali poučit z naší historie, jež nám přinesla velký propad.
Helena Vlachová
Byl jednou jeden neslušný dům
Když si kupujete nový byt, v podstatě můžete kupovat zajíce v pytli. Realitní makléř se dušuje, že dům, v němž si kupujete nový byt, je velmi slušný, vždyť jeho většinu tvoří lidé důchodového věku a ti jsou lidé veskrze dobří.
Helena Vlachová
Za dceru, jež má každé dítě s jiným partnerem, bych se styděla
Nová doba s sebou přinesla bulvár. Proč ne. Ale je možno mít k němu své výhrady. Bulvár nahlíží do soukromí lidí. Jsem uvyklá své soukromí skrývat. Ale nemusí tomu být vždy, zvlášť když se narodíte jako dcera známé herečky...
Helena Vlachová
Pokud jde o demokracii, je na tom naše země nejlépe z postkomunistických zemí
<p>Zatím nebyl zpracován demokratický index za rok 2023. Četla jsem výsledek demokracie za rok 2022, v němž naše země zaujala 25. pozici, z postkomunistických zemí je nejlepší. S výjimkou pobaltských zemí.</p>
Helena Vlachová
Na kuře kung pao v New Yorku nikdo nemá
I když mě New York nijak zvlášť neučaroval, ano, viděla jsem jeho highlighty, které stojí za vidění, jeho špatná hygiena vše utlumila. Nicméně se tomuto městu nedá upřít jedna věc. Je to čínská čtvrť v Queens.
Helena Vlachová
Američané v reálu
V tomto dnešním blogu bych ráda napsala něco o své osobní zkušenosti s Američany, aby se někdo necítil, že se snažím snížit jeho vlastní ego.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1262
- Celková karma 21,90
- Průměrná čtenost 1113x