Alkohol mezi učiteli

Mezi učiteli najdeme dost takových, kteří mají problémy s alkoholem. Bývají to často učitelé tělesné výchovy...

Motto "Člověk zbloudivší z cesty prozíravosti spočine v shromáždění říše stínů." (Přísloví Šalamounova, Druhá sbírka, 15.16)

Jako země jsme vůči alkoholu velmi liberální. Příliš se nepozastavujeme nad tím, když vidíme, že někdo pije nad normu. Pijí u nás náctiletí, kteří ještě nedosáhli patnácti let. Občas se stane, že se zlijí pod obraz, jsou přiotráveni a musí být transportováni do nemocnice. Přiznejme si upřímně, že se z těchto excesů příliš nestřílí, vše se ututlá a může se jet dál. Alkohol nejsme zvyklí brát jako něco, co může škodit. Pijí někteří lékaři, herci, sportovci, ale i mezi učiteli najdeme takové, kteří se stali závislými.

Za svou dlouholetou praxi jsem se ve školství potkala s lidmi, kteří měli s alkoholem problémy. Mezi nimi byli často vyučující tělesné výchovy, kteří jezdí se studenty na hory či na vodu, a to jsou příležitosti, které k popíjení alkoholu přímo svádějí. Když jdou studenti na kutě, učitelé se zpravidla veselí popíjením lahodného moku. A zůstane při zvyku, který se může dostat až k nepříjemné závislosti. Jedna vyučující tělesné výchovy si tento zvyk přenesla i do každodenní praxe. Měla svůj kabinet, v němž se velmi často našla nějaká ta láhev tvrdého alkoholu. A studenti se pak bavili tím, když měli při tělocviku nástup a viděli, jak jejich učitelka komunikovala. Zatímco oni v pozoru, ona měla výrazné problémy stát rovně a svůj opilecký stav doplňovala výrazy, které do školy rozhodně nepatří. Jednou jsem s ní jela na seminář z angličtiny, moje kolegyně si nesla láhev v tašce. Nevím, kdy se stačila napít, ale když se jí anglický lektor na cosi ptal, odpověděla mu zvláštní brblaninou, která byla na hony vzdálená angličtině. Kdo pije tvrdý alkohol pravidelně, je to prý poslední fáze alkoholismu. Tato učitelka už dosáhla důchodového věku, stále učí, stále pije, což se velmi zapsalo do jejího obličeje, jenž brázdí hluboké vrásky. Manželství jí nevyšla, ale jen ďábel alkohol vyšel. Drží se jí stále a nikdy ji snad neopustí.

Jiná vyučující tělesné výchovy pila tolik, že přicházela do školy už napitá. A ve škole to jen přiživila, alkohol ji ovládal tak velice, že jí bylo vše jedno, důležitá pro ni zůstávala láhev. Nikdy nezůstat bez ní, protože pak by se dostavily abstinenční příznaky, kterým předcházela pravidelným pitím. Nakonec to vedení školy vyřešilo. Učitelku propustilo pro hrubé porušení kázně. A jestli si někdo myslí, že se z toho poučila, velmi se mýlí. Dotyčná pije dál, vysedává v hospodě s chlapy a hraje s nimi mariáš. Jak se uživí, je velkou záhadou. Asi nejí. Manželství se jí rozpadlo, dcera se tak trochu pomamila a jede v tom též.

Také jsem měla kolegu, který se rád napil a neuměl s alkoholem pracovat. Nikdy nepoznal, kdy už má dost, ale naopak. Čím víc se napil, tím měl větší chuť svléknout se do naha. Nejhorší to bylo na maturitních večírcích, kam přicházel střízliv, aby se napil tak, jak to měl rád. Bylo to tam zadarmo, na což slyší mnoho učitelů bez ohledu na to, jaký to může mít na ně dopad. Někdo se přejí, když to nemusí platit, někdo se zlije jak carský důstojník. A kdyby se jen zlil, on se k tomu ještě začne svlékat. Ostatní se tím baví, studentky bývají v šoku. Druhý den ráno má nejen pořádnou opici, ale rovněž se zmítá pocitem viny a chce se jít udat na policii. Naštěstí má natolik pragmatickou manželku, která jej od něčeho takového odradí. Byla by to zbytečná ostuda. Jako by nebyla snad ta, kterou ztropil svým svlékáním.

Alkohol jsem nezaznamenala u klasických pánů profesorů, připomínající svým chováním prvorepublikové. Drželi se striktně morálky. Nikdy ji nepřestoupili a chovali se ve škole, jak se má. Jestli si někdy dopřáli skleničky, nepopírám, ale nikdy se na půdě školy neopili. Do třídy vstupovali s vážností a důstojností, protože ctili svůj stav. A tak je mám uložené a cením si toho, že jsem je mohla ve svém životě potkat. Načerpat od nich inspiraci a mít cíl. Chovat se tak, aby se člověk nemusel za své chování stydět. To by mělo platit mezi lidmi a je jedno, jakou profesi vykonáváte, jaké společenské postavení zaujímáte. Ale s alkoholem to nejde, nikdy nevíme, kdy překročíme hranici možné únosnosti, což může mít pro náš život dalekosáhlé následky.