Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Smutný osud

Vyprávění o paní Doubravové, která žije osaměle, je již v důchodu, má jediného syna, ale není s ním v kontaktu

Motto "Rozumný syn dodržuje Zákon, ale kdo se přátelí se žrouty, dělá svému otci hanbu." (Přísloví Šalamounova, Třetí sbírka, pořízená muži Chizkijášovými, 28.7)

Mně je té Doubravové líto. Pořád jen sama. Celý život sama. Nikdo ji nikdy neviděl s žádným mužským, jako by se pro všechny uzamkla a nechtěla žádného. Jen sama se synem. Přistěhovali se do našeho domu, když bylo klukovi pět. Malý Jiřík. Byl pro ni vším. Ale proč s ním zůstala sama, nikdo neví. Jako by si Doubravová vystavěla pomyslnou zeď, za niž nikoho nepustila. Celý život se jen dřela. Pracovala v místní mlékárně, kluk býval doma často sám. I on se stranil svým kamarádům, vytvořil s mámou smutnou dvojici. Oba předčasně zestárlí. 

Kluk dospěl a zmizel. Ani nevíme, kam se poděl, ale nebylo jej tady vidět. Ani na Vánoce nepřijel, Doubravová si pořídila psa, francouzského buldočka, a on jí nahrazuje to, co jí v životě chybí. Lidskou společnost, lásku, pohlazení. Místo syna buldoček. Říká mu Janku. 

V jejích očích vidíte plachost, také smutek a nejistotu. Vyhýbá se lidem, snad jen proto, že by se jí mohli zeptat na syna. Proč za ní nejezdí. Rysková někde vyšťárala, že Doubravová zaplatila za syna spoustu dluhů. Že si kvůli němu musela brát různé půjčky a splácela to, co kluk neplatil. Jestli je to pravda nebo ne, nikdo neví, ale spíš si se ženskými říkáme, že to asi pravda bude. Vždyť se jen podívejte, v čem chodí léta oblečená. Na zimu obnošený utíkáček, možná kdysi býval červený, ale barva se nošením vytratila, v létě jedny šaty, které střídá s modrou sukní. Moc na sebe nedbá, i když to bývala hezká žena. Všední, ale hezká. Kdyby něco udělala se svými vlasy, pořídila si jiné oblečení, určitě by se chlapům líbila. Jenže ona se asi líbit nechtěla a zřejmě ani nechce.

Všichni jsme zestárli. Všichni jsme v důchodu a nějak to životem protloukáme. Víme o sobě hodně, jen Doubravová zůstává stále tajemstvím. Proč zůstala sama, kde ten její syn může být, ona ani nikam nejezdí. Jen ona a pes. Ono si ale nevyberete. Můžete mít děti, piplali jste se s nimi, a když dospějí, jsou s nimi jen starosti. Hlavně dnes. Kdy se každý bojí o práci. O tom bychom mohly s Ryskovou povídat. Má dvě dcery a ty k nim také nechodí. Vnučky ano, ale dcery se zatvrdily proti starému Ryskovi. Že je to despota a uzurpátor, že ho raději nechtějí ani vidět. A přitom se v životě tolik nastaral, aby se rodina měla. A vidíte. Holky se vdaly a rychle zapomněly na tátu. Ryskovi jsou alespoň dva, to se jinak snáší pocit, že máte nevděčné děti. Ale když je člověk úplně sám?

Jenže zpět k té Doubravové. Kdy to bylo, někdy minulý čtvrtek. Někdo na ni zvoní, podívám se špehýrkou, kdo to může být, a on to chlap. Podle věku a vizáže jsem to tipovala na jejího syna. A víte, že byl můj odhad správný? Po kolika letech přijel za mámou? Po patnácti? Doubravová byla z toho celá štajf, to jsem ještě taky viděla, ale pak ho vzala dovnitř, a to už jsem neviděla nic.

Běžím za Ryskovou a říkám jí, jestli si toho taky všimla. Že má Doubravová návštěvu. Všimla, Rysková je všímavá jako já. A tak si říkáme, jak to, že kluk ví, že má mámu. Že by potřeboval další peníze nebo co v tom může být, že je najednou tady. Skoro týden. A nevypadá vůbec dobře. Jako by měl v obličeji smrt. Celý popelavý, šedivý, hadry na něm jen vlají. Je vychrtlý, to nikdy nebýval, aspoň co si ho pamatuji.

Nikdo mi nevymluví, že jsou v životě chvíle, kdy se člověk potřebuje vypovídat. A platí to i o Doubravové. Včera ji potkám, pozdravíme se a ona je najednou sdílná. Jak nikdy předtím. Vidím na ní, že je rozrušená, brada se jí chvěje, v očích se jí objeví slzy. A aniž bych se musela ptát, sama mi líčí svou velkou bolest. Syn se k ní vrátil a prosí ji za odpuštění. Za všechno, co jí způsobil, za všechny dluhy, které hodil na svou mámu, která vše zaplatila, jen aby ušetřila jméno rodiny potupy. Vrátil se domů, protože mu zbývají dva nebo tři měsíce života. Rakovina v posledním stádiu, žádné nadějné vyhlídky. Jen konečná. Jen penál. 

Doubravová pláče a já cítím, že i já mám oči plné slz. Když si představím, jaký smutný osud má. Celý život jen sama, synovi dala první poslední, on nakonec zmizel a vrátil se, až když ví, že je na smrt nemocný. Přišlo na něj pokání. Až smrtelná nemoc jej vrátila zpět domů, k mámě, která si nikdy na nic nenaříkala, s trpělivostí světice splácela všechny dluhy svého syna, aby uchránila čest své rodiny. Doubravová jako by trochu pookřála. Že není sama. Že má doma syna. Vše odpuštěno. Chce mu usnadnit poslední dny života, kdy tu ještě mohou být spolu. 

Těžký osud mámy. Která to má lehké. Asi žádná, protože být mámou je hlavně velká starost. Těch světlých okamžiků je pomálu, zvlášť když děti dospějí. Malé děti šlapou po chlebu, ale velké děti šlapou po srdci. A to bolí, jen si to člověk nesmí příliš připouštět. Žádná to nemáme jednoduché, každou potká trápení a nesmí si říkat, proč zrovna já. Doubravová zažívá zvláštní dny. Je šťastná, že se syn vrátil, snaží se mu zpříjemnit mizející dny života, jako by si nechtěla připustit, že jsou to opravdu jeho dny poslední, Nebo snad ne? Je v ní naděje, která si nepřipouští, že by to mohlo být jinak?

 

Autor: Helena Vlachová | neděle 4.12.2016 5:42 | karma článku: 22,95 | přečteno: 772x
  • Další články autora

Helena Vlachová

Svým založením jsem idealistka

I když jsem založením idealistka, nemohu se svou maličkostí připodobnit k Johnu Lennonovi. Nicméně se mohu vyjádřit vůči panu Babišovi a jeho propagandistické rétorice. Totéž lze vznést i vůči SPD.

19.4.2024 v 17:53 | Karma: 8,14 | Přečteno: 426x | Diskuse| Ostatní

Helena Vlachová

Ředitel, jenž používá estébácké praktiky

Na základě mých posledních mou dvou blogů se mi dostalo útoků i vyhrožování ze strany ředitele střední školy. Vyhrožoval mi trestním udáním. Nestačila jsem žasnout. Že by opět povstali soudruzi? Že by byl jedním z nich?

15.4.2024 v 19:33 | Karma: 22,42 | Přečteno: 1536x | Diskuse| Ostatní

Helena Vlachová

Měla bych počítat s vyhazovem za svůj poslední blog?

Když píšu své blogy, vždy jde o něco, co se v současnosti kolem nás děje. Můj poslední blog o neaprobovaném angličtináři na SŠ mě stál dost útoků vůči mně samé

14.4.2024 v 17:28 | Karma: 26,39 | Přečteno: 1621x | Diskuse| Ostatní

Helena Vlachová

Máte doma středoškoláka? Bojuje s angličtinou?

Tímto dnešním blogem bych chtěla pomoci těm žákům a studentům, kteří mají smůlu, že mají na angličtinu diletanta.

13.4.2024 v 10:02 | Karma: 37,13 | Přečteno: 5825x | Diskuse| Ostatní

Helena Vlachová

Když matka ničí své dítě

Rozpadne-li se partnerský vztah či manželství a zůstanou-li z něj děti, měl by se zájem přenést především na ně. Děti by měly rozpadem vztahu rodičů trpět co nejméně. Ale vysvětlujte to některým matkám.

7.4.2024 v 7:29 | Karma: 19,33 | Přečteno: 961x | Diskuse| Ostatní

Helena Vlachová

Praha je bezpochyby matkou všech měst

Dnes začnu slovy básně Kvetoucí Praha od Jaroslava Seiferta. "Stůj, stůj, ty sladký okamžiku, já chtěl bych spolu znít, hned slovy lásky a hned díků, jež nelze vyslovit."

4.4.2024 v 17:00 | Karma: 13,50 | Přečteno: 533x | Diskuse| Ostatní

Helena Vlachová

Muž, jenž žije s myší

Řeknu vám, že ta dnešní doba je pěkně zvrácená, někdo by mohl říct, že je naruby nebo také vzhůru nohama. Už třeba pohlaví, že prý nejsou jen ženská a mužská, prý je jich víc. Ale zvráceností může být víc...

1.4.2024 v 1:15 | Karma: 13,61 | Přečteno: 645x | Diskuse| Ostatní

Helena Vlachová

Proč tu ještě tolerujeme Andreje Babiše?

Je otázkou, proč v českých vodách ještě tolerujeme Andreje Babiše. Vždyť tu má platit lustrační zákon. Nebo neplatí?

21.3.2024 v 19:51 | Karma: 32,35 | Přečteno: 1372x | Diskuse| Ostatní

Helena Vlachová

Můj syn

Vždy jsem si přála mít tři syny. Jenže člověk míní a Osud mění. Nakonec zůstalo jen při jednom synovi.

19.3.2024 v 6:37 | Karma: 15,79 | Přečteno: 697x | Diskuse

Helena Vlachová

Otřesná úroveň angličtiny na našich školách

Ředitelé škol jsou zodpovědní za veškerý chod školy. Platí to i v případě, kdo vyučuje angličtinu na jejich škole, a jaká je tam úroveň výuky tohoto jazyka. A ta je bohužel v mnoha případech katastrofální.

17.3.2024 v 8:03 | Karma: 19,95 | Přečteno: 1023x | Diskuse| Ostatní

Helena Vlachová

Prezidenta Edvarda Beneše považuji za zrádce národa

Hned v úvodu chci předeslat, že můj dnešní blog je velmi subjektivní, je to můj pohled, jak hodnotím prezidenta Edvarda Beneše z hlediska naší národní historie.

16.3.2024 v 7:49 | Karma: 24,88 | Přečteno: 840x | Diskuse| Ostatní

Helena Vlachová

Po čem touží český důchodce

Nejeden český důchodce si přeje, aby se vrátil čas, aby tu byl čas našich soudruhů, kdy vše bylo všech...

15.3.2024 v 7:07 | Karma: 23,03 | Přečteno: 1370x | Diskuse| Ostatní

Helena Vlachová

A taková to byla velká láska

Agáta Hanychová se ráda předvádí. Proč ne. Ale neměla by do toho zatahovat své děti. To je hanebné. Být dítětem matky, jejíž srdce je velké cirkusové šapitó, jednoho poznamená na celý život.

14.3.2024 v 7:14 | Karma: 25,90 | Přečteno: 833x | Diskuse| Ostatní

Helena Vlachová

Když se narodíte jako nechtěné dítě

Pro dítě není snad nic horšího než se narodit jako nechtěné. Jeho rodiče už mají ročního syna a neplánovaně se jim narodí další děcko, které nikdo nechtěl. Sice si je nechají, ale nikdy je nepřijmou.

12.3.2024 v 21:00 | Karma: 19,05 | Přečteno: 820x | Diskuse| Ostatní

Helena Vlachová

Nepoučitelnost některých lidí

Stále více zjišťuji, že jsou někteří naši lidé nepoučitelní. Že se nedokázali poučit z naší historie, jež nám přinesla velký propad.

8.3.2024 v 8:41 | Karma: 23,16 | Přečteno: 858x | Diskuse| Ostatní

Helena Vlachová

Byl jednou jeden neslušný dům

Když si kupujete nový byt, v podstatě můžete kupovat zajíce v pytli. Realitní makléř se dušuje, že dům, v němž si kupujete nový byt, je velmi slušný, vždyť jeho většinu tvoří lidé důchodového věku a ti jsou lidé veskrze dobří.

2.3.2024 v 9:32 | Karma: 19,63 | Přečteno: 1259x | Diskuse| Ostatní

Helena Vlachová

Za dceru, jež má každé dítě s jiným partnerem, bych se styděla

Nová doba s sebou přinesla bulvár. Proč ne. Ale je možno mít k němu své výhrady. Bulvár nahlíží do soukromí lidí. Jsem uvyklá své soukromí skrývat. Ale nemusí tomu být vždy, zvlášť když se narodíte jako dcera známé herečky...

1.3.2024 v 13:48 | Karma: 32,47 | Přečteno: 1310x | Diskuse| Ostatní

Helena Vlachová

Pokud jde o demokracii, je na tom naše země nejlépe z postkomunistických zemí

<p>Zatím nebyl zpracován demokratický index za rok 2023. Četla jsem výsledek demokracie za rok 2022, v němž naše země zaujala 25. pozici, z postkomunistických zemí je nejlepší. S výjimkou pobaltských zemí.</p>

27.2.2024 v 18:11 | Karma: 16,05 | Přečteno: 483x | Diskuse| Ostatní

Helena Vlachová

Na kuře kung pao v New Yorku nikdo nemá

I když mě New York nijak zvlášť neučaroval, ano, viděla jsem jeho highlighty, které stojí za vidění, jeho špatná hygiena vše utlumila. Nicméně se tomuto městu nedá upřít jedna věc. Je to čínská čtvrť v Queens.

21.2.2024 v 16:32 | Karma: 16,35 | Přečteno: 786x | Diskuse| Ostatní

Helena Vlachová

Američané v reálu

V tomto dnešním blogu bych ráda napsala něco o své osobní zkušenosti s Američany, aby se někdo necítil, že se snažím snížit jeho vlastní ego.

24.1.2024 v 19:06 | Karma: 28,04 | Přečteno: 1072x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 1262
  • Celková karma 22,06
  • Průměrná čtenost 1113x
Jsem především žena a v ženství spatřuji smysl svého života. Mám ráda život i s jeho těžkostmi, vážím si maličkostí, neuznávám konzumní způsob života, jsem zastánkyní svobodné vůle člověka.

Seznam rubrik