Klučina z Ukrajiny
Motto "Kdo hledí vlídným okem, bude požehnán, neboť dal ze svého chleba nuznému." (Přísloví Šalamounova, Druhá sbírka, 22.9)
Andrej. Malý čtyřletý hoch z Ukrajiny, který k nám přišel spolu se svými rodiči před dvěma lety. Rodina pochází z Doněcka a odešli ze své země kvůli válce. Před válkou žilo ve městě okolo dvou milionu lidí, válka je však vyhnala a město se vyprázdnilo. V zemi panuje chaos, bída, lidé přišli o práci, válka z jejich životů nevymizela. Neumíme si představit, že by se mělo u nás válčit. Mír a bezpečí bereme jako něco samozřejmého. Stejně tak obchody plné zboží, svou práci i velmi dobrou životní úroveň. Jsou však lidé, kteří nemohou ve své zemi žít, protože se v ní válčí. A odcházejí z ní. A to je i případ Andrejovy rodiny.
Netrpím rasovou nesnášenlivostí, jsem schopna přijímat jakoukoli rasu a národnost za podmínek, že se jedná o slušného člověka. Nelze všechny házet do jednoho pytle. Stojíte-li tváří v tvář člověku, který si váží toho, že může žít u nás, že tu může pracovat a je za to vděčný, proč jej odmítat. A takovým člověkem je i malý Andrej. Velmi hezký klučina, inteligentní, který mluví jen rusky.
Připadám si jako Zdeněk Svěrák v oskarovém filmu Kolja. Když se musel vyrovnat s tím, že se u něj jednoho dne malý Kolja objevil. Každý mluvili jinou řečí a přesto si dokázali časem rozumět. Krom jisté asociace se Koljou, jsem se vrátila zpět v čase, do doby, kdy byl můj syn malý. Kdy jsem jej učila mluvit. A já na něj mluvila hodně, on po mně hodně opakoval a ve třech letech uměl vyslovit všechny hlásky a měl velmi slušnou slovní zásobu. Teď tu mám malého hošíčka, který na mě mluví ruskou drmolinou, jíž nerozumím. Jestliže na mě promluví jeho matka rusky, rozumím, ale malému Andrejkovi ne. A proč bych měla, když je naším úkolem mluvit česky. A lze tak prostřednictvím jednoduchých pohádek, her, v nichž se skrývá tajemství naší řeči.
Když přijdu na hodinu, Andrej mě vítá s úsměvem, poskakováním, snáší mi své hračky a je na ně pyšný. Pro mě jsou jeho zářící oči a úsměv motivací pro mou práci i důvodem, proč tu jsem. Svou práci miluji, ale mohu ji vykonávat jen za předpokladu, že učím motivované lidi. Kteří se chtějí učit, kteří chtějí něco pro sebe udělat, kteří se chtějí někam posunout. Malý Andrej si nic takového nemůže uvědomit, protože je na to příliš malý. Ale jeho rodina jej dostatečně motivuje k tomu, aby se učil něčemu novému, aby byl slušný a uměl si vážit toho, čeho se mu dostává. A v takových podmínkách se pracuje víc než dobře, člověk nepociťuje únavu a je mu dobře na duši.
Helena Vlachová
Ředitel, jenž používá estébácké praktiky
Na základě mých posledních mou dvou blogů se mi dostalo útoků i vyhrožování ze strany ředitele střední školy. Vyhrožoval mi trestním udáním. Nestačila jsem žasnout. Že by opět povstali soudruzi? Že by byl jedním z nich?
Helena Vlachová
Měla bych počítat s vyhazovem za svůj poslední blog?
Když píšu své blogy, vždy jde o něco, co se v současnosti kolem nás děje. Můj poslední blog o neaprobovaném angličtináři na SŠ mě stál dost útoků vůči mně samé
Helena Vlachová
Máte doma středoškoláka? Bojuje s angličtinou?
Tímto dnešním blogem bych chtěla pomoci těm žákům a studentům, kteří mají smůlu, že mají na angličtinu diletanta.
Helena Vlachová
Když matka ničí své dítě
Rozpadne-li se partnerský vztah či manželství a zůstanou-li z něj děti, měl by se zájem přenést především na ně. Děti by měly rozpadem vztahu rodičů trpět co nejméně. Ale vysvětlujte to některým matkám.
Helena Vlachová
Praha je bezpochyby matkou všech měst
Dnes začnu slovy básně Kvetoucí Praha od Jaroslava Seiferta. "Stůj, stůj, ty sladký okamžiku, já chtěl bych spolu znít, hned slovy lásky a hned díků, jež nelze vyslovit."
Helena Vlachová
Muž, jenž žije s myší
Řeknu vám, že ta dnešní doba je pěkně zvrácená, někdo by mohl říct, že je naruby nebo také vzhůru nohama. Už třeba pohlaví, že prý nejsou jen ženská a mužská, prý je jich víc. Ale zvráceností může být víc...
Helena Vlachová
Proč tu ještě tolerujeme Andreje Babiše?
Je otázkou, proč v českých vodách ještě tolerujeme Andreje Babiše. Vždyť tu má platit lustrační zákon. Nebo neplatí?
Helena Vlachová
Můj syn
Vždy jsem si přála mít tři syny. Jenže člověk míní a Osud mění. Nakonec zůstalo jen při jednom synovi.
Helena Vlachová
Otřesná úroveň angličtiny na našich školách
Ředitelé škol jsou zodpovědní za veškerý chod školy. Platí to i v případě, kdo vyučuje angličtinu na jejich škole, a jaká je tam úroveň výuky tohoto jazyka. A ta je bohužel v mnoha případech katastrofální.
Helena Vlachová
Prezidenta Edvarda Beneše považuji za zrádce národa
Hned v úvodu chci předeslat, že můj dnešní blog je velmi subjektivní, je to můj pohled, jak hodnotím prezidenta Edvarda Beneše z hlediska naší národní historie.
Helena Vlachová
Po čem touží český důchodce
Nejeden český důchodce si přeje, aby se vrátil čas, aby tu byl čas našich soudruhů, kdy vše bylo všech...
Helena Vlachová
A taková to byla velká láska
Agáta Hanychová se ráda předvádí. Proč ne. Ale neměla by do toho zatahovat své děti. To je hanebné. Být dítětem matky, jejíž srdce je velké cirkusové šapitó, jednoho poznamená na celý život.
Helena Vlachová
Když se narodíte jako nechtěné dítě
Pro dítě není snad nic horšího než se narodit jako nechtěné. Jeho rodiče už mají ročního syna a neplánovaně se jim narodí další děcko, které nikdo nechtěl. Sice si je nechají, ale nikdy je nepřijmou.
Helena Vlachová
Nepoučitelnost některých lidí
Stále více zjišťuji, že jsou někteří naši lidé nepoučitelní. Že se nedokázali poučit z naší historie, jež nám přinesla velký propad.
Helena Vlachová
Byl jednou jeden neslušný dům
Když si kupujete nový byt, v podstatě můžete kupovat zajíce v pytli. Realitní makléř se dušuje, že dům, v němž si kupujete nový byt, je velmi slušný, vždyť jeho většinu tvoří lidé důchodového věku a ti jsou lidé veskrze dobří.
Helena Vlachová
Za dceru, jež má každé dítě s jiným partnerem, bych se styděla
Nová doba s sebou přinesla bulvár. Proč ne. Ale je možno mít k němu své výhrady. Bulvár nahlíží do soukromí lidí. Jsem uvyklá své soukromí skrývat. Ale nemusí tomu být vždy, zvlášť když se narodíte jako dcera známé herečky...
Helena Vlachová
Pokud jde o demokracii, je na tom naše země nejlépe z postkomunistických zemí
<p>Zatím nebyl zpracován demokratický index za rok 2023. Četla jsem výsledek demokracie za rok 2022, v němž naše země zaujala 25. pozici, z postkomunistických zemí je nejlepší. S výjimkou pobaltských zemí.</p>
Helena Vlachová
Na kuře kung pao v New Yorku nikdo nemá
I když mě New York nijak zvlášť neučaroval, ano, viděla jsem jeho highlighty, které stojí za vidění, jeho špatná hygiena vše utlumila. Nicméně se tomuto městu nedá upřít jedna věc. Je to čínská čtvrť v Queens.
Helena Vlachová
Američané v reálu
V tomto dnešním blogu bych ráda napsala něco o své osobní zkušenosti s Američany, aby se někdo necítil, že se snažím snížit jeho vlastní ego.
Helena Vlachová
Jako země bychom se neměli hrbit před nikým
Vzhledem ke skutečnosti, že cestuji po celém světě, mám možnost srovnání. Po svých toulkách se vždy ráda vracím domů, do krajiny, jež mě utvářela, jež hovoří o Vivaldových Čtvero ročních obdobích. A nejen o nich.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1261
- Celková karma 22,80
- Průměrná čtenost 1114x