O školství
Motto "Hůl a domluva dávají moudrost, ale bezuzdný mladík dělá ostudu své matce." (Přísloví Šalamounova, Třetí sbírka, pořízena muži Chizkijášovými, 29.15)
Slyšela jsem diskusi ministryně školství Kateřiny Valachové s předsedou ODS Petrem Fialou. Školství mi je blízké, vždyť jsem v něm strávila mnoho let. Situace v tomto rezortu mi není lhostejná, jen si myslím, že se zbytečně mlátí prázdná sláma. Když vezmu státní maturity z matematiky. O nich se hovoří od počátku devadesátých let a stále nic. Jen se mlátí prázdná sláma. Souhlasím s tím, aby státní maturitu vykonávali jen studenti gymnázií, protože navštěvují školu bez specifického zaměření. Ale aby maturitu museli skládat i studenti středních odborných škol? Ví někdo z ministerstva školství, jakou mají úroveň znalostí v matematice studenti středních odborných škol? Dovolím si tvrdit, že je nesrovnatelná se studenty gymnázií. A v tom případě by musela být státní maturita velmi triviální, aby ji mohli udělat studenti středních odborných škol a učebních oborů, tím by se však snížily vědomosti studentů gymnázií. A státní maturita z matematiky bude znamenat velké peníze pro náš rozpočet.
Proč do škol nenastupují absolventi pedagogických fakult. Odpověď zní jednoznačně. Protože tam jdou zpravidla studovat všichni ti, kteří se nedostali na jiné vysoké školy a jde jim jen o to, aby získali vysokoškolský titul. Někdo namítá i penězi ve školství. Tady bych řekla, že to není tak katastrofální, když vezmeme učební úvazek učitele, jenž se pohybuje jen v rozmezí od 22 - 20 hodin týdně. Učitelé, kteří učí tělesnou výchovu či občanskou výuku, jsou ve značné výhodě oproti těm, kteří učí češtinu, jazyky a matematiku. Ti musí žáky a studenty testovat, připravovat na zkoušky a to je práce náročná. Ale učitelé tělesné výchovy či jiných výchov si nenosí žádnou práci domů a zbývá jim dost volného času, proto lze jejich plat považovat za vyhovující s ohledem na počet odučených hodin. Do škol se dostává peněz dost, jen někteří ředitelé s nimi hospodaří přinejmenším podivně. Vytvářejí umělou zaměstnanost tím, že otevřou třídu, v níž je jen jedenáct žáků. To je plýtvání. Dále se ve školách neplatí přesčasové hodiny za suplované hodiny. Aspoň na základní škole, kde jsem učila, se přesčasy neplatily. Jestliže učitel supluje za nemocného kolegu a ví, že nedostane za suplování zaplaceno, takovou hodinu jen dozoruje, ale neučí. Proč by měl, když za to nemá peníze. A to se samozřejmě také podepisuje na kvalitě našeho školství.
Do škol se nikdo nežene, většina mladých absolventů pedagogických fakult si je vědoma toho, jak to na školách vypadá. Demokracie naruby. Žáci mají svá práva, učitelé nemají téměř žádná. Není nic neobvyklého, když se učitel stane obětí šikany. Morálka stále klesá a bude klesat, protože se nepodnikají skutečné kroky k tomu, aby se zamezilo agresivitě, vulgaritě a šikaně ze strany některých žáků. V dnešních školách jde spíše o přežití, nejde o to, aby se žáci něco naučili, protože většina z nich nechce, jde o to, aby učitel hodinu přežil. Aby bylo vše vykázáno, zapsáno v třídních knihách, aby byly vypracovány tématické plány, a to je vše.
Velmi demotivující pro učitele je skutečnost, když vidí, že se vůbec nemůže věnovat nadaným žákům, ale především se musí věnovat všem těm, kteří se o své výsledky nezajímají a učit se nechtějí. Do tříd se dostávají asistenti pedagoga, kteří pomáhají dětem s poruchami učení, ty by se však mohly cítit lépe, kdyby mohly chodit do speciálních škol, v nichž se tempo výuky přizpůsobuje jejich schopnostem.
To, co se s naším školstvím děje od devadesátých let, je velmi smutné. Postavení učitele se zdiskreditovalo, připouštím, že si za mnohé mohou někteří učitelé sami. Ve školách vládne vulgarita, agresivita i šikana a jediné, co je opravdu organizované, je lenost dítek. Posledními ostrůvky českého školství zůstávají stále gymnázia a některé výběrové střední školy, zbytek je poplatný době. Nepřijít o žádného žáka či studenta, aby škola nepřišla peníze. A na to sázejí žáci, kteří chtějí studovat na střední škole. O učební obor zájem klesá.
Cením si toho, že jsem mohla učit v dobách, které byly konkurenční. Ač v socialismu, počet škol byl omezený a na střední školy se mohli dostat jen někteří. To platilo i o vysokých školách. To mělo samozřejmě motivující vliv na mládež, protože ti, kteří se chtěli vzdělávat, se museli učit a plnit si své povinnosti. A to nemluvím o kázni. Platila pravidla a každý si rozmyslel je porušovat. Pro ty, kteří byli manuálně zruční nebo neměli potřebné nadání na to, aby mohli studovat na střední škole, byly učební obory. A být dobrý řemeslník nikdy nebylo nic špatného. Dnes žijeme v kapitalismu, ale české školství postrádá konkurenci.
Mám-li to celé shrnout, chápu absolventy pedagogických fakult, když nejdou učit. Vědí proč a já se jim nedivím. Protože takový chaos, jaký ve školství panuje, není pro každého. A nechtějí-li skončit s bolestmi hlavy, páteře, psychickými problémy a dalšími zdravotními obtížemi, dělají dobře, když se školám raději vyhnou. Snad s výjimkou gymnázií a výběrových škol, tam to ještě jde, ale i tam úroveň klesla. Českým školám chybí konkurenceschopnost. A státní maturita z matematiky? Jak dlouho se bude toto ještě řešit? Není to od devadesátých let příliš dlouhá doba?
Helena Vlachová
Svým založením jsem idealistka
I když jsem založením idealistka, nemohu se svou maličkostí připodobnit k Johnu Lennonovi. Nicméně se mohu vyjádřit vůči panu Babišovi a jeho propagandistické rétorice. Totéž lze vznést i vůči SPD.
Helena Vlachová
Ředitel, jenž používá estébácké praktiky
Na základě mých posledních mou dvou blogů se mi dostalo útoků i vyhrožování ze strany ředitele střední školy. Vyhrožoval mi trestním udáním. Nestačila jsem žasnout. Že by opět povstali soudruzi? Že by byl jedním z nich?
Helena Vlachová
Měla bych počítat s vyhazovem za svůj poslední blog?
Když píšu své blogy, vždy jde o něco, co se v současnosti kolem nás děje. Můj poslední blog o neaprobovaném angličtináři na SŠ mě stál dost útoků vůči mně samé
Helena Vlachová
Máte doma středoškoláka? Bojuje s angličtinou?
Tímto dnešním blogem bych chtěla pomoci těm žákům a studentům, kteří mají smůlu, že mají na angličtinu diletanta.
Helena Vlachová
Když matka ničí své dítě
Rozpadne-li se partnerský vztah či manželství a zůstanou-li z něj děti, měl by se zájem přenést především na ně. Děti by měly rozpadem vztahu rodičů trpět co nejméně. Ale vysvětlujte to některým matkám.
Helena Vlachová
Praha je bezpochyby matkou všech měst
Dnes začnu slovy básně Kvetoucí Praha od Jaroslava Seiferta. "Stůj, stůj, ty sladký okamžiku, já chtěl bych spolu znít, hned slovy lásky a hned díků, jež nelze vyslovit."
Helena Vlachová
Muž, jenž žije s myší
Řeknu vám, že ta dnešní doba je pěkně zvrácená, někdo by mohl říct, že je naruby nebo také vzhůru nohama. Už třeba pohlaví, že prý nejsou jen ženská a mužská, prý je jich víc. Ale zvráceností může být víc...
Helena Vlachová
Proč tu ještě tolerujeme Andreje Babiše?
Je otázkou, proč v českých vodách ještě tolerujeme Andreje Babiše. Vždyť tu má platit lustrační zákon. Nebo neplatí?
Helena Vlachová
Můj syn
Vždy jsem si přála mít tři syny. Jenže člověk míní a Osud mění. Nakonec zůstalo jen při jednom synovi.
Helena Vlachová
Otřesná úroveň angličtiny na našich školách
Ředitelé škol jsou zodpovědní za veškerý chod školy. Platí to i v případě, kdo vyučuje angličtinu na jejich škole, a jaká je tam úroveň výuky tohoto jazyka. A ta je bohužel v mnoha případech katastrofální.
Helena Vlachová
Prezidenta Edvarda Beneše považuji za zrádce národa
Hned v úvodu chci předeslat, že můj dnešní blog je velmi subjektivní, je to můj pohled, jak hodnotím prezidenta Edvarda Beneše z hlediska naší národní historie.
Helena Vlachová
Po čem touží český důchodce
Nejeden český důchodce si přeje, aby se vrátil čas, aby tu byl čas našich soudruhů, kdy vše bylo všech...
Helena Vlachová
A taková to byla velká láska
Agáta Hanychová se ráda předvádí. Proč ne. Ale neměla by do toho zatahovat své děti. To je hanebné. Být dítětem matky, jejíž srdce je velké cirkusové šapitó, jednoho poznamená na celý život.
Helena Vlachová
Když se narodíte jako nechtěné dítě
Pro dítě není snad nic horšího než se narodit jako nechtěné. Jeho rodiče už mají ročního syna a neplánovaně se jim narodí další děcko, které nikdo nechtěl. Sice si je nechají, ale nikdy je nepřijmou.
Helena Vlachová
Nepoučitelnost některých lidí
Stále více zjišťuji, že jsou někteří naši lidé nepoučitelní. Že se nedokázali poučit z naší historie, jež nám přinesla velký propad.
Helena Vlachová
Byl jednou jeden neslušný dům
Když si kupujete nový byt, v podstatě můžete kupovat zajíce v pytli. Realitní makléř se dušuje, že dům, v němž si kupujete nový byt, je velmi slušný, vždyť jeho většinu tvoří lidé důchodového věku a ti jsou lidé veskrze dobří.
Helena Vlachová
Za dceru, jež má každé dítě s jiným partnerem, bych se styděla
Nová doba s sebou přinesla bulvár. Proč ne. Ale je možno mít k němu své výhrady. Bulvár nahlíží do soukromí lidí. Jsem uvyklá své soukromí skrývat. Ale nemusí tomu být vždy, zvlášť když se narodíte jako dcera známé herečky...
Helena Vlachová
Pokud jde o demokracii, je na tom naše země nejlépe z postkomunistických zemí
<p>Zatím nebyl zpracován demokratický index za rok 2023. Četla jsem výsledek demokracie za rok 2022, v němž naše země zaujala 25. pozici, z postkomunistických zemí je nejlepší. S výjimkou pobaltských zemí.</p>
Helena Vlachová
Na kuře kung pao v New Yorku nikdo nemá
I když mě New York nijak zvlášť neučaroval, ano, viděla jsem jeho highlighty, které stojí za vidění, jeho špatná hygiena vše utlumila. Nicméně se tomuto městu nedá upřít jedna věc. Je to čínská čtvrť v Queens.
Helena Vlachová
Američané v reálu
V tomto dnešním blogu bych ráda napsala něco o své osobní zkušenosti s Američany, aby se někdo necítil, že se snažím snížit jeho vlastní ego.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1262
- Celková karma 21,66
- Průměrná čtenost 1113x