Čtrnáctiletý vrah
Motto "Kdo šetří hůl, nenávidí svého syna, kdežto kdo jej miluje, trestá ho včas." (Přísloví Šalamounova, Druhá sbírka, 13.24)
Velmi často píšu o krizi rodiny, velmi často píšu o bahně, kam spěje lidská společnost. A to, že je něco opravdu špatně, signalizuje i to, že vraždí čtrnáctiletý kluk. Nepamatuji si, že bych ve svém dětství či mládí zaznamenala vraždu, v níž by byl pachatel mladší patnácti let.
Jestliže jsou s dítětem problémy, je jen odrazem toho, jak to funguje v rodině. Něco je v rodině problematické. Domnívám se, že čtrnáctiletý vrah, který zavraždil v Teplicích dívku, zřejmě vzešel z rodiny, v níž něco chybělo. Před vraždou dívky už měl tento kluk na svědomí ublížení na zdraví kamaráda, jehož shodil do šachty výtahu. A měl snad i mučit kočku. To vše vypovídá o naprosté absenci empatie, citové prázdnotě a nebezpečnosti této osoby.
Musí být velkou tragédií pro rodiče, kterým někdo zavraždí dítě. A když vraždí čtrnáctiletý? Před nějakým časem veřejností otřásla vražda v Kmetiněvsi. Tam také vraždil pachatel, jemuž nebylo ani patnáct. Byl dán do detenčního ústavu, kde snad měl být do svých osmnácti let. Prý si změnil totožnost, aby mohl po propuštění z ústavu začít nový život. Ve zprávách uváděli, že vzhledem k věku teplického vraha nebudou uvádět jeho jméno, protože by to mělo vliv na jeho budoucí existenci. Nelíbí se mi, že se berou ohledy na těžké zločince, ale nikdo nebere ohledy na poškozenou rodinu.
Jestliže někdo vraždí tak mladý, nemyslím si, že se takový člověk může změnit. Do hry se dostává jeho rodinné prostředí a genetická výbava. A to nezmění žádná převýchova. Jednou je to takto dané a horko těžko se může něco změnit. Mladí vrazi putují do detenčních ústavů, v nichž dokončují školní docházku a snad absolvují nějakou terapii. Ale ve společnosti podobných, musím bohužel napsat společenských vyvrhelů, nelze očekávat jejich nápravu. Domnívám se, že se jim tam spíš dostane ještě dalšího tréninku ze strany těch, kteří se rovněž v ústavu ocitli díky tomu, že hrubým způsobem porušili zákon.
Nechci házet všechny do jednoho pytle, ale vidím-li dnešní mládež, hrozím se z její prázdnoty. Přitahují ji povětšinou zvrácenosti, kterých je internet plný. Rodiny a zejména matky si neplní svou roli, nemají na své děti čas, partneři v rodinách se střídají, nic není ukotvené. Jen si představte loď, jež není ukotvená. Je riskantní na takovou loď vstoupit, protože je to o život. A já to tak vidím. Je o život žít v prostředí, jež postrádá stabilitu a vychovává jedince, kteří jsou obrazem této nestability. A když k absenci rodičovské lásky přidáme internet, kde si člověk může najít spoustu ohavností, jakými jsou třeba pokusy na mláďatech, na malých dětech, zákonitě nám z takové kombinace vyrůstá narušený člověk. Člověk, jemuž nezáleží na pocitech druhého, ale člověk, který na sebe chce upozornit něčím šokujícím. A tím je vražda.
Jak vypadá dnešní základní škola? Vládne tam agresivita, šikana, násilí, nezměrná vulgarita. A k tomu můžeme přičíst organizovanou lenost, závislost na mobilech, prázdnotu, drogy, alkohol. A z něčeho takového nikdy nemůže nic dobrého vzejít. Proto se nedivme, když vraždí čtrnáctiletý.
Helena Vlachová
Ředitel, jenž používá estébácké praktiky
Na základě mých posledních mou dvou blogů se mi dostalo útoků i vyhrožování ze strany ředitele střední školy. Vyhrožoval mi trestním udáním. Nestačila jsem žasnout. Že by opět povstali soudruzi? Že by byl jedním z nich?
Helena Vlachová
Měla bych počítat s vyhazovem za svůj poslední blog?
Když píšu své blogy, vždy jde o něco, co se v současnosti kolem nás děje. Můj poslední blog o neaprobovaném angličtináři na SŠ mě stál dost útoků vůči mně samé
Helena Vlachová
Máte doma středoškoláka? Bojuje s angličtinou?
Tímto dnešním blogem bych chtěla pomoci těm žákům a studentům, kteří mají smůlu, že mají na angličtinu diletanta.
Helena Vlachová
Když matka ničí své dítě
Rozpadne-li se partnerský vztah či manželství a zůstanou-li z něj děti, měl by se zájem přenést především na ně. Děti by měly rozpadem vztahu rodičů trpět co nejméně. Ale vysvětlujte to některým matkám.
Helena Vlachová
Praha je bezpochyby matkou všech měst
Dnes začnu slovy básně Kvetoucí Praha od Jaroslava Seiferta. "Stůj, stůj, ty sladký okamžiku, já chtěl bych spolu znít, hned slovy lásky a hned díků, jež nelze vyslovit."
Helena Vlachová
Muž, jenž žije s myší
Řeknu vám, že ta dnešní doba je pěkně zvrácená, někdo by mohl říct, že je naruby nebo také vzhůru nohama. Už třeba pohlaví, že prý nejsou jen ženská a mužská, prý je jich víc. Ale zvráceností může být víc...
Helena Vlachová
Proč tu ještě tolerujeme Andreje Babiše?
Je otázkou, proč v českých vodách ještě tolerujeme Andreje Babiše. Vždyť tu má platit lustrační zákon. Nebo neplatí?
Helena Vlachová
Můj syn
Vždy jsem si přála mít tři syny. Jenže člověk míní a Osud mění. Nakonec zůstalo jen při jednom synovi.
Helena Vlachová
Otřesná úroveň angličtiny na našich školách
Ředitelé škol jsou zodpovědní za veškerý chod školy. Platí to i v případě, kdo vyučuje angličtinu na jejich škole, a jaká je tam úroveň výuky tohoto jazyka. A ta je bohužel v mnoha případech katastrofální.
Helena Vlachová
Prezidenta Edvarda Beneše považuji za zrádce národa
Hned v úvodu chci předeslat, že můj dnešní blog je velmi subjektivní, je to můj pohled, jak hodnotím prezidenta Edvarda Beneše z hlediska naší národní historie.
Helena Vlachová
Po čem touží český důchodce
Nejeden český důchodce si přeje, aby se vrátil čas, aby tu byl čas našich soudruhů, kdy vše bylo všech...
Helena Vlachová
A taková to byla velká láska
Agáta Hanychová se ráda předvádí. Proč ne. Ale neměla by do toho zatahovat své děti. To je hanebné. Být dítětem matky, jejíž srdce je velké cirkusové šapitó, jednoho poznamená na celý život.
Helena Vlachová
Když se narodíte jako nechtěné dítě
Pro dítě není snad nic horšího než se narodit jako nechtěné. Jeho rodiče už mají ročního syna a neplánovaně se jim narodí další děcko, které nikdo nechtěl. Sice si je nechají, ale nikdy je nepřijmou.
Helena Vlachová
Nepoučitelnost některých lidí
Stále více zjišťuji, že jsou někteří naši lidé nepoučitelní. Že se nedokázali poučit z naší historie, jež nám přinesla velký propad.
Helena Vlachová
Byl jednou jeden neslušný dům
Když si kupujete nový byt, v podstatě můžete kupovat zajíce v pytli. Realitní makléř se dušuje, že dům, v němž si kupujete nový byt, je velmi slušný, vždyť jeho většinu tvoří lidé důchodového věku a ti jsou lidé veskrze dobří.
Helena Vlachová
Za dceru, jež má každé dítě s jiným partnerem, bych se styděla
Nová doba s sebou přinesla bulvár. Proč ne. Ale je možno mít k němu své výhrady. Bulvár nahlíží do soukromí lidí. Jsem uvyklá své soukromí skrývat. Ale nemusí tomu být vždy, zvlášť když se narodíte jako dcera známé herečky...
Helena Vlachová
Pokud jde o demokracii, je na tom naše země nejlépe z postkomunistických zemí
<p>Zatím nebyl zpracován demokratický index za rok 2023. Četla jsem výsledek demokracie za rok 2022, v němž naše země zaujala 25. pozici, z postkomunistických zemí je nejlepší. S výjimkou pobaltských zemí.</p>
Helena Vlachová
Na kuře kung pao v New Yorku nikdo nemá
I když mě New York nijak zvlášť neučaroval, ano, viděla jsem jeho highlighty, které stojí za vidění, jeho špatná hygiena vše utlumila. Nicméně se tomuto městu nedá upřít jedna věc. Je to čínská čtvrť v Queens.
Helena Vlachová
Američané v reálu
V tomto dnešním blogu bych ráda napsala něco o své osobní zkušenosti s Američany, aby se někdo necítil, že se snažím snížit jeho vlastní ego.
Helena Vlachová
Jako země bychom se neměli hrbit před nikým
Vzhledem ke skutečnosti, že cestuji po celém světě, mám možnost srovnání. Po svých toulkách se vždy ráda vracím domů, do krajiny, jež mě utvářela, jež hovoří o Vivaldových Čtvero ročních obdobích. A nejen o nich.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1261
- Celková karma 22,62
- Průměrná čtenost 1114x