A že tu máme napliváno

Sníh už zmizel z našich měst a ulic, pozvolna se k nám vkrádá jaro a slunce svými ostrými paprsky odkrývá špínu...

Motto "Neodpovídej hlupákovi podle jeho pošetilosti, abys nebyl jako on." (Přísloví Šalamounova, Třetí sbírka, pořízená muži Chizkijášovými, 26.4)

Jaro o sobě nechává znát stále více. Po ránu sice mrazivo, ale vyhoupne-li se dopoledne slunce, jeho paprsky prohřívají nejen nás, ale i prokřehlou zem. A když se tak kolem sebe rozhlédneme, nemůžeme parafrázovat slova básně o toliké kráse na tom světě, protože vidíme špínu. Chodníky jsou po zimě ještě víc zaplivanější, než byly, a rovněž ani oharky od cigaret nepřispívají k celkovému pozitivnímu dojmu našich měst a vesnic. Jsme my to ale národem uplivanců, někteří naši občané dávají toto až příliš znát. Stačí se podívat, jak vypadá okolí našich nádraží, ulice v centrech města, protože všude tam můžeme vidět vyplivnuté žvýkačky. K nim ještě přidáme oharky od cigaret a odhozené obaly od všeho možného. Sníh byl natolik milosrdný, že nám dal na čas zapomenout na toto zohyzdění tváře našich měst, jež mají na svědomí lidé, kteří jsou s čistotou na štíru. Žvýkačky a oharky od cigaret. Když už kouřím, měl bych pamatovat na to, že oharek patří do koše a ne na chodník či silnici.

Uplivance můžeme potkávat i na ulicích přímo v akci. Jdete, vedle vás nebo za vámi kráčí muž a plive. A je mu úplně ukradené, že svým chováním vyvolává hnus. Copak nemá kapesník? Ale nic by nás nemělo překvapit, žijeme v České republice.Kulturu země poznáme podle toho, jak je na tom s odpadky. A bohužel naše země není v tomto směru žádný šampion. Poplivané chodníky, nedopalky cigaret, v přírodě naházený odpad všeho druhu. Procházka lesem vám rovněž může ukázat, jak se chovají někteří Češi. Igelitové tašky, plastové lahve, prázdné konzervy, nepořádný Čech dokáže zaneřádit okolí vším, čeho se potřebuje zbavit. A že toho není málo. Přitom města vyčleňují velké kontejnery, kam mohou lidé odnést nepotřebné věci. Existují sběrné dvory. Ale stejně to nestačí. Stále je mezi námi skupina nepořádných uplivanců, kterým je životní prostředí ukradené.

Jako dítě jsem neměla moc ráda předjaří. Nelíbila se mi obnažená příroda, kdy bylo po zimě možné vidět spousta nepořádku. Vnímala jsem to odmalička. Kolik se toho u nás změnilo v polistopadové době? Možná máme čistší toalety, vlaky, třídíme odpad, ale jinak? Stále jsou mezi námi tací, kterým je ukradené, jak vypadá okolí kolem nich.  

Jsme příliš liberální země, která postrádá zásadovost. Svoboda je věc jedna, ale dodržovat řád je věc druhá. A kolik lidí u nás je natolik ukázněných, aby kolem sebe neplivali žvýkačky, nevyhazovali nedopalky cigaret a jiné odpadky? Myslím si, že by policie měla více dohlížet na čistotu našeho prostředí. Sankcionovat všechny ty, kteří si nedají říci a znečišťují své okolí. Své by měla plnit i rodina, jenže víme všichni, jak to s dnešními matkami vypadá. Dětí si moc nevšimnou a nějaký nepořádek je nevyvede z konceptu, samy na tom nejsou dobře, pokud jde o čistotu. Školy moc nezmohou, protože je dětem všechno jedno. Jakýpak pořádek, nač si s tím lámat hlavu.

Je to bezesporu smutné, když si uvědomíme, že by mohla být naše země krásnější. Stačilo by, aby si každý po sobě uklízel, aby nikdo neodhazoval věci tam, kam nepatří. Dokážeme to někdy?